Ignát Herrmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ignát Herrmann, pseudonymy – Vojta Machatý, Švanda (12. srpna 1854 Chotěboř – 8. července 1935), byl český spisovatel, humorista a redaktor.

Novinář a humoristický spisovatel beletrista proslavený svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí Ignát Hermann se narodil 12. srpna 1854 Horním Mlýně u Chotěboře. Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se kupeckým příručím, stal se obchodním cestujícím, pracoval také jako písař u advokáta. Stal se novinářem, redaktorem Národních listů, vydával Ottův humoristický časopis Paleček, poté další humoristický časopis Švanda dudák. Nejedno jeho dílo bylo použito jako ideální námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí, na který byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl také členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama (Manželova přítelkyně, 1890), ale nepříliš úspěšně. Vysoce je kritiky ceněn jeho román U snědeného krámu o tragickém osudu kupce Martina Žemly (text s prvky naturalismu; románu si vážil i sám Herrmann, mnohem větší čtenářský ohlas však mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kondelíkovi byly koncipovány jako román humoristický, do současnosti v něm však zůstala živá především idylická rovina. Postava mistra Kondelíka se často chápe jako český „národní typ“ (Josef Jedlička ve své sbírce esejů České typy aneb poptávka po našem hrdinovi), tj. jako prototyp člověka bodrého, laskavého, přitom nepříliš inteligentního a výbojného. Z Herrmannova díla jsou dosud živé (a vydávané) povídky, jichž napsal 387 (= počet povídek obsažený v jeho 50svazkových Sebraných spisech, vydávaných u F. Topiče).