Mrtvý jazyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mrtvý jazyk je jazyk, který již nemá žádné rodilé mluvčí. Příkladem mrtvého jazyka je latina. Jazyk se stává mrtvým, pokud je nahrazen jiným. Například koptština byla nahrazena arabštinou a mnohé jazyky původních obyvatel obou amerických kontinentů byly nahrazeny angličtinou, francouzštinou, španělštinou nebo portugalštinou.

Zánik jazyka se též objevuje tehdy, když jazyk prodělá rychlý vývoj nebo splyne s jiným, případně dá vzniknout novému, příbuznému ale odlišnému jazyku (nebo skupině jazyků). To je příklad latiny, zaniklého jazyka. který je předchůdcem moderních románských jazyků. Podobně sanskrt je předchůdcem mnoha dnešních indoárijských jazyků (hindština, nepálština, bengálština, romština a mnoha dalších) či stará angličtina je předchůdcem angličtiny. V Indii je údajně vesnice Mathoor, kde děti mluví sanskrtem. [1].

V některých případech je mrtvý jazyk používán vědci, právníky nebo v náboženství. Sanskrt, latina, staroslověnština, avestština, koptština,stará tibetština a geezština jsou jedny z mnoha jazyků, používaných jako církevní.

Jazyk, který má rodilého mluvčího, se nazývá živý jazyk. Ethnologue uvádí, že existuje 6,912 známých živých jazyků. [2]

Hebrejština je příkladem dříve zaniklého liturgického jazyka, který byl obnoven a stal se znovu živým jazykem. V poslední době existuje více pokusů o oživení zaniklých jazyků jako např. keltských jazyků manštiny a kornštiny. Zatím však není zřejmé, do jaké míry budou takové pokusy úspěšné a zdali se dané jazyky znovu stanou rodnými jazyky.

Seznam zaniklých jazyků[editovat | editovat zdroj]

V původním článku v angličtině je uvedeno 72 zaniklých jazyků, spolu s datem jejich zániku a pokud je známo, je zde uvedena i poslední známá osoba, která tímto jazykem hovořila.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Adelaar, Willem F. H.; & Muysken, Pieter C. (2004). The languages of the Andes. Cambridge language surveys. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-36275-7.
  • Brenzinger, Matthias (ed.) (1992) Language Death: Factual and Theoretical Explorations with Special Reference to East Africa. Berlin/New York: Mouton de Gruyter. ISBN 978-3-11-013404-9.
  • Campbell, Lyle; & Mithun, Marianne (Eds.). (1979). The languages of native America: Historical and comparative assessment. Austin: University of Texas Press. ISBN 0-292-74624-5.
  • Dorian, Nancy C. (1978). Fate of morphological complexity in language death: Evidence from East Sutherland Gaelic. Language, 54 (3), 590-609.
  • Dorian, Nancy C. (1981). Language death: The life cycle of a Scottish Gaelic dialect. Philadelphia: University of Pennsylvania Press. ISBN 0-8122-7785-6.
  • Dressler, Wolfgand & Wodak-Leodolter, Ruth (eds.) (1977) Language death (International Journal of the Sociology of Language vol. 12). The Hague: Mouton.
  • Gordon, Raymond G., Jr. (Ed.). (2005). Ethnologue: Languages of the world (15th ed.). Dallas, TX: SIL International. ISBN 1-55671-159-X. (Online version: http://www.ethnologue.com).
  • Harrison, K. David. (2007) When Languages Die: The Extinction of the World's Languages and the Erosion of Human Knowledge. New York and London: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-518192-0.
  • Mithun, Marianne. (1999). The languages of Native North America. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-23228-7 (hbk); ISBN 0-521-29875-X.
  • Mohan, Peggy; & Zador, Paul. (1986). Discontinuity in a life cycle: The death of Trinidad Bhojpuri. Language, 62 (2), 291-319.
  • Sasse, Hans-Jürgen (1992) 'Theory of language death', in Brenzinger (ed.) Language Death, pp. 7–30.
  • Schilling-Estes, Natalie; & Wolfram, Walt. (1999). Alternative models of dialect death: Dissipation vs. concentration. Language, 75 (3), 486-521.
  • Sebeok, Thomas A. (Ed.). (1973). Linguistics in North America (parts 1 & 2). Current trends in linguistics (Vol. 10). The Hauge: Mouton. (Reprinted as Sebeok 1976).
  • Skutnabb-Kangas, Tove. (2000). Linguistic genocide in education or worldwide diversity and human rights? Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates. ISBN 0-8058-3468-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]