Gabriela Preissová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gabriela Preissová
Gabriela Preissova Vilimek.jpg
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886)
Rodné jméno Gabriela Sekerová
Narození 23. března 1862, Kutná Hora Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. března 1946, Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatelka, dramatička
Národnost česká
Státní příslušnost České království, Československo
Významná díla Její pastorkyňa, Gazdina roba
Partner/Partnerka Jan Preiss, Adolf Halbaerth

Gabriela Preissová (rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, 23. března 1862 Kutná Hora27. března 1946 Praha) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.

Obsah

Životopis [editovat]

Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do Pláňan. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech 18711874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes. V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.[1] Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.

Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během první světové války byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou České akademie věd a umění. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna, který žil ve Strážnici.[2] Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na vyšehradském hřbitově.

Dílo [editovat]

Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.

  • Čeledín a dcera ze statku
  • Ideály
  • Obrázky ze Slovácka
  • Nové obrázky a črty
  • Když hvězdy padaly
  • Talmové zlato
  • Porosené pavučiny
  • Co vyprávěl život

Drama [editovat]

  • Její pastorkyňa – zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
  • Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem; Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. V okamžiku, kdy pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, tak se utopí v Dunaji.
  • Podvečerní selanky
  • Cestou za štěstím

Odkazy [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

Literatura [editovat]

Reference [editovat]

  1. Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
  2. Preissová Gabriela Český jazyk.cz

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]