Napoleon III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prezident Francouzské republiky

Charles Louis Napoleon Bonaparte 1. prezident Francouzské republiky
Zvolen	10. prosince 1848
Funkční období	20. prosinec 1848 2. prosinec 1852
Předchůdce	—
Nástupce	Adolphe Thiers (nepřímo)
Narození	20. duben 1808 Paříž
Úmrtí	9. ledna 1873 Chislehurst
Druhá republika

Francouzské císařství
Dynastie Bonapartů

Napoleon I.

Syn
Napoleon II.
Sourozenci
Napoleone Marie Anna Josef, španělský král Lucien, princ z Canina Élisa, toskánská velkovévodkyně Ludvík, nizozemský král Paulina, princezna z Guastally Karolína, neapolská královna Jérôme, vestfálský král
Napoleon II.
Napoleon III.
Děti
Napoleon IV.

Související články obsahuje
Portál Politika

Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 – 9. ledna 1873) byl synem krále Ludvíka Bonaparte a královny Hortensie de Beauharnais; oba byli monarchové Holandského království.

Byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848–1852) a následně císařem (1852–1870), panoval jako Napoleon III. (druhé francouzské císařství). Situace s číslovkou za jménem se podobá případu Ludvíka XVIII. francouzského. Napoleon III. nastupuje jako následník Napoleona II., který vlastně nikdy nepanoval.

Po dvou neúspěšných pokusech o převrat (říjen 1836 a srpen 1840), uchýlil se v květnu 1846 do Velké Británie. Vrátiv se po revoluci února 1848, vyhrál v tomto roce prezidentské volby (2. prosince). Sliboval upevnit vládu, sociální konsolidaci a pozdvihnout národní velikost. Prezident Bonaparte však potom 2. prosince 1851 svrhl druhou republiku a chopil se moci jako diktátor. O rok později byl prohlášen císařem a vzniklo druhé francouzské císařství. Téhož roku se začali političtí vězni a zločinci přepravovat na známé Ďábelské ostrovy, nebo v mírnějších případech do Nové Kaledonie. Dne 28. dubna 1855 byl na Napoleona III. spáchán atentát, který však císař přežil.

Napoleonův útok na Rusko s požadavky na vliv v Osmanské říši vedly k úspěšné účasti Francie v Krymské válce (březen 1854 - březen 1856). On schválil vyslání námořní expedice v roce 1858 s cílem potrestat Vietnam a přinutit vietnamský dvůr přijímat přítomnost francouzštiny na venkově. 14. ledna 1858 Napoleon unikl dalšímu pokusu o atentát. V květnu až červenci 1859 byl francouzský zásah příčinou porážky Rakouska v Itálii. Ale zásah do Mexika (leden 1862 – březen 1867) skončil porážkou s mexickým císařem Maxmiliánem I.. Vliv Francie dále ohrožovalo Pruské drtivé vítězství nad Rakouskem v červen 1866 - srpnu 1866.

Důležitým počinem za vlády Napoleona III. byla přestavba Paříže. Cílem bylo snížit schopnost revolucionářů vést v úzkých uličkách staré Paříže odpor proti vládě. Velké části města byly zbourány a staré spletité ulice byly nahrazeny mnoha širokými třídami, což umožnilo použití děl i ve městě. Přestavba Paříže se uskutečnila pod vedením barona Haussmanna (1809 - 1891), prefekta departementu Seinev letech 1853 - 1870).

Napoleon III.

Napoleon III. také inicioval výstavbu železniční sítě. Její podoba však byla velmi neefektivní, neboť všechny dráhy směřovaly do Paříže. Existovalo tedy spojení mezi Paříži a Lyonem, Caen a Marseilles, ale tato města nebyla spojena navzájem. Tak například při cestě z Marseilles do Bordeaux bylo nutné jet přes Paříž. Tato vlastnost potlačovala ekonomický přínos železnice. Také francouzská armáda byla podobně těžkopádně organizovaná a byla méně efektivní než mnohem rozumněji organizovaná armáda pruská.

Doufaje, že dosáhne vojenské slávy podobně jako jeho strýc, a přinucen diplomacií německého kancléře Otto von Bismarcka, rozpoutal Napoleon r. 1870 Francouzsko-pruskou válku. Tato válka se ukázala pro Francii katastrofální. Vyhraná válka pomohla Německu sjednotit se a vytvořit Německé císařství. V bitvě o Sedan byl císař zajat (2. září 1870) a byl sesazen o dva dny později v Paříži silami Třetí republiky . Zemřel v exilu v Anglii 9. ledna 1873.