Jacques Chirac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jacques Chirac
Jacques Chirac.png
Ve funkci:
17. květen 1995 – 16. květen 2007
Předseda vlády Alain Juppé, Lionel Jospin, Jean-Pierre Raffarin, Dominique de Villepin
Předchůdce François Mitterrand
Nástupce Nicolas Sarkozy

Andorrský spolukníže
Ve funkci:
17. květen 1995 – 16. květen 2007
Předchůdce François Mitterrand
Nástupce Nicolas Sarkozy

Ve funkci:
27. březen 1986 – 10. květen 1988
Prezident Francois Mitterrand
Předchůdce Laurent Fabius
Nástupce Michel Rocard

Ve funkci:
27. květen 1974 – 26. květen 1976
Prezident Valéry Giscard d'Estaing
Předchůdce Pierre Messmer
Nástupce Raymond Barre

Narození 29. listopadu 1932 (81 let)

Paříž, Francie Francie

Politický subjekt UDR, RPR, UMP
Choť Bernadette Chirac
Rodiče Abel-François Chirac a Marie-Louise Valette
Děti Anh Dao Traxel, Laurence Chirac a Claude Chirac
Vzdělání Harvardova univerzita a Institut d'études politiques de Paris
Profese Státní zaměstnanec
Náboženství Římský katolík
Podpis Jacques Chirac, podpis
Ocenění velkokříž Národního řádu za zásluhy, Ig Nobelova cena, rytíř Velkého kříže Řádu Lázně, Řád Isabely Katolické, Řád bílé orlice a velkokříž Řádu čestné legie
Commons Jacques Chirac

Jacques René Chirac zvuk [ʒak ʀəˈne ʃiˈʀak] (* 29. listopadu 1932 v Paříži) je francouzský politik. Byl zvolen do funkce francouzského prezidenta v letech 1995 a 2002. Svůj poslední mandát 22. prezidenta Francouzské republiky ukončil 16. května 2007.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

  • 1950 – bojovník za mír v hnutí blízkém Francouzské komunistické straně.
  • 1962 – spolupracovník Georgese Pompidoua.
  • 1967 – zvolen poslancem za Corrèze, začíná rovněž svou ministerskou kariéru.
  • 1969 – státní sekretář odpovědný za otázky zaměstnanosti ve vládě Georgese Pompidoua.
  • 1972 – ministr zemědělství ve vládě Pierra Messmera
  • 1974 – tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing jmenuje Chiraka premiérem .
  • 1976 - podává demisi a je nahrazen Raymondem Barrem, zakládá RPR.
  • 1977 – zvolen starostou Paříže; zůstane jím až do roku 1995 (znovuzvolen v letech 1983 a 1989).
  • 19786. prosince vyslovuje takzvanou Cochinskou výzvu (Cochin je nemocnice, kde byl hospitalizován po autonehodě). Prohlašuje: „Připravuje se převzetí Francie pod cizí moc, připravuje se myšlenka jejího úpadku“ a označuje UDF jako „cizineckou stranu“.
  • 1986 – vítězství RPR a UDF v parlamentních volbách. Stává se premiérem první kohabitace s prezidentem Françoisem Mitterrandem (až do roku 1988).
  • Počátek 90. let – Chirakovo jméno pravidelně spojováno s osmi soudními aférami ohledně Pařížské radnice. Většina z těchto afér byla klasifikována nebo zařazena jako nesouvislá, aniž by kdy byla vyšetřována. Po dobu jeho prezidentské funkce byl prozatímně mimo možnost dalšího vyšetřování či obžaloby.
  • 1995 - v lidovém hlasování zvolen prezidentem Francouzské republiky. Nástup do funkce 17. května 1995.
  • 1997 – nechal rozpustit Národní shromáždění, avšak s nečekaným výsledkem: levice vyhrála volby, Chirac byl nucen k další kohabitaci; jmenuje Lionela Jospina (PS) premiérem (zůstane jím do roku 2002).
  • 2002 – Jacques Chirac je přítomen na Summitu Země v Johannesburgu od 26. srpna do 4. září. Je doprovázen reprezentanty několika francouzských společností a zástupci nevládních organizací. K jeho slavným výrokům na summitu patří: „Náš dům hoří a my hledíme jinam.“
  • 2004 – Jacques Chirac oznamuje, že by projekt ratifikace evropské ústavy měl být podroben referendu. Projekt byl v roce 2005 odmítnut 54 % procenty hlasů, což Chirac komentoval jako znepokojující.

Obviněný ze zpronevěry, jíž se měl dopustit tím, že jako starosta Paříže zaměstnával osoby pracující pro jeho politickou stranu RPR, stanul 7. března 2011 před pařížským soudem. Proces není doposud ukončen.

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 – vyřazen v prvním kole
  • 1988 – poražen v druhém kole stávajícím prezidentem Françoisem Mitterrandem
  • 1995 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem levice Lionelem Jospinem
  • 2002 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem extrémní pravice Jean-Marie Le Penem.
  • 2007 – očekávaně, nicméně na poslední chvíli, oznámil, že se těchto prezidentských voleb nebude účastnit (francouzská ústava nezakazovala do ústavní reformy v roce 2008 třetí po sobě jdoucí mandát)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Jacques Chirac ve Wikimedia Commons

Flag of France.svg Chronologie prezidentů Francouzské republiky Armoiries république française.svg
1848 1852 1871 1873 1879 1887 1894 1895 1899
Ludvík Napoleon
Bonaparte
Adolphe
Thiers
Patrice
de Mac-Mahon
Jules
Grévy
Sadi
Carnot
Jean
Casimir-Perier
Félix
Faure
1899 1906 1913 1920 1920 1924 1931 1932 1940 1947
Émile
Loubet
Armand
Fallières
Raymond
Poincaré
Paul
Deschanel
Alexandre
Millerand
Gaston
Doumergue
Paul
Doumer
Albert
Lebrun
1947 1954 1959 1969 1974 1981 1995 2007 2012
Vincent
Auriol
René
Coty
Charles
de Gaulle
Georges
Pompidou
Valéry
Giscard d'Estaing
François
Mitterrand
Jacques
Chirac
Nicolas
Sarkozy
François
Hollande
  

DějinyFrancieII. republikaIII. republikaIV. republikaV. republika

Starosta Paříže
Předchůdce:
Jules Ferry
(18711977 úřad neobsazen)
19771995
Jacques Chirac
Nástupce:
Jean Tiberi