Nikolaj Leskov
| Nikolaj Semjonovič Leskov | |
 Nikolaj Semjonovič Leskov, portrét od Valentina Serova 1894 |
|
| Narození | 16. únor greg. / 4. únor jul. 1831 Gorochovo, Orelská gubernie, Ruské impérium Ruské impérium |
|---|---|
| Úmrtí | 5. březen greg. / 21. únor jul. 1895 |
Nikolaj Semjonovič Leskov (16. únor greg. / 4. únor jul. 1831, Gorochovo Orelská gubernie - 5. březen greg. / 21. únor jul. 1895 Petrohrad) byl ruský spisovatel a dramatik.
Obsah |
Život [editovat]
Pocházel z úřednické rodiny. Nedostudoval gymnázium, od 16 let musel vydělávat. Byl úředníkem, později obchodním zástupcem, hodně cestoval po Rusku i Evropě, několikrát navštívil i Prahu. Od roku 1872 působil na ministerstvu osvěty. Odtud byl pro své kritické názory na Rusko i na pravoslavnou církev propuštěn a věnoval se pouze literatuře. Protože však zároveň ostře kritizoval a karikoval i ruské utopisty a revolucionáře (podobně jako Dostojevskij v "Běsech"), rozešel se i se svými přáteli.
Dílo [editovat]
Literární dráhu zahájil publicistikou. Kvůli nesprávně pochopenému Leskovově vystoupení v tisku k němu pokroková veřejnost zaujala rezervovaný postoj. V 60. létech si volí náměty z vesnice např.:
- 1863 Žitije odnoj baby, (česky „Kalvárie“ 1960)
Z kupeckého prostředí:
- 1865 drama Ledi Makbet Mcenskogo ujezda (česky „Lady Macbeth Mcenského újezdu“ 1962), hra byla podkladem pro libreto stejnojmenné opery Dmitrije Šostakoviče (premiéra 1934),
- 1864 román Někuda (Není kam),
- 1867 drama Rastočitěl (česky „Marnotratník“, 1924),
- 1870-1871 román Na nožach (Na nůž),
V sedmdesátých letech se zaměřuje na otázky mravní:
- 1872 román Soborjaně (česky „Duchovenstvo sborového chrámu“, 1903),
- 1873 novela Zapečatljonyj angel (česky „Zapečetěný anděl“ 1924, 1957)
- 1874 román Zachudalyj rod (česky „Zchudlý rod“, 1905),
- 1874 novela Očarovannyj strannik (česky „Očarovaný poutník“, 1950, 1962),
- 1876 satirická povídka železnaja volja („Železná vůle“, 1949)
- 1880 povídka Něsmertělnyj Golovan (česky „Nesmrtelný Golovan“, 1904),
- 1881 povídka Skaz o tulskom kosom Levše i o stalnoj bloche (česky „Levák“ 1912, „Blecha“ 1951, „Krchňák“ 1949, „Krchňa“ 1957),
V osmdesátých letech zpracovává náměty ze starých náboženských legend:
- 1887 Skoromoch Pamfalon (česky „Kejklíř Pantalon“, 1985, přeložila Naděžda Slabihoudová)
- 1888 Prekrasnaja Aza (Krásná Aza)
Satirická díla:
- 1878 - 1880 sbírka črt Meloči iz archijerejskoj žizni
- Tupejnyj chudožnik (česky „Dovedný vlásenkář“, 1957)
- 1886 Štopalščik (česky „Mistr v štupování“, 1957)
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- NEUMANN, Bohumil. heslo Leskov, Nikolaj Semjonovič. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz. Praha : Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž), s. 28-29.
- heslo Lěskov. In Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha : Jan Otto, 1888-1909.
Externí odkazy [editovat]
- (rusky) Texty Nikolaje Leskova v ruštině
- (rusky) Sebrané spisy v ruštině
- (anglicky) Nikolai Leskov at Pegasos
- (německy) Heslo Leskow v BBKL, životopis a bibliografie
- (německy) Walter Benjamin o Leskovovi
.svg){kind=link}