Unitářství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ikona

Tento článek zřejmě obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že přidáte reference. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

O uniatství pojednává článek Řeckokatolická církev.
Znak Náboženské společnosti českých unitářů

Pod pojmem unitářství můžeme ve světovém kontextu v současnosti rozumět více náboženských směrů, hlásících se k unitářskému myšlenkovému proudu. Z historického pohledu vzniklo jako třetí proud křesťanství, lišící se jak od katolického nebo ortodoxního pojetí, tak od protestanství. Pojmenování unitářství vzniklo na základě odmítání dogmatu o svaté trojici, pro které mnozí unitářští myslitelé nenalezli opodstatnění v Bibli[1][2] .

Obsah

Pojetí unitářství [editovat]

Ačkoli v unitářství neexistuje vynucující autorita, na následujících idejích se pravděpodobně většina unitářů shodne:

  • víra v jediné Božství, v jedinost či jednotu Boha
  • Ježíš Nazaretský se jako člověk zrodil, žil i zemřel
  • život a učení Ježíše Krista, tak jako život a učení Buddhy, Mohameda a každého jiného moudrého člověka, jsou příkladem pro náš vlastní život
  • rozum, racionální myšlení, věda a filosofie se nevylučují s vírou v Boha, ale naopak mají víru korigovat
  • člověk má schopnost uplatňovat svobodnou vůli odpovědným, konstruktivním a etickým způsobem
  • lidská povaha není ze své podstaty špatná či zvrácená, je schopná činit podle Božího záměru zlo či dobro
  • přesvědčení že žádné náboženství nemá nárok na absolutní monopol na Ducha Svatého či teologickou pravdu
  • Bible byla psána a upravována lidmi, kteří nebyli neomylní, můžeme z ní čerpat moudrost tak jako z mnohých dalších posvátných textů, ale i textů běžných, tak jako z umění a dalších zdrojů
  • odmítání doktrín jako jsou doktrína o predestinaci, věčné zatracení, Nejsvětější Trojice (chápaná jako tři osoby), nebo víra v automatickou spásu díky Ježíšově oběti (což se může projevit jako alibismus)

Unitářství má své kořeny v židovskokřesťanské tradici a v radikální reformaci 16. století. V závislosti na kulturním, náboženském a společenském pozadí unitářství v různých zemích na světě má různé formy. Zatímco např. v Rumunské Transylvánii nebo Maďarsku si udržuje svou tradiční teologii unitářského křesťanství, v jiných zemích křesťanskou tradici opustilo zcela a záměrně. Je běžné (ale nikoli obecně platné), že i v rámci jedné unitářské skupiny se mohou scházet lidé s různými názory a přístupy k duchovní cestě. Unitářství české vzniklo jako samostatný duchovní proud a vyznačuje se m.j. snahou o dosažení zdravého, šťastného a hlubším smyslem naplněného života, žitého sub specie aeternitatis (z hlediska věčnosti).

Unitářství ve světě [editovat]

Unitářské skupiny v různých státech spolupracují v rámci Mezinárodní rady Unitářů a univerzalistů - ICUU a v rámci Mezinárodního svazu pro náboženskou svobodu - IARF. Pokud bychom měli rozlišit mezi oběma organizacemi, pak ICUU je spíše unitářská záležitost, zatímco IARF je organizace složená z různých náboženských tradic světa.

Významnější počty unitářů žijí v oblasti Sedmihradska v Rumunsku a v tradičních protestantských zemích jako jsou Velká Británie a USA.

Unitářství v Čechách a na Moravě [editovat]

Kořeny českého unitářství sahají až do doby husitství. Český národ se svojí "kacířskou" povahou a relativní vzdělaností měl historicky vzato k unitářskému myšlenkovému proudu celkem blízko.

K organizaci unitářství u nás přispěl na počátku 20. století na podnět T. G. Masaryka Norbert Fabián Čapek, který se s unitářstvím seznámil během svého pobytu v USA. Jistě zde hrálo roli i to, že Masarykova manželka Charlotta byla unitářka. Tehdejší české unitářství doznalo velký rozmach.

Dá se říci, že tehdejší rozmach unitářství u nás vzhledem k pronásledování v období fašismu a bolševické totality dosud nebyl překonán. České unitářství vděčí za své přežití faktu, že pražský palác Unitaria byl postaven také i s finanční pomocí amerických a britských unitářů a nemohl proto být v období totality vyvlastněn.

Unitaria je užíváno jako označení místa, kde se setkávají unitáři, členové Náboženské společnosti českých unitářů. Místní unitářská obec tedy může užívat svého vlastního názvu anebo krátce „Unitaria Brno“, „Unitaria Praha“ atd. Toto je zvyk unitářů českých; unitáři v jiných zemích toto označení neužívají.

Symboly unitářství [editovat]

Základem znaku českého unitářství je štít modré barvy, v jehož středu je umístěno velké červené U, ve kterém vyrůstají dvě slunečnice se zelenými listy. Uprostřed horního kraje štítu je zlaté slunce, ve znaku je nápis “veritas vincit” — pravda vítězí. Znak byl inspirován pečetí J. A. Komenského. Štít vyjadřuje ochranu duchovních hodnot, na štítu vévodí všemu slunce, starý slovanský symbol Boha. Vzhůru k slunci se obracejí dvě slunečnice symbolizující lidstvo, jedna z nich je větší, ale nad tu druhou se nevyvyšuje; je jí naopak ochranou.

Znakem ICUU je kalich, v jehož středu hoří oheň. Kalich naznačuje křesťanské protestantské kořeny unitářství, oheň symbolizuje poznání. U různých zahraničních unitářských skupin se můžeme setkat s výrazně odlišnými symboly.

Přední osobnosti [editovat]

Ačkoli jsou unitáři poměrně malou náboženskou společností, vzhledem k jejich svobodnému duchu se v jejich řadách vyskytovalo a vyskytuje mnoho zajímavých osobností. Seznam některých z nich se nachází v článku seznam unitářských osobností.

Odkazy [editovat]

Literatura [editovat]

  • ČAPEK, Norbert Fabián: Cestou k obrodě. Praha, vl. vydání, 1921
  • ČAPEK, Norbert Fabián: Nová brázda
  • ČAPEK, Norbert Fabián: Revoluční úkoly moderní církve
  • ČAPEK, Norbert Fabián: Myšlenky. Miloš Mikota (ed.). Praha: Unitaria 1993
  • ČAPEK, Norbert Fabián: Úryvky z dějin kaceřovaných křesťanů
  • EDINGTON, Steve - SIAS, John: 100 otázek, které nejčastěji kladou nečlenové unitářským univerzalistům v USA. Plzeň: Unitaria Plzeň, 2003
  • HAŠPL, Karel: Antologie z díla Dr. Karla Hašpla. František O. Lexa (ed.). Praha: Unitaria 1975
  • HAŠPL, Karel: Duševní hygiena: návod k přeměně osobnosti. Praha: vl. vydání, 1936
  • HAŠPL, Karel: Pokrokové náboženství. Praha: Blahoslav, 1952
  • CHUDKOVÁ, Jiřina: Být sám sebou. Plzeň: Obec unitářů v Plzni, 2009
  • MIKEŠ, Otakar: Sádhaná - duchovní cesta. Praha: Unitaria 1992
  • SAMOJSKÝ, Petr: Unitářství v otázkách a odpovědích
  • SAMOJSKÝ, Petr: Unitářství jako cesta
  • ŠÍMA, Jaroslav (ed.): Tvůrčí náboženství
  • ŠPALE, Drahoň: Nárys dějin unitářství
  • Věříme v Boha jednoho: sbírka unitářských vtipů. Petr Samojský(ed.).

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Knight, Kevin, ed.,"The dogma of the Trinity",, New Advent, http://www.newadvent.org/cathen/15047a.htm 
  2. ↑ Joseph Priestley, one of the founders of the Unitarian movement, defined Unitarianism as the belief of primitive Christianity before later corruptions set in. Among these corruptions, he included not only the doctrine of the Trinity, but also various other orthodox doctrines and usages (Earl Morse Wilbur, A History of Unitarianism, Harvard University Press 1952, pp. 302-303).
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Unitářství&oldid=9936182“