Henry David Thoreau
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Henry David Thoreau | |
|---|---|
Henry David Thoreau, filosof a esejista
|
|
| Narození | |
| Datum: | 12. července 1817 |
| Místo: | Concord |
| Úmrtí | |
| Datum: | 6. května 1862 |
| Místo: | Concord |
| Citát | |
| Náš národ už nesmí mít otroky a vést válku (…), i kdyby proto přestal být národem. | |
Henry David Thoreau (12. červenec 1817 Concord, Massachusetts, USA - 6. května 1862 Concord, Massachusetts, USA) byl americký filosof, esejista, moralista a básník.
Obsah |
[editovat] Život
Thoreau se narodil 12. července 1817 v Concordu ve státě Massachusetts a literárně debutoval svým prvním esejem již v deseti letech (The Seasons – 1827). Ten se však přirozeně nesetkal s větším úspěchem. V roce 1837 dokončil Harvard a v následujících letech formoval základní principy své filosofie. Posléze se rozhodl navrátit svůj život zpět ke kořenům; světový ideál spatřoval v přírodě.
V březnu 1845 začal žít samotářský život. Počal si stavět lesní boudu na pozemku vlastněném Ralphem Waldo Emersonem (jeho dlouholetým přítelem). Thoreau se do oné boudy (která jej stála přesně 28 dolarů a dvanáct a půl centu) symbolicky nastěhoval 4. července 1845 (na americký Den nezávislosti). Od tohoto data se táhnou dva roky a dva měsíce přirozeného života, které Thoreau strávil v okolí svahů Walden Pound, nedaleko svých přátel a rodiny v Concordu. Toto životní období později Thoreau popsal v díle Walden (1854).
Přestože vedl asketický a téměř veganský život, nezávislý na většině vnějších zdrojů, byl po nedlouhé době zatčen pro daňový dluh. Thoreau totiž vědomě odmítl finančně podporovat stát, který vede bezdůvodnou válku (tč. s Mexikem).
Pobyt ve vězení se stal pro Thoreaua základní životní zkušeností a jeho názory se začaly formovat s ještě větší razancí. Ve vězení se stále snažil udržet svou hrdost a přesvědčení o špatnosti války (odmítal daň zaplatit, přestože se mu prostředky dostávaly). Příslovečný je rozhovor s transcedentalistou Ralphem Waldo Emersonem, kdy se Emerson Thoreaua ve vězení zeptal: „Proč jsi tady?“ a Thoreau mu na to odpověděl: „Proč ty tady nejsi?“
16. ledna 1848 přednášel na téma „Práva a povinnosti jedince vůči vládě“ na concordském lyceu. Jeho projev byl sice omezen, ale o rok později byl text přednášky uveřejněn a přejat i do eseje o Občanské neposlušnosti (1849), který Thoreaua navždy proslavil.
Thoreau si střídavě vydělával na živobytí jako učitel, zemědělec nebo jako pracovník v továrně na tužky, jež patřila jeho rodině. Vynalezl rovněž stroj na zjednodušení výroby a podařilo se mu tak zmenšit produkční výdaje.
Thoreau se během svého života hodně nacestoval. Např. k mysu Cod, Agiochuku nebo k hoře Katahdin v Maine. Jeho cesty do Maine jej zavedly právě až k Ktaadnu, Chesuncooku a k řece Penebscotu.
[editovat] Filosofie
Mnohými je Thoreau považován za prvního environmentalistu, ale tento americký zastánce přirozenosti byl především filosofem propagujícím princip lidství. Jeho esej Občanská neposlušnost inspiroval mj. Lva Nikolajeviče Tolstého, Martina Luthera Kinga (Thoreau byl po celý život aktivní abolicionista) nebo např. Mohándáse Karamčanda Gándhího. Právě ve filosofii Mahátmá Gándhího se Thoreauovy myšlenky promítly nejintenzivněji, protože to byl právě Gándhí, kdo založil na Thoreauově principu občanské neposlušnosti většinu činů vedoucích k vymanění Indie z moci anglických kolonialistů.
Henry David Thoreau se snažil obrodit osobnost návratem k přírodě. V osamoceném životě v lese viděl prostředek spásy před dehumanizačním působením civilizace. Byl velkým znalcem přírody, ale její znalost ve smyslu znalosti jednotlivých jejích jevů nepovažoval za podstatnou. Důležité pro něho bylo proniknout, vcítit se do ducha přírody a žít s ní v souladu. Kniha Walden přitom o něm vzbudila nesprávný dojem jako o poustevníkovi odmítajícím lidskou společnost a civilizaci. Pravda je, že do lesů neodešel, aby se stranil společnosti a lidí. Chtěl být blíže k přírodě. Jeho postoj k civilizaci je složitý. Zásadně ji neodmítal, a zejména ne kulturu (sám byl velmi vzdělaný a miloval klasická díla antiky, Číny, anglická atp. …) Viděl, že civilizace připravuje člověka o mnoho, a to o důležitější hodnoty, než které dává, a že sama je namnoze zneužívána proti lidem, a ti ji zneužívají na úkor opravdových hodnot ke zbytečnostem a rozmařilosti.
Po vzoru svého přítele Ralpha Waldo Emersona byl Thoreau rovněž transcedentalistou. Thoreau byl rovněž ovlivněn svým sousedem, jiným známým zastupitelem amerického transcedentalismu Nathanielem Hawthornem.
Přestože se Thoreau bránil přirovnání své filosofie k anarchismu, v mnoha ohledech (zejména ve vůli redukovat moc vlády na nezbytné minimum – či úplně – nebo v bojkotu platby povinných daní) byly jeho ideály typicky anarchistické. Thoreau ale vycházel i z filosofie základních osobností amerického boje za nezávislost (zejména Thomase Jeffersona nebo Benjamina Franklina). Svým romantickým přístupem k přírodě se jeho filosofie nápadně podobá filosofii Jeana-Jacquesa Rousseaua.
[editovat] Bibliografie
 |
Související články obsahuje Portál Literatura |
- Týden na řekách Concordu a Merrimacku (A Week on the Concord and Merrimack Rivers) (1849)
- Občanská neposlušnost (Civil Disobedience) (1849)
- Otroctví v Massachusetts (Slavery in Massachusetts) (1854)
- Walden (Walden) (1854)
- Obhajoba Johna Browna (A Plea for Captain John Brown) (1860)
- Procházky (Excursions) (napsány 1851, vydání 1863)
- Život bez principu (1863)
- Mainské lesy (The Maine Woods) (1864)
- Mys Cod (Cape Cod) (1865)
- Rané jaro v Massachusetts (Early Spring in Massachusetts) (1881)
- Léto (Summer) (1884)
- Zