Střední angličtina
| Střední angličtina (Middle English) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | Anglie, Skotsko do 16. století | ||
|
Počet mluvčích: |
|||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | není stanoven | ||
| Úřední jazyk: | není úředním | ||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| --- |
|
||
| ISO 639-3: | enm | ||
| SIL: | není | ||
| Wikipedie | |||
| není | |||
Střední angličtina (Middle English) je vývojová fáze angličtiny, která se užívala v Anglii a ve Skotsku od 11. do 16. století. Je tedy nástupcem staré angličtiny a předchůdcem moderní angličtiny.
Na rozdíl od staré angličtiny se střední angličtina nikdy nepsala jinak, než latinkou. I ta však byla rozšířena o několik znaků (æ, ð, ȝ ...) z anglosaského futhorku známého ze staré angličtiny.
Gramatika střední angličtiny je podstatně jednodušší než gramatika staré angličtiny. U mluvnických čísel jsou známa čísla jednotná (singulár) a množná (plurál), již zde však není číslo dvojné (duál). I flexe se ve střední angličtině vyskytuje mnohem méně než ve staré. Tím se střední angličtina blíží více analytickému jazyku. Přesto je středoanglická gramatika stále složitější než gramatika moderní angličtiny.
