Hospodine, pomiluj ny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Traktát Jana z Holešova o písni "Hospodine, pomiluj ny". (Opis ze 14. století.) NK ČR, III.D.17

Hospodine, pomiluj ny je nejstarší známá česká duchovní píseň. Vznikla zřejmě na přelomu 10. a 11. století. Jedná se o chorál jednoduché formy s 8 verši, bez rýmu a strofického členění. V jednotném kancionále je označena číslem 930.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prapůvod skladby lze vidět ještě v odkazu cyrilometodějského působení a její definitivní verze vznikla v době, kdy staroslověnština zápasila s latinou a přijímala do sebe české prvky. Autorství písně bylo připisováno přímo svatému Vojtěchu. Ačkoli to nebylo potvrzeno, mohlo tomu tak být, protože je prokázáno, že sv. Vojtěch hudbu skládal – v době svého polského pobytu složil např. píseň „Boga-Rodzica“ (Bohorodička), kterou Poláci zpívali jako píseň bojovou.

Píseň „Hospodine pomiluj ny“ je poprvé doložena roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete Spytihněva II. Nejstarší dochovaný zápis pochází z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z roku 1397. Byla zpívána i mimo kostel, zejména při slavnostních příležitostech, i jako píseň válečná. Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu. Mistr Jan Hus ji dával zpívat v Betlémské kapli. Společně se Svatováclavským chorálem patřila k prvním českým národním hymnám. Píseň se zpívá dodnes, většinou po bohoslužbách ve znění, které je jen málo změněnou verzí původního textu.

Text[editovat | editovat zdroj]

Staroslověnský text zní:

Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!

Vysvětlivky:

  • pomiluj ny = smiluj se nad námi
  • spase mira = spasiteli světa
  • spasiž ny i uslyšiž = spas nás a vyslyš
  • žizn = hojnost
  • mír = pokoj
  • Krleš = Kyrie eleison (Pane, smiluj se)

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v případě Svatováclavského chorálu se tato píseň stala několikrát předlohou pro skladatele vážné hudby. Nejvýznamnějšími jsou:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Dvořák: Svatá Ludmila

Literatura[editovat | editovat zdroj]