Ig Nobelova cena
Ig Nobelova cena je americké ocenění parodizující Nobelovu cenu. Ceny každý rok v říjnu uděluje časopis Annals of Improbable Research (česky Anály nepravděpodobného výzkumu) za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.[1] Komise, která ceny uděluje, je složena z nositelů skutečných Nobelových cen.[2] Předávání cen probíhá na Harvardově univerzitě[1] a je následováno přednáškami nově oceněných na Massachusettském technologickém institutu.
První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991 za objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“, časopis později definici pozměnil na objevy, které mají lidi „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“.[3] Ročně je udělováno 10 cen v mnoha kategoriích, mezi které patří např. nobelovská fyzika, chemie, fyziologie/medicína, literatura a mír.
Udělení některých cen vyjadřuje kritiku (např. dvě ceny za výzkum homeopatie, ceny za „vědecké vzdělávání“ Radě pro vzdělání států Kansas a Colorado kvůli jejich postoji k vyučování evoluce nebo cena pro proroky konce světa), ale častěji se snaží upozornit na vědecké výzkumy s humorným nebo nečekaným tématem. Mezi příklady patří výzkum pravidla pěti sekund,[4] objev, že lidská přítomnost sexuálně vzrušuje pštrosy,[5] nebo prohlášení, že černé díry splňují všechny technické požadavky, aby se v nich nacházelo peklo.[6]
V roce 2010 se Andre Geim stal prvním člověkem, který získal jak Nobelovu cenu, tak Ig Nobelovu cenu.[7]
Cena je věnována fiktivnímu bratru slavného Alfreda Nobela – Ignáci Nobelovi. Jméno „Ig Nobel“ je současně slovní hříčkou; stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „potupný“, „sprostý“ či „nešlechetný“.[8]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ig Nobel Prize na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Jana Olivová. Žertovné Ig Nobelovy ceny [online]. Český rozhlas, 2011-10-03, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Martin Fürbach. Coca-Cola zabíjí spermie. Objev, který získal žertovnou Nobelovu cenu [online]. iDnes.cz, 2008-10-03, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK/Ondřej Vrtiška. Letošní Ig Nobelovy ceny: za blechy i brambůrky [online]. Tyden.cz, 2010-10-03, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (česky)
- ↑ THIBAULT, Marie Y.. Ig Nobel Winner Confirms Five-Second Rule. The Tech [online]. 2004-10-1, roč. 124, čís. 41. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, Carolyn. IgNobel (2): Is that ostrich ogling me?. Canadian Medical Association Journal. 2000-12-10, roč. 167, čís. 12, s. 1348. Dostupné online. ISSN 0820-3946. (anglicky)
- ↑ CROMIE, William J.. The science of bad taste: 2001 Ig Nobels marked by characteristic hijinks as scientists frolic. Harvard University Gazette [online]. 2001-10-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abrahams, M. Geim becomes first Nobel & Ig Nobel winner. Improbable Research [online]. 2010-10-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAZDERA, Josef. Ocenění Ig Nobel. Osel.cz [online]. 2003-10-10. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Oficiální stránky Ig Nobel Prize
- (anglicky) Seznam vítězů s odůvodněním ceny
- Nositelé Ig Nobelových cen za rok 2011 na Technet.cz
