Northumbrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Království Northumbrie
Norþhymbra rīce
 Království Bernicie
 Království Deira
 Království Rheged
 Království Gododdin
653954 Království Jórvik 
Království Wessex 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Northumbrie roku 800
hlavní město:
Bamburgh (Bebbanburg)
York (Eoferwic)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Království Bernicie Království Bernicie
Království Deira Království Deira
Království Rheged Království Rheged
Království Gododdin Království Gododdin
Nástupnické:
Království Jórvik Království Jórvik
Království Wessex Království Wessex

Northumbrijské království (anglosasky Norþhymbra rīce) bylo jedno ze sedmi anglosaských království, rozkládající se v současné severní Anglii a jižním Skotsku, posléze také jedno z hrabství po roce 927 sjednoceného Anglického království. Jméno odkazuje na polohu země rozkládající se „na sever od (říčního ústí) Humberu“; zůstalo zachováno v nástupnickém, územně už mnohem menším, hrabství Northumberland.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Sedm anglosaských království.

Vznik království[editovat | editovat zdroj]

Northumbrie vznikla sloučením dvou původních nezávislých království Bernicie a Deiry. Bernicia se rozkládala na území na sever od řeky Tees až po záliv Firth of Forth. Deira pokrývala zhruba území současného Yorkshiru. Obě byla poprvé sloučena Ethelfrithem, králem Bernicie, který přibližně roku 604 dobyl Deiru. Roku 616 byl poražen a zabit v bitvě u řeky Idle Raedwaldem, panovníkem Východní Anglie, který ustanovil Edwina, syna předchozího vládce Deiry Aella, králem.

Edwin přijal roku 627 křesťanství a stal se nejmocnějším králem anglosaské Anglie. Dobyl Isle of Man i Gwynedd v severním Walesu. Byl ale roku 633 poražen spojeným vojskem Cadwallona, krále Gwyneddu, a Pendy, krále Mercie, v bitvě u Hatfield Chase.

Král Oswald[editovat | editovat zdroj]

Po Edwinově porážce byla Northumbrie rozdělena na Bernicii, kde vládl Eanfirth, a Deiru, kde se stal králem Osric. Oba tito králové byli zabiti v bitvách s Cadwallonem, který pokračoval v dobývání území původní Northumbrie. Po smrti Eanfitha jeho bratr Oswald porazil a zabil roku 634 Cadwallona v bitvě u Heavenfieldu.

Oswald poté významně rozšířil území, jež ovládal. Dobyl území v ústí řeky Forth obývané Gododdiny a také království na západ od Northumbrie – Rheged a Strathclyde. Tím se území Northumbrie rozšířilo z oblasti současné severní Anglie až do nynějšího jižního Skotska. Pro šíření křesťanství ve svém království pozval Oswald irského mnicha sv. Aidana. V té době byl také na ostrově Lindisfarne založen slavný klášter.

Válka s Mercií pokračovala. Roku 642 byl Oswald v bitvě u Maserfieldu zabit vojskem Mercie vedeným Pendou. Roku 655 Penda, podporovaný deirským králem, podnikl masivní útok na Northumbrii, ale utrpěl porážku od sil vedených Oswaldovým následníkem Oswiou v bitvě u Winwaedu. Tato bitva obrátila poměr sil. Penda v bitvě padl a Oswiu získal vládu nad Mercií a stal se tak nejmocnějším králem anglosaské Anglie.

Úpadek[editovat | editovat zdroj]

Británie okolo roku 800 (v čase zahájení vikinských nájezdů)

Northumbrie ztratila vládu nad Mercií asi roku 650 po úspěšné vzpouře vedené Pendovým synem Wulfherem, ale udržela svou dominanci až do své katastrofální porážky ze strany Piktů roku 685 v bitvě u Nechtansmere. Northumbrijský král Ecgfrith (Oswiův syn) byl zabit a vláda nad severní částí byla výrazné oslabena. Od té doby se vliv Northumbrie snižoval a po smrti Aldfritha roku 704 nastala doba nestability.

Roku 867 se Northumbrie stala součástí Danelawu. I když Vikingové království vydrancovali, jejich příchod znamenal znatelný rozvoj obchodu, a to především v oblasti okolo města Yorku.

Normanská invaze[editovat | editovat zdroj]

Vilém I. Dobyvatel se stal anglickým králem roku 1066. Uvědomil si, že musí získat kontrolu nad Northumbrií, která byla částečně nezávislá na předchozích anglických králích, aby chránila Anglii před nájezdy Skotů. Aby tuto ochranu zachoval, získal si na svou stranu durhamského biskupa i hraběte Northumbrie. Nicméně v Northumbrii vypukla protinormanská vzpoura. Vilém se rozhodl ustanovit správcem Northumbrie svého člověka Roberta Comina, ale než se tento mohl ujmout svého úřadu, byl i se 700 muži pobit v Durhamu. Vilém se rozhodl pro krvavou pomstu a vyrazil se svým vojskem do Northumbrie. Vzpoury v Northumbrii pokračovaly i později a tak se ji Vilémův syn Vilém II. Ryšavý rozhodl rozdělit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northumbria na anglické Wikipedii.