Nathaniel Hawthorne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nathaniel Hawthorne
Nathaniel Hawthorne, fotografie Mathew Brady, asi 1860-1864
Nathaniel Hawthorne, fotografie Mathew Brady, asi 1860-1864
Rodné jméno Nathaniel Hathorne
Narození 4. červenec 1804
Salem Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí 19. květen 1864
Plymouth Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povolání spisovatel
Významná díla Šarlatové písmeno
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Gutenberg.jpg Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nathaniel Hawthorne [hótsórn] (narozený jako Nathaniel Hathorne; 4. červenec 1804, Salem - 19. květen 1864, Plymouth) byl americký romantický spisovatel románů a povídek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve staré puritánské rodině, otec zahynul na moři a chlapce vychovávala rodina matky. V letech 1821-1824 studoval na Bawdoin College v Maine a brzy se začal zajímat o literaturu. Spřátelil se s básníkem Longfellowem a pozdějším prezidentem Piercem. Krátce byl zaměstnán jako celní úředník, pak se už živil pouze literaturou. Od roku 1840 patřil do kruhu transcendentalistů, kde se spřátelil s Thoreauem a Emersonem, roku 1842 se oženil s malířkou Mary Peabody a měli spolu tři děti. Dopisoval si s H. Melvilem, který mu věnoval svůj román "Bílá velryba", a roku 1852 pomohl při presidentské kampani starému příteli Piercovi, který ho později jmenoval konzulem v Liverpoolu. Po čtyřech letech v Anglii strávil rok a půl v Itálii a po návratu žil opět v Concordu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hawthorne patří mezi klasiky americké literatury a společně s Melvillem a E. A. Poem se řadí mezi "temné" romantiky. Jeho díla vyjadřují silnou skepsi a věnují se hlavně temným stránkám člověka i společnosti. Psal povídky s podivnou poeticko-fantastickou atmosférou, většinou křesťansky orientované a ovlivněné protestantským pohledem na etiku. Využívá hojně alegorie a jeho dílo některými rysy připomíná pozdější magický realismus. Je pokládán za jednoho ze zakladatelů americké fantasy.

Jeho nejznámější dílo je román "Šarlatové písmeno" z roku 1850 (Česky online) Je to symbolicko-alegorický příběh mladé ženy Hester Prynne o křesťansko-židovském pojetí viny a hříchu. Hester byla poslána manželem z Anglie do Nového světa napřed. Manžel se k ní měl připojit později, cestou však zmizel beze stopy a lidé věřili, že zahynul. Mezitím Hester Prynne, která také věřila, že je vdova, otěhotněla s protestantským duchovním. Místní úředníci (děj se odehrává v Bostonu) jí nařídili nosit na oděvu v oblasti živůtku vyšité šarlatové písmeno "A" jako adulteress (anglicky cizoložnice). Poté se usadila v lese na okraji města a pomáhala lidem. Tato její vznešená a ušlechtilá činnost nabyla symbolického významu. Její písmeno "A" totiž dostalo další význam angel (anglicky anděl). V ději vystupuje i její manžel Roger Prynne. Nezahynul na moři, nýbrž byl rok zajat Indiány. Vydává se za lékaře, za svou manželku se stydí a proto vystupuje pod smyšleným jménem Roger Chillingworth.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Převyprávěné příběhy (Twice-told Tales, 1837) - povídky
  • Mateřské znaménko (The Birth-Mark, 1843) - povídka
  • Mechy z Old Manse (Mosses from Old Manse, 1846) - povídky
  • Šarlatové písmeno (The Scarlet Letter, 1850) - román
  • Dům se sedmi štíty (The House of the Seven Gables, 1851) - román
  • Blithedaleská romance (The Blithedale Romance, 1852)
  • Kniha divů (A Wonder Book, 1852)
  • Tangelwoodské pověsti (Tangelwood Tales, 1852) - povídky pro děti
  • Mramorový faun (The Marble Faun, 1860) - román, inspirovaný pobytem v Itálii

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Online dostupná díla autora[editovat | editovat zdroj]

  • HAWTHORNE, Nathaniel. Rudé písmeno. Překlad František Žilka. Praha : J. Otto, 1904. 295 s. Dostupné online.