Mrtvý jazyk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mrtvý jazyk je jazyk, který již nemá žádné rodilé mluvčí. Příkladem mrtvého jazyka je latina.
Obyčejně se jazyk stává mrtvým, když je nahrazen jiným. Například koptština byla nahrazena arabštinou a mnohé jazyky původních obyvatel obou amerických kontinentů byly nahrazeny angličtinou, francouzštinou, španělštinou nebo portugalštinou.
Zánik jazyka se též objevuje tehdy, když jazyk prodělá rychlý vývoj nebo splyne s jiným, případně dá vzniknout novému, příbuznému ale odlišnému jazyku (nebo skupině jazyků). To je příklad Latiny, zaniklého jazyka. který je předchůdcem moderních románských jazyků. Podobně Sanskrt je předchůdcem mnoha dnešních indoárijských jazyků (hindština, urdština, bengálština a mnoho dalších) a stará angličtina je předchůdcem angličtiny. V Indii je vesnice Mathoor, kde děti mluví Sanskrtem. [1].
V některých případech je mrtvý jazyk používán vědci, právníky nebo v náboženství. Sanskrt, latina, staroslověnština, avestanština, koptština, starotibetština a geezština jsou jedny z mnoha jazyků, používaných jako církevní.
Jazyk, který má rodilého mluvčího se nazývá moderní jazyk. Etnologie uvádí, že existuje 6,912 známých živých jazyků. [2]
Hebrejština je příkladem dříve zaniklého liturgického jazyka, který byl obnoven a stal se živým jazykem. Byly zde i pokusy o oživení zaniklých jazyků jako Manx nebo Cornish, ale úspěch těchto pokusů je diskutabliní, protože není zřejmé, že by se tyto jazyky používaly v nějaké komunitě rodilých mluvčích.
[editovat] Seznam zaniklých jazyků
V původním článku v angličtině je uvedeno 72 zaniklých jazyků, spolu s datem jejich zániku a pokud je známo, je zde uvedena i poslední známá osoba, která tímto jazykem hovořila.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Adelaar, Willem F. H.; & Muysken, Pieter C. (2004). The languages of the Andes. Cambridge language surveys. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-36275-7.
- Brenzinger, Matthias (ed.) (1992) Language Death: Factual and Theoretical Explorations with Special Reference to East Africa. Berlin/New York: Mouton de Gruyter. ISBN 978-3-11-013404-9.
- Campbell, Lyle; & Mithun, Marianne (Eds.). (1979). The languages of native America: Historical and comparative assessment. Austin: University of Texas Press. ISBN 0-292-74624-5.
- Dorian, Nancy C. (1978). Fate of morphological complexity in language death: Evidence from East Sutherland Gaelic. Language, 54 (3), 590-609.
- Dorian, Nancy C. (1981). Language death: The life cycle of a Scottish Gaelic dialect. Philadelphia: University of Pennsylvania Press. ISBN 0-8122-7785-6.
- Dressler, Wolfgand & Wodak-Leodolter, Ruth (eds.) (1977) Language death (International Journal of the Sociology of Language vol. 12). The Hague: Mouton.
- Gordon, Raymond G., Jr. (Ed.). (2005). Ethnologue: Languages of the world (15th ed.). Dallas, TX: SIL International. ISBN 1-55671-159-X. (Online version: http://www.ethnologue.com).
- Harrison, K. David. (2007) When Languages Die: The Extinction of the World's Languages and the Erosion of Human Knowledge. New York and London: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-518192-0.
- Mithun, Marianne. (1999). The languages of Native North America. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-23228-7 (hbk); ISBN 0-521-29875-X.
- Mohan, Peggy; & Zador, Paul. (1986). Discontinuity in a life cycle: The death of Trinidad Bhojpuri. Language, 62 (2), 291-319.
- Sasse, Hans-Jürgen (1992) 'Theory of language death', in Brenzinger (ed.) Language Death, pp. 7–30.
- Schilling-Estes, Natalie; & Wolfram, Walt. (1999). Alternative models of dialect death: Dissipation vs. concentration. Language, 75 (3), 486-521.
- Sebeok, Thomas A. (Ed.). (1973). Linguistics in North America (parts 1 & 2). Current trends in linguistics (Vol. 10). The Hauge: Mouton. (Reprinted as Sebeok 1976).
- Skutnabb-Kangas, Tove. (2000). Linguistic genocide in education or worldwide diversity and human rights? Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates. ISBN 0-8058-3468-0.

