Walt Whitman
| Walt Whitman | |
Walt Whitman v roce 1887 |
|
| Narození | 31. května 1819 Long Island, New York, |
|---|---|
| Úmrtí | 26. března 1892 Camden, |
| Citát | |
Walt Whitman [witmen] (31. května 1819, West Hills, Long Island, New York – 26. března 1892 Camden, New Jersey) byl americký spisovatel, básník a novinář; jeden ze zakladatelů moderní americké poezie, průkopník civilismu.
Obsah |
[editovat] Život a práce
Narodil se na Long Islandu v chudé quakerské rodině. Kvůli těžké ekonomické situaci rodiny bylo jeho dětství spíše problematické.
Aby podpořil svou rodinu, v roce 1830 opustil školu a pracoval jako poslíček, od roku 1832 pracoval jako tiskařský učeň, později jako sazeč. V 18 letech (1837) se stal venkovským učitelem a o dva roky později (1839) vydavatelem, redaktorem a tiskařem malých novin Long Islander (zde se narodil). O dva roky později (1841) musel tyto noviny opustit, v této době začal zveřejňovat své básně a povídky.
V této době se také začal zajímat o politiku, stal se příznivcem levého křídla demokratické strany. Roku 1846 se stal redaktorem brooklynského časopisu Daily Eagle, kde napsal více než 200 úvodních kritik, pro své radikální názory je propuštěn.
Od roku 1848 do roku 1850 vedl noviny, které odpovídaly jeho radikalismu – Freeman, zde bojoval proti otroctví. Za války Severu proti Jihu pracoval jako dobrovolný ošetřovatel, po válce získal místo úředníka, ale pro svůj radikalismus byl propuštěn.
Roku 1873 prodělal mrtvici a od té doby byl upoután na lůžko. Předpokládá se, že byl homosexuál či bisexuál.[1]
[editovat] Literární vlivy a přínos
Whitman tvrdí, že básník vidí nejdál a tudíž jeho „víra je nejpevnější. Jeho myšlenky jsou chvalozpěvem na všechno, co je.“ Obrací se k tomu, co by se dalo nazvat kosmickým vědomím. Prohlásil, že tato vnitřní inspirace povede k novému řádu básníků, kteří nahradí náboženství, čímž předpojal Beat generation. Tento nový básník, nyní „lidský kněz, neuzná za vhodné obhajovat nesmrtelnost nebo Boha nebo dokonalost věcí nebo znamenitou krásu a skutečnost duše. Povstanou v Americe a najdou odezvu ze všech ostatních koutů Země“.
K zamyšlení je Whitmanovo filozofické prohlášení:
- „Takto bys měl konat: Miluj zemi a slunce a zvěř, opovrhuj bohatstvím, dávej almužnu každému, kdo si o ni řekne, zastávej se hlupců a bláznů, věnuj své příjmy a práci druhým, nenáviď tyrany, nepři se o Bohu, k lidem buď trpělivý a shovívavý, neskláněj se před známým ani neznámým nebo před mužem či muži, jednej upřímně se silnými nevzdělanými osobami a matkami od rodin, čti tyto stránky na otevřeném povětří v každém období každého roku, přebírej si vše, co tě učili ve škole nebo kostele, neb co ti řekly knihy, opusť vše, co zraňuje tvou duši a ty sám budeš velkou básní a dosáhneš nejbohatší plynulosti nejen slov, ale i tichých linek rtů a tváře a řas a každičkého pohybu tvého těla.“ [2]
Mnoho amerických básníků bylo ovlivněno Whitmanem. William Carlos Williams ho uznal za básníka, který prorazil mrtvolností kopírovaných forem jež dusily člověka nashromážděnou vahou tyranií minulosti, těch tyranií, které se snažíme umenšit.
[editovat] Dílo
Jeho dílo je radikálně levicové, ale na vývoj celosvětové literatury mělo značný vliv.
- Stébla trávy – jeho jediná básnická sbírka (396 básní), tuto sbírku doplňoval a přepracovával celý život. Autor zde ukazuje svoji víru v rovnost všech lidí a ras, dále věří v demokracii a humanismus. Používá metaforu a volný verš, který v tuto dobu znamená převrat a uvolnění celosvětovém měřítku (v Česku ovlivnila např. S. K. Neumanna). Sbírka byla zpočátku přijata s nepochopením. V prvním vydání (1855) byla výrazně kratší, do dalších vydání byly přidávány nové básně.
- Zpěv o mně – úvodní báseň, oslava demokracie
- Rány na buben - významná část sbírky, která měla původně vyjít samostatně - popisuje zážitky z občanské války. V dodatku jsou básně na smrt prezidenta A. Lincolna (včetně Whitmanovy patrně nejslavnější básně, elegie O Captain! My Captain!).
- Vyhlídky demokracie
- Příkladné dny – výbor drobných próz.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Medailon Walta Whitmana na stránkách Univerzity Severní Karolíny v Peambroke
- ↑ TYTELL, John. Nazí andělé. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-104-4. Kapitola Allen Ginsberg a tradice mesianismu, s. 237.
[editovat] Související články