Alfons z Poitiers
| otec | Ludvík VIII. Francouzský |
|---|---|
| matka | Blanka Kastilská |
| manželka | Jana z Toulouse |
Alfons z Poitiers (fr. Alphonse de France, 11. listopadu 1220 Poissy - 21. srpna 1271 Corneto u Sieny) byl hrabě z Poitiers a Toulouse, provensálský markýz a účastník dvou křižáckých výprav. Společně se svým bratrem králem zastával nesmlouvavý postoj vůči prostitutkám, vzdal se práva na jejich ochranu a prohlásil je za hlupačky.[1] Propagoval právní reformy vytvořené královským aparátem, které rozlišovaly mezi civilním a trestním právem a zaručovaly skutečnost, že nikdo nesmí být zbaven svého práva bez soudního řízení a prokázání viny.[2]
Obsah |
Život[editovat]
Alfons se narodil jako jeden z mnoha synů francouzského krále Ludvíka VIII. a Blanky, dcery kastilského krále Alfonse VIII. a byl pokřtěn po svém kastilském dědovi. Otec mu zemřel na tažení proti albigenským již roku 1226 a regentství za nezletilého následníka Ludvíka IX. se ujala královna vdova. Podařilo se jí potlačit rebelie mocných vazalů, v jejichž zájmu nebyla silná monarchie. Na mírovou smlouvu z Vendome uzavřenou s Petrem Mauclerkem a Hugem z Lusignanu navázala Pařížskou smlouvou z 12. dubna 1229[3] v níž toulouský hrabě Raimund VII. potvrdil rozdělení svých majetků, vzdal se dvou hejtmanství a své dceři Janě zaslíbené Alfonsovi připsal značné věno.[4] Ke svatbě, která proběhla snad roku 1234 či 1241, bylo zapotřebí získat papežskou dispenz a zrušit předchozí Janino zasnoubení s Hugem z Lusignanu.[5] Na základě otcovy závěti získal Alfons roku 1241 Poitou.[6]
Roku 1248 se připojil ke křížové výpravě svého bratra, krále Ludvíka.
| „ | ...když se on opásal křížem, přihlásili se ke křížové výpravě i Robert, hrabě z Artois, hrabě z Poitiers, Karel, hrabě z Anjou, pozdější král sicilský, všichni tři královi bratři... | “ |
| — Jean de Joinville [7] | ||
Po dobu panovníkovy nepřítomnosti se stala regentkou opět královna matka, která měla chránit práva malého následníka. Její smrt na konci roku 1252 zapřičinila návrat Alfonse a Karla z kruciáty, byli Ludvíkem vysláni zpět domů, aby stabilizovali otřesenou politickou situaci v království.[6]
Roku 1270 se Alfons s Janou společně s dalšími příbuznými vydali na křížovou výpravu do Tunisu, což se jim stalo osudným. Zemřeli bezdětní, krátce po sobě v důsledku choroby v srpnu 1271 při návratu z kruciáty. Těla zesnulých byla po náležité úpravě přepravena do Francie, Alfonsovy ostatky byly uloženy v bazilice sv. Diviše a Janiny v augustiniánském klášteře Jarcy. Toulouské i poitierské hrabství tak připadlo francouzské koruně.[8]
Alfons byl společně s matkou a bratrem zpodobněn v kapli zámku Saint-Germain-en-Laye.[9]
Vývod z předků[editovat]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ MUNDY, John Hine. Evropa vrcholného středověku 1150-1300. Praha : Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-927-0. S. 155.
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 173.
- ↑ Francouzští králové, str. 172
- ↑ DUBY, Georges. Dějiny Francie od počátků po současnost. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-514-0. S. 214.
- ↑ http://fmg.ac
- ↑ a b Francouzští králové, str. 173
- ↑ Staré francouzské kroniky. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. S. 122.
- ↑ Dějiny Francie, str. 225
- ↑ LAVISSE, Ernest. Histoire de France depuis les origines jusqu'à la révolution. [s.l.] : Libraire Hachette, 1911. S. 44.
Literatura[editovat]
- Robert Ducluzeau. Alphonse de Poitiers - Frère préféré de Saint Louis. La Crèche : Geste éditions, 2006. 239 p. ISBN 2-84561-281-8
- LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha : Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5.
Externí odkazy[editovat]
- Listina Raimunda VII. z Toulouse ratifikující pařížskou dohodu o sňatku Jany a Alfonse
- Alfonsova pečeť
- (německy) Genealogie
| Předchůdce: Raimond VII. |
 |
Hrabě z Toulouse Alfons 1249–1271 |
|
Nástupce: Francouzská koruna |
