Paní Bovaryová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paní Bovaryová
Autor Gustave Flaubert
Země Francie
ISBN NA

Paní Bovaryová (v originále Madame Bovary) je realistický román Gustava Flauberta (1821 - 1880) z roku 1857.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Ema Bovaryová- romantická, vášnivá, naivní, žije z velké části ve svých představách, a tím se svými myšlenkami vzdaluje realitě
  • Karel Bovary- obyčejný, lékař, který přestože Emu miluje, není schopen své city vyjádřit tak, jak by si Ema přála
  • Leon- miluje Emu a je stejně romantický jako ona
  • Rudolf- rád si užívá života, miluje ženy a rád je získává, podaří se mu získat i Emu

Děj románu[editovat | editovat zdroj]

Vystudovaný lékař Karel Bovary žije v Tostes se svou první ženou paní Dubucovou. Jejich sňatek zinscenovala Karlova matka, neboť paní Dubucová je zámožná a Karel měl být tak sňatkem finančně zaopatřen. Jednoho dne v noci za Karlem přijede čeledín se zprávou, že statkář má zlomenou nohu a potřebuje pomoc. Na statku Karel potká Emu, která se mu ihned zalíbí, a poté, co mu umře žena se dohodne s otcem Emy na svatbě. Ema vstupuje do vztahu s nadšením a plna ideálů, které načerpala při svém dřívějším pobytu v klášteře četbou milostných knih. Po určité době, a především po plese markýze, který ji a Karla pozve za Karlovy zásluhy, jí dochází, že s Karlem nezažije život plný vášně a dobrodružství, ale pouze nudné stereotypní manželství. Uzavírá se do sebe a celé dny jenom sní o životech lidí z nejvyšší vrstvy a velkých měst. Karel se o ni začne strachovat a na popud kamaráda se stěhují do Yonville. Při příjezdu je již paní Bovaryová těhotná, porodí zde dceru a ihned ji dává kojné. První večer se seznamuje s Leonem, se kterým si rozumí. Mají společné sny i způsob myšlení. Začnou spolu trávit stále více času až se do sebe zamilují, vzájemně si však nikdy své city neprojeví. Ema se po nějaké době začne lásky k Leonovi bát, začne se ho stranit a nešťastný Leon se rozhodne raději odjet studovat práva do Paříže. Po jeho odjezdu se Ema opět uzavírá do sebe. Po několika měsících přijede za Karlem do Yonville Rudolf, vlastník blízkého panství. Rudolf má zálibu v ženách a Ema mu připadá velmi přitažlivá. Rozhodne se ji získat. Při další návštěvě jí ihned vyzná své city, které doplní slovy, že ji miluje. Okouzlená Ema s ním začíná milostný poměr. Zamiluje se do něj a na důkaz lásky mu mimo jiné začne kupovat drahé dárky od místního obchodníka. Většinu z nich kupuje na dluh, který během celého příběhu roste, ale Ema si to neuvědomuje, protože se její mysl omezuje na soužití s milenci a na snění. Její láska stále roste, až se s Rudolfem dohodne, že příštího dne spolu odcestují. On si to v předvečer rozmyslí a pošle jí pouze lživý omluvný dopis. Zklamaná Ema je touto skutečností zdrcena tak, že z toho onemocní. Karel se o ni opět bojí, a tak ji chce udělat radost tím, že ji vezme na operu do velkého města - Rouenu. Zde se Ema opět setkává s Leonem a jejich láska znovu vzplane. Začíná její další milostný vztah. I v tomto případě kupuje Ema svému příteli řadu drahých dárků. Jednoho dne jí přijde domů dopis, že pokud ihned nezaplatí 3000 franků příštího dne, jí, a tedy i Karlovi, bude zabaven všechen majetek. Emě najednou začne docházet, čeho se dopustila věčným utrácením. Jde za Leonem prosit o pomoc. Leon se bojí, že kdyby jí peníze půjčil, už by je nedostal zpátky a tak by přišel i o zaměstnání. Proto ze strachu pomoc odmítne. Zdrcená Ema zkouší své štěstí u Rudolfa. Ten je však bez peněz, tudíž i zde jsou její prosby neúspěšné. Ema, která žila svůj vysněný život pouze se svými milenci, je zoufalá. To, čemu věřila a co pro ni bylo vším, ji zklamalo. Peníze se jí sehnat nepovede, a tak učiní podle sebe jediné možné východisko. S pomocí lékárníkova pomocníka se otráví arzenikem. Na smrtelné posteli jí dochází, že je šťastná, protože je konec a nic ji už trápit nebude. Karel, který ztrátu milované ženy psychicky neunese, zanedlouho umírá. Dcera Berta je dána do péče babičce, která po čase také zemře. Nakonec Berta skončí u své chudé tety a už od dětství si musí vydělávat na živobytí.

