Václav Karel Holan Rovenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Karel Holan Rovenský
Základní informace
Narození 1644 Rovensko pod Kamenicí
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 27. února 1718
České královstvíČeské království České království
Příbuzná
témata
Adam Václav Michna z Otradovic, Jan Rozenplut ze Švarcenbachu

Václav Karel Holan Rovenský (1644 v Rovensku pod Kamenicí (dnes Rovensko pod Troskami) – 27. února 1718 tamtéž) byl český hudební skladatel a varhaník, pracoval také jako učitel, kapelník a kameník.

Nejprve působil jako varhaník v rovenském kostele, poté v Turnově. Po nějakém čase utekl vrchnosti do Prahy, kde působil od roku 1671 jako varhaník a kapelník při kostele na Vyšehradě. Ani zde nezůstal natrvalo, navštívil Itálii a vrátil se do svého rodného kraje, kde žil nějakou dobu jako poustevník na Valdštejně, poté od roku 1704 v Rovensku, kde pracoval jako amatérský kameník.

Jeho největší příspěvek barokní hudbě bylo vytvoření kancionálu Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní vydaná v Praze roku 1693, kde část písní sám složil a napsal k nim text a část sebral.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zříceniny hradu Valdštejn

Václav Karel Holan Rovenský se narodil v Rovensku pod Troskami, v té době nazývané podle říčky pod Kamenicí na statku „Pod strání“ do rodiny nejspíše dosti zámožného rovenského rychtáře Jana Holana. Prvního vzdělání se mu dostalo od rektora Samuela Fidelia Kutnohorského a tamějšího varhaníka Václava Peregrina Turnovského. Další vzdělání se mu dostalo na gymnáziu při jičínské koleji.

Od roku 1662 začal v Rovensku vyučovat hudbu (uváděn jako ludi magister) a v roce 1664 se stal varhaníkem u rovenského kostela sv. Václava na Týně. Na přechodnou dobu se stal varhaníkem v Turnově, ale po čase se vrátil do Rovenska. Když odešel následně v roce 1668 z Rovenska do Prahy, již to byl útěk z moci vrchnosti. O tři roky později se mu podařilo získat místo kapelníka a varhaníka na vyšehradském kolegiátním kostele sv. Petra a Pavla. Někdy před rokem 1693 navštívil Řím, aby se seznámil s italskou hudbou. Na konci 90. let se vrátil na Turnovsko a našel si zde útočiště na opuštěném hradě Valdštejn jako poustevník.

Od roku 1704 se objevuje v Rovensku a pracoval jako kameník, dnes jsou známé jím vytesané sluneční hodiny a jiné kamenické prvky v rovenském kostele. Po své smrti byl v tomto kostele pohřben.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho skladatelské dílo se zaměřuje spíše na jednodušší líbeznou melodii než na složitější v baroku oblíbený kontrapunkt. Tiskem mu vyšly dvoje pašije. Jeho životní dílo je potom zpěvník Capella regia musicalis s předmluvou Jana Ignáce Dlouhoveského, obsahující jak Holanovy vlastní skladby, tak zejména sebrané písně jiného původu; autorství často nelze přesně určit. Pro toto dílo také sám vytvořil tři mědiryty, Narození Páně, Nejsvětější Trojice a Ukřižovaný.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše, 1690
  • Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Jana, 1692
  • Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní, 1693

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROKOP, Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. 4. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1993. S. 355.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Karel Holan Rovenský
  • MATOUŠEK, P. M. Holan Václav Karel Rovenský. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto Svazek 11, s. 481–482.
  • KALISTA, Zdeněk. České baroko. Praha : Evropský literární klub, 1941. S. 334.  
  • SYCHRA, Method Lumír. K dějinám varhan a varhanní hry v Čechách. Praha : Obecná jednota cyrillská, 1912. 36 s. Historická studie sleduje téma nástroje, jeho uplatnění i osobnosti varhaníků a skladatelů v Čechách od 13. do konce 17. století. S bohatým poznámkovým aparátem.. Dostupné online. Kapitola Václav Karel Holan Rovenský, s. 34.