Ralph Waldo Emerson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ralph Waldo Emerson

Ralph Waldo Emerson (25. května 1803, Boston27. dubna 1882, Concord, Massachusetts) byl americký unitářský duchovní, esejista, básník a filosof. Byl vůdčí postavou hnutí transcendentalistů, americké verze romantismu se zvláště blízkým vztahem k přírodě.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Emerson se narodil v Bostonu, stát Massachusetts, v rodině unitářského kazatele Williama Emersona a Ruth Haskinsové. Jeho otec roku 1811 zemřel a o Emersonovo vzdělávání se starala jeho teta Mary Moody Emerson. V říjnu 1817, ve věku 14 let, Emerson nastoupil na Harvardovu univerzitu a stal se "zpravodajem" prvního ročníku, takže byl osvobozen od poplatků. Roku 1821 ukončil studium, pracoval jako učitel i v různých jiných zaměstnáních a začal studovat na bohoslovecké fakultě Harvardovy univerzity (Harvard Divinity School). Roku 1826 získal licenciát a roku 1829 se stal kazatelem Druhého unitářského sboru v Bostonu. Téhož roku se oženil s Ellen L. Tuckerovou, která však už roku 1831, ve věku 20 let, zemřela na tuberkulosu. Její smrt ho těžce zasáhla a kromě toho se začal rozcházet se svou církví a v roce 1832 se vzdal místa kazatele.

Po své první ženě zdědil slušný majetek, takže byl finančně nezávislý. V roce 1833 podnikl velkou cestu po Evropě, kde se setkal s Williamem Wordsworthem, S. T. Coleridgem, J. St. Millem a zejména s Thomasem Carlyle, s nímž zůstal v přátelských stycích až do jeho smrti. Po návratu do Spojených států koupil dům v Concordu, kde je dnes jeho památník, a oženil se s Lydií Jackson, s níž měl čtyři děti.

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ralph Waldo Emerson (Kolem 1878)

V září 1836 Emerson anonymně uveřejnil svůj první esej „Příroda“ (Nature) a s dalšími stejně smýšlejícími intelektuály založil Transcendental club, který se stal centrem jejich transcendentalistického hnutí. Roku 1837 měl pro studentský klub slavnou přednášku „Americký učenec“, kde vyzýval posluchače, aby se snažili o literární nezávislost na Evropě. Téhož roku se spřátelil s Henry Davidem Thoreau a o rok později na pozvání Harvard divinity school proslovil proslulou přednášku Divinity school address, kde odmítl biblické zázraky i Ježíšovo božství, což vzbudilo velké pohoršení a dalších 30 let nebyl na Harvard pozván.

V letech 1840-1844 vydával s přáteli časopis The dial, kde publikovala řada mladých autorů v čele s Thoreauem. Roku 1842 zemřel Emersonův nejstarší syn na záškrt a Emerson vyjádřil svoji žalost básní Threnody. Téhož roku vydal esej „Zkušenost“ a stal se kmotrem Williama Jamese. Emerson byl velmi vyhledávaný řečník a míval až 80 veřejných přednášek ročně, po USA, ale i ve Velké Británii, což mu přinášelo slušný příjem,

Ve čtyřicátých letech četl Emerson francouzského filosofa Victora Cousina, který v něm vzbudil zájem o indickou filosofii a zejména o Védy, jež ho silně ovlivnily. Když roku 1855 vydal Walt Whitman sbírku „Stébla trávy“, Emerson ji nadšeně uvítal a pomohl Whitmanovi k úspěchu; později byl vůči němu kritičtější. V šedesátých letech se připojil k hnutí za osvobození otroků a po počátečním váhání vřele podporoval Abrahama Lincolna. Roku 1862 zemřel Thoreau a o dva roky později Hawthorne. Ztráta přátel Emersona velmi zranila a koncem 60. let začal ztrácet paměť. Roku 1872 jeho dům vyhořel a i když se přátelé rychle složili na jeho obnovení, byla to další rána. 1873 podnikl ještě velkou cestu do Egypta a do Evropy a o rok později vydal antologii básní svých přátel, brzy nato ale musel zanechat přednášení. Roku 1882 se na procházce nachladil a během týdne zemřel na zápal plic. Je pohřben na hřbitově Sleepy Hollow v Concordu.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Emerson byl vynikající řečník, který dokázal své posluchače nadchnout svým vystupováním i názory. Jeho názory, silně ovlivněné německým idealismem a později i indickou literaturou, platily v jeho době jako velmi radikální. Emerson byl náročný a těžko srozumitelný spisovatel, který přesto lákal právě odvahou svých myšlenek spíš než jasností a určitostí. Měl blízko k odkazu romantismu a jeho přesvědčení bylo spíše panteistické než křesťanské. Herman Melville, který si ho vážil, po setkání s ním roku 1849 nicméně soudil, že „mu něco chybí v srdeční krajině“.

Americký intelektuální život Emerson na dlouho ovlivnil svým vztahem k přírodě, důsledným zaujetím pro osobní svobodu a nekompromisním individualismem. Podle H. Blooma ovlivnil Emerson i obsah a představy nových amerických náboženství 19. století (Christian Science, Mormoni, Adventisté).[1] Harvardova univerzita po něm pojmenovala jednu ze svých budov (Emerson hall) a v kapli Harvard Divinity school je pamětní deska, připomínající jeho řeč z roku 1838.

Nespokojenost je nedostatek sebedůvěry. Je to choroba vůle.
—  Essays: Self-reliance
Budeš mít radost anebo moc, řekl Bůh. Ne obojí najednou.
— Journals, říjen 1842
Demokracie je vláda tyranů korigována novináři.
Nejde o délku života, nýbrž o jeho hloubku.
Southworth & Hawes: Ralph Waldo Emerson, 1857

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Emersonovo prozaické dílo zahrnuje:

  • "Příroda" (Nature, 1836)
  • “Americký učenec” (The American scholar, 1837)
  • “Řeč k bohoslovecké fakultě” (Address to the Divinity school, 1838)
  • "Eseje: První řada" (1841; zahrnuje “Náhrada”, “Sebedůvěra” a “kruhy”)
  • Transcendentalist (1841)
  • "Eseje: Druhá řada" (1844; zahrnuje “Básník”, “Zkušenost” a “politiku”)
  • "Reprezentativní muži" (Representative men, 1850; obsahuje eseje o Platónovi, Swedenborgovi, Montaignem, Shakespeareovi, Napoleonovi a Goethovi)
  • "Anglické rysy" (English traits, 1856)
  • "Vedení života" (The conduct of life, 1860; zahrnuje “osud” a “sílu”)
  • "Společnost a samota" (Society and solitude, 1870)

Emerson kromě toho psal a překládal i básně. Vydal sbírky

  • "Básně" (Poems, 1847)
  • "Májový den a jiné básně" (Mayday, 1867)
  • "Vybrané básně" (1876).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ralph Waldo Emerson na anglické Wikipedii.

  1. http://blogs.law.harvard.edu/lydon/2003/09/03

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu