Její pastorkyňa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Jenůfa. Možná hledáte: svatou Jenovéfu - patronku města Paříže.
Její pastorkyňa
Plakát z premiérového uvedení opery v Brně (1904)
Plakát z premiérového uvedení opery v Brně (1904)
Základní informace
Žánr opera
Hudba Leoš Janáček
Libreto Leoš Janáček
Počet dějství 3
Originální jazyk čeština
Literární předloha Gabriela Preissová: Její pastorkyňa
Datum vzniku 1893-1903
Premiéra 21. ledna 1904, Brno, Divadlo na Veveří

Její pastorkyňa je drama Gabriely Preissové a také opera Leoše Janáčka, jejíž libreto skladatel vytvořil úpravou (zkrácením) tohoto dramatu. V zahraničí je opera zpravidla uváděna pod názvem Jenůfa.

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hra Gabriely Preissové měla premiéru 9. listopadu 1890. Na rozdíl od předchozí autorčiny hry Gazdina roba neměla příliš velký úspěch. Přesto byla uvedena ještě v Brně, kde se s ní seznámil i Janáček. Po pozdějších úspěších opery Preissová v letech 1929-1930 drama přepsala do podoby románu.

V roce 1893 Leoš Janáček požádal autorku o svolení dílo zhudebnit. Ač autorka zpočátku nesouhlasila, Janáček do roku 1895 hru zkrátil do podoby libreta. Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z průkopníků opery zpívané v próze. Místo veršů si v libretu vypomáhá častým opakováním motivů a vět.

Na vlastní opeře pracoval několik let a práci dokončil až 18. ledna 1903. Národní divadlo v Praze operu odmítlo. Šéfdirigentem byl Karel Kovařovic, který měl s Janáčkem osobní rozepře. Proto byla opera nastudována v Brně a premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří. Opera sklidila obrovský úspěch. V pražském Národním divadle byla uvedena až v roce 1916 a to po Janáčkových i Kovařovicových úpravách. Sklidila opět úspěch. Poté byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích. Dnes patří k repertoáru mnoha světových oper. Je většinou uváděna v češtině, s originálním textem libreta.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Drama se odehrává ve mlýně, kde žije Kostelnička se svou schovankou (pastorkyní) Jenůfou.

  • V prvním dějství se Jenůfin snoubenec Števa vrací z odvodu - neodvedený, ale opilý. Kostelnička prohlásí, že si Jenůfu smí vzít jen tehdy, pokud se rok neopije. Števův bratr Laco, který Jenůfu miluje, zraní ze žárlivosti po vyslechnutí Števova opileckého vyznání Jenůfě tvář.
  • Ve druhém dějství ukrývá Kostelnička těhotnou Jenůfu. Snaží se přemluvit Števa, aby si Jenůfu s dítětem, které je jeho, vzal. Ten odmítá. Laco Jenůfu miluje a chce se s ní oženit. Kostelnička však dítě utopí a Jenůfě i Lacovi namlouvá, že zemřelo v době Jenůfčiny nemoci.
  • Ve třetím dějství se chystá svatba Jenůfy s Lacem. Lidé ale objeví v ledu zamrzlé dítě a Kostelnička se přiznává k hrůznému činu. Kostelnička je zatčena, Jenůfa jí však odpouští. Jenůfa a Laco odcházejí spolu vstříc nejisté budoucnosti.

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • Její pastorkyňa - český film režiséra Rudolfa Měšťáka z roku 1929.
  • Její pastorkyně - český film režiséra Miroslava Cikána z roku 1938.
  • Její pastorkyňa - televizní inscenace opery režisérky Evy Marie Bergerové z roku 1983.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Její pastorkyňa v archivu Národního divadla