Píseň o Rolandovi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rolandova smrt

Píseň o Rolandovi je jedna z nejstarších francouzských literárních památek. Pochází pravděpodobně z 11. století (období středověku) a žánrem je to hrdinský epos, nejznámější z „chanson de geste“ (písně o činech). Řadí se do královského (karolínského) cyklu s ústřední postavou Karla Velikého, případně členů jeho družiny.

Obsah díla[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává za vlády Karla Velikého v době bojů se Saracény na území Španělska, jejíchž poslední baštou je obléhaná Zaragoza. Křesťané se rozhodnou pro vyjednávání. Statečný rytíř Roland navrhne vyslat k saracenskému králi Marsilovi svého nevlastního otce Ganelona. Ganelon je však přesvědčen, že je poslán na smrt, a pomstí se - poradí Marsilovi, aby předstíraným podrobením přiměl Karla Velikého k odchodu a potom přepadl zadní voj vedený Rolandem. Vrcholem písně je líčení bitvy v pyrenejském průsmyku Roncevaux, kde dvacet tisíc Franků bojuje proti mnohonásobné přesile nepřátel. Roland zde odmítá rady moudrého Oliviera a nepřivolá pomoc, protože mu v tom brání rytířská čest. Zvolí boj, i když ví, že porážka je nevyhnutelná. Teprve po marném boji se odhodlá zatroubit na kouzelný roh Olifant. Mocné zatroubení znamená jeho smrt - praskne mu tepna na spánku. Karel Veliký ale díky tomu poráží Saracény a zmocňuje se Zaragozy. Křesťanství vítězí, Roland však umírá. Boží soud rozhodl proti zrádci Genelonovi - bude rozčtvrcen. Karlovi se ve spánku zjeví archanděl Gabriel a volá jej k nové svaté válce.

Struktura díla[editovat | editovat zdroj]

  • Píseň oslavuje rytířskou čest, statečnost, oddanost. Postavy charakterizuje jejich jednání. Skladba opěvuje hrdinské činy rytíře Rolanda. Oddaní a stateční bojovníci jsou však idealizovaní (podobně je tomu u zobrazování světců). Představy o ideálu rytíře se prolínají s obrazem křesťanské etiky: dokonalý hrdina-rytíř je odvážný, věrný svému pánu i Bohu a pohrdá smrtí.
  • Každá postava ztělesňuje určitý morální postoj "křesťan - pohan", "statečný - zbabělý", "věrný - zrádce", atd. Vyhraňují se jednotlivé typy: král, rytíř - hrdina, zbabělec a zrádce.
  • Kompozice má 3 části: tématem první části je zrada Ganelona, středem a vrcholem je líčení bitvy v Roncevaux, pomsta padlých je tématem třetí části.
  • Báseň obsahuje 4002 desetislabičných veršů rozdělených do „laisses“ - strof nestejné délky odlišujících se shodou samohlásek v poslední přízvučné slabice.
  • Píseň o Rolandovi byla mnohokrát upravována a přepracována: např. do norštiny (již ve 13. století), velštiny, angličtiny, italštiny. Z volnějších zpracování dosáhl proslulosti epos italského renesančního básníka a dramatika Ludovica Ariosta Zuřivý Roland (1516).
  • Velmi pravděpodobně se však celá zápletka odehrála zcela jinak: v roce 778 Karel Veliký ve skutečnosti bojoval na Pyrenejském poloostrově v zájmu několika saracénských knížat a při ústupu byl zadní voj stahující se armády někde v Pyrenejích, snad severně od Roncevalského průsmyku, napaden křesťanskými Basky, nikoliv Saracény, a to jako odveta za to, že armáda Karla Velikého dobyla a vyplenila baskickou Pamplonu - Karel Veliký potřeboval své armádě po neúspěšném obléhání Zaragozy dopřát alespoň nějaký, byť malý úspěch, a to obsazení a vydrancování Pamplony splňovalo. Legendou přetvořená historie a především přesmyčka od křesťanských Basků k Saracénům se potom hodila i v době papeže Urbana II. jako další podpůrné ospravedlnění křížové výpravy do Svaté země po koncilu ve městě Clermont v roce 1095.

Související články[editovat | editovat zdroj]