Ignát Herrmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ignát Herrmann
Ignat Herrmann Fiedler.png
Ignát Herrmann (1895)
Narození 12. srpna 1854
Rakousko-Uhersko Chotěboř
Úmrtí 8. července 1935 (81 let)
Československo Řevnice
Pseudonym Vojta Machatý, Švanda
Povolání Spisovatel, humorista, redaktor
Národnost česká
Příbuzní Gustav Vratislav Herrmann (bratr)
Emil Herrmann (bratr)
Wikisource-logo.svg původní texty na Wikizdrojích

Ignát Herrmann (12. srpna 1854 Chotěboř8. července 1935 Řevnice), byl český spisovatel, humorista a redaktor. Používal pseudonymy Vojta Machatý či Švanda.


Obsah

[editovat] Životopis

Novinář a humoristický spisovatel beletrista proslavený svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí Ignát Herrmann se narodil 12. srpna 1854 Horním Mlýně u Chotěboře. Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se kupeckým příručím a od roku 1873 byl zaměstnán v nakladatelství J.Otto a stal se novinářem. U něj v letech 1876 až 1878 redigoval Ottův humoristický časopis Paleček. Stal se obchodním cestujícím, pracoval také jako písař u advokáta. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů Ve Švandovi vydal většinu svých prací[1].

Nejedno jeho dílo bylo použito jako ideální námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí, na který byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl také členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama (Manželova přítelkyně, 1890), ale nepříliš úspěšně. Vysoce je kritiky ceněn jeho román U snědeného krámu o tragickém osudu kupce Martina Žemly (text s prvky naturalismu; románu si vážil i sám Herrmann, mnohem větší čtenářský ohlas však mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kondelíkovi byly koncipovány jako román humoristický, do současnosti v něm však zůstala živá především idylická rovina. Postava mistra Kondelíka se často chápe jako český „národní typ“ (Josef Jedlička ve své sbírce esejů České typy aneb poptávka po našem hrdinovi), tj. jako prototyp člověka bodrého, laskavého, přitom nepříliš inteligentního a výbojného. Z Herrmannova díla jsou dosud živé (a vydávané) povídky, jichž napsal 387 (= počet povídek obsažený v jeho 50svazkových Sebraných spisech, vydávaných u F. Topiče).

Historický význam mají jeho vzpomínkové prózy (Před padesáti léty).

I. Herrmann byl též editorem Nerudova díla (14 sv.), pro vydání připravil poslední a posthumní Nerudovu sbírku Zpěvy páteční (1896).

Od roku 1888 byl předsedou spolku Máj.

Bratři:

[editovat] Dílo

Nuvola apps bookcase.svg
  • Z chudého kalamáře - výbor krátkých povídek
  • Švanda dudák
  • Pražské figury
  • 1890 U snědeného krámu, zfilmováno v roce 1933
  • Pražské figury
  • Domácí štěstí
  • Páté přes deváté
  • Humor parnassu českého
  • 1884 Historie o doktoru Faustovi, řazeno do sci-fi
  • 1898 Otec Kondelík a ženich Vejvara
  • Tchán Kondelík a zeť Vejvara
  • Artur a Leontýnka - román
  • Bezdětná - povídka
  • Sudička - povídka
  • 1902 Ztřeštěné historky, sbírka povídek, některé se SF námětem

[editovat] Odkazy

[editovat] Literatura

[editovat] Související články

logo Wikizdrojů
Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:

[editovat] Reference

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Herrmann, Ignát, s. 89.  

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Díla online

  • HERRMANN, Ignát. Manželova přítelkyně : žert z mladé domácnosti o jednom jednání. Praha : Pospíšil, 1891. Dostupné online.  
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích