Jacques Chirac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

155. Předseda Francouzské vlády
Jacques Chirac

22. Prezident Francie
Ve funkci: 17. květen 1995 – 16. květen 2007
Předseda vlády	Alain Juppé, Lionel Jospin, Jean-Pierre Raffarin, Dominique de Villepin
Předchůdce	François Mitterrand
Nástupce	Nicolas Sarkozy
Andorrský spolukníže
Ve funkci: 17. květen 1995 – 16. květen 2007
Předchůdce	François Mitterrand
Nástupce	Nicolas Sarkozy
159. Předseda Francouzské vlády
Ve funkci: 27. březen, 1986 – 10. květen, 1988
Prezident	Francois Mitterrand
Předchůdce	Laurent Fabius
Nástupce	Michel Rocard
Ve funkci: 27. květen 1974 – 26. květen 1976
Prezident	Valéry Giscard d'Estaing
Předchůdce	Pierre Messmer
Nástupce	Raymond Barre

Narození	29. listopad 1932 Paříž, Francie
Politická strana	UDR, RPR, UMP
Manžel/ka	Bernadette Chirac
Profese	Státní zaměstnanec
Náboženství	Římský katolík

Související články obsahuje
Portál Politika

Jacques René Chirac [ʒak ʀəˈne ʃiˈʀak] (* 29. listopadu 1932 v Paříži) byl francouzský politik. Byl zvolen do funkce francouzského prezidenta v letech 1995 a 2002. Svůj poslední mandát 22. prezidenta Francouzské republiky ukončil 16. května 2007.

[editovat] Biografie

[editovat] Politická kariéra

1950 – bojovník za mír v hnutí blízkém Francouzské komunistické strané.
1962 – spolupracovník Georgese Pompidoua.
1967 – zvolen poslancem za Corrèze, začíná rovněž svou ministerskou kariéru.
1969 – státní sekretář odpovědný za otázky zaměstnanosti ve vládě Georgese Pompidoua.
1972 – ministr zemědělství ve vládě Pierra Messmera
1974 – tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing jmenuje Chiraka premiérem .
1976, podává demisi a je nahrazen Raymondem Barrem, zakládá RPR.
1977 – zvolen Pařížským starostou; zůstane jím až do roku 1995 (znovuzvolen v letech 1983 a 1989).
1978 – 6. prosince – vyslovuje takzvanou Cochinskou výzvu (Cochin je nemocnice, kde byl hospitalizován po autonehodě). Prohlašuje: „Připravuje se převzetí Francie pod cizí moc, připravuje se myšlenka jejího úpadku“ a označuje UDF jako „cizineckou stranu“.
1986 – výhra RPR a UDF v parlamentních volbách. Stává se prvním ministrem první kohabitace s prezidentem Françoisem Mitterandem (až do roku 1988).
Počátek 90. let – Chirakovo jméno pravidelně spojováno s osmi soudními aférami ohledně Pařížské radnice. Většina z těchto afér byla klasifikována nebo zařazena jako nesouvislá, aniž by kdy byla vyšetřována. Jeho prezidentská funkce jej drží prozatímně mimo možnost dalšího vyšetřování či obžaloby.
1997 – nechal rozpustit Národní shromáždění, avšak s nečekaným výsledkem: levice vyhrála volby, Chirac byl nucen k další kohabitaci; jmenuje Lionela Jospina (PS) premiérem (zůstane jím do roku 2002).
2002 – Jacques Chirac je přítomen na Summitu Země v Johannesburgu od 26. srpna do 4. září. Je doprovázen reprezentanty několika francouzských společností a zástupci nevládních organizací. K jeho slavným výrokům na summitu patří: „Náš dům hoří a my hledíme jinam.“
2004 – Jacques Chirac oznamuje že by projekt ratifikace evropské ústavy měl být podrobena referendu. Projekt byl v roce 2005 odmítnut 54 % procenty hlasů, což Chirac komentoval jako znepokojující.

[editovat] Prezidentské volby

1981 – vyřazen v prvním kole
1988 – poražen v druhém kole stávajícím prezidentem Françoisem Mitterrandem
1995 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem levice Lionelem Jospinem
2002 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem extrémní pravice Jean-Marie Le Penem.
2007 – očekávaně, nicméně na poslední chvíli oznámil, že se těchto prezidentských voleb nebude účastnit (francouzská ústava nezakazuje třetí po sobě jdoucí mandát)