Ignát Herrmann
| Ignát Herrmann | |
|---|---|
 Ignát Herrmann (1895) |
|
| Narození | 12. srpna 1854 Chotěboř |
| Úmrtí | 8. července 1935 (81 let) Řevnice |
| Pseudonym | Vojta Machatý, Švanda |
| Povolání | Spisovatel, humorista, redaktor |
| Národnost | česká |
| Příbuzní | Gustav Vratislav Herrmann (bratr) Emil Herrmann (bratr) Jan Hostivít Pospíšil (děd), Jaroslav Pospíšil (nakladatel) (strýc) |
 původní texty na Wikizdrojích |
|
Ignát Herrmann (12. srpna 1854 Chotěboř – 8. července 1935 Řevnice), byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon.
Obsah |
Životopis[editovat]
Narodil se 12. srpna 1854 Horním Mlýně u Chotěboře. Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se kupeckým příručím a od roku 1873 byl zaměstnán v nakladatelství J.Otto (Jan Otto byl manželem jeho sestřenice) a stal se novinářem. U něj v letech 1876 až 1878 redigoval Ottův humoristický časopis Paleček. Stal se obchodním cestujícím, pracoval také jako písař u advokáta. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů Ve Švandovi vydal většinu svých prací[1].
Nejedno jeho dílo bylo použito jako ideální námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí, na který byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl také členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama (Manželova přítelkyně, 1890), ale nepříliš úspěšně. Vysoce je kritiky ceněn jeho román U snědeného krámu pojednávající o tragickém osudu kupce Martina Žemly (text s prvky naturalismu; románu si vážil i on sám. Mnohem větší čtenářský ohlas však mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kondelíkovi byly koncipovány jako humoristický román, do současnosti v něm však zůstala živá především idylická rovina. Postava mistra Kondelíka je často chápána jako český „národní typ“ (Josef Jedlička ve své sbírce esejů České typy aneb poptávka po našem hrdinovi), tj. jako prototyp člověka bodrého, laskavého, přitom nepříliš inteligentního a výbojného. Z jeho díla jsou dosud živé (a vydávané) povídky, jichž napsal 387 (= počet povídek obsažený v jeho 50svazkových Sebraných spisech, vydávaných u F. Topiče).
Historický význam mají jeho vzpomínkové prózy (Před padesáti léty).
Byl též editorem Nerudova díla (14 sv.), pro vydání připravil poslední a posthumní Nerudovu sbírku Zpěvy páteční (1896).
Od roku 1888 byl předsedou spolku Máj.
Co mu však ke cti připsat nelze, je fakt, že se v průběhu 20. let zapojil do kampaně proti budování zoologické zahrady v Praze. Byl přesvědčen o její neužitečnosti a v několika svých povídkách tyto snahy zesměšňoval.
Příbuzenstvo[editovat]
Bratři[editovat]
Dílo[editovat]
- Z chudého kalamáře - výbor krátkých povídek
- Švanda dudák
- Pražské figury
- 1890 U snědeného krámu, zfilmováno v roce 1933
- Pražské figury
- Domácí štěstí
- Páté přes deváté
- Humor parnassu českého
- 1884 Historie o doktoru Faustovi, řazeno do sci-fi
- 1898 Otec Kondelík a ženich Vejvara
- Tchán Kondelík a zeť Vejvara
- Artur a Leontýnka - román
- Bezdětná - povídka
- Sudička - povídka
- 1902 Ztřeštěné historky, sbírka povídek, některé se SF námětem
Články v tisku psal často pod pseudonymem Ypsilon[2] (příkladem je vzpomínka na dědečka, Jana Hostivíta Pospíšila).[3] Soudničky v Národních listech podepisoval zkratkou —on.[4]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Herrmann, Ignát, s. 89.
- ↑ SCHEINPFLUG, Karel. Herrmann — Ypsilon. Národní listy. 1924-08-12, roč. 64, čís. 222, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-06-16].
- ↑ YPSILON. Polským povstalcům na pomoc. Národní listy. 1923-12-16, roč. 63, čís. 344, s. 13. Dostupné online [cit. 2012-06-16].
- ↑ ZEVLOUN. Chrudimský soudní president Kitzler a spisovatel Ignát Herrmann. Národní listy. 1931-06-10, roč. 71, čís. 273, s. 3. Dostupné online [cit. 2013-03-16].
Literatura[editovat]
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. S. 92–95.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 564–565.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 132.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 159–162.
- NOVOTNÝ, J. O. : Drobní lidé Ignáta Hermanna: in Národní Listy, Jubilejní sborník 1861 – 1941, str. 59–66, Praha: Národní Listy, 1941.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 451–452.
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- Ignát Herrmann na Kinoboxu.cz
- Rozhlasové adaptace vybraných děl k bezplatnému stáhnutí ve formátu mp3 na webových stránkách Českého rozhlasu 3-Vltava
- HERRMANN, Ignát. Manželova přítelkyně : žert z mladé domácnosti o jednom jednání. Praha : Pospíšil, 1891. Dostupné online.