Námět[editovat | editovat zdroj]

Flaubert našel námět k dílu v novinách, po přečtení zprávy, že blízko Rouenu se otrávila žena venkovského lékaře, a jejímuž skonu předcházelo manželské drama. Prostředí paní Bovaryové je shodné s tím, ve kterém spisovatel žil. Jde o okolí Rouenu.

Myšlenka[editovat | editovat zdroj]

Myšlenkou je kam až může člověka dovést nenaplnění jeho ideálů.

Plán kompoziční[editovat | editovat zdroj]

Kniha je rozdělena do tří částí z hlediska hlavního místa děje a v rámci každé části je rozdělena do kapitol. Kniha je psaná chronologicky s občasnými odkazy na minulost postav. V příběhu je jedna hlavní dějová linie.

Plán jazykový[editovat | editovat zdroj]

Autor píše v krátkých souvětích, ve kterých často využívá obrazná přirovnání. Dílo je psáno ve třetí osobě (v tzv. er-formě).

Znaky realismu[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Kritika toho, že plnohodnotný život mohou žít pouze lidé z vyšší vrstvy.
  • 2. Autor se zde zabývá problémem sňatku bez lásky.
  • 3. Autor se v díle snaží o objektivní popis, proto je někdy popis místa nebo děje strohý, a zabývá se pouze významnými skutečnostmi.
  • 4. V díle lze rozpoznat společenské bariéry a rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami.

Srovnání s autorovými díly[editovat | editovat zdroj]

Z autorových děl je „Paní Bovaryová“ nejvíce podobná dílu „Citová výchova“, ve které je hlavní hrdina Fréderic Moreau stejným snílkem jako Ema Bovaryová, oba sní o lepším životě, avšak Ema se pro to rozhodne něco udělat a chvílemi se i její sny plní, kdežto Fréderic zůstane pouze u svých snů.

Srovnání s díly té doby[editovat | editovat zdroj]

Román „Paní Bovaryová“ lze srovnávat s dílem ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého „Anna Karenina“. Obě ženské postavy , Ema i Anna vstoupí do sňatku bez lásky, stanou se v něm nešťastnými a východisko naleznou v cizoložství. Na rozdíl od Emy se Anna svému manželovi přizná a opustí ho se svým milencem Vronským. Obě ženy končí svůj život shodně – sebevraždou. Anna proto, že ji její láska, jak se domnívá, zklamala; Ema proto, že nedokáže ustát nápor reality.

Bovarysmus[editovat | editovat zdroj]

Paní Bovaryová se stala literárním typem. Podle ní vznikl tzv. bovaryzmus, znamenající útěk od skutečnosti k iluzím.

Filmy natočené podle románu[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Paní Bovaryovou se inspiroval Jean Améry při psaní románu Karel Bovary, venkovský lékař. Portrét obyčejného muže (1978, česky 2007).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0948-7. S. 475.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Film Paní Bovaryová z roku 1991 na CSFD.cz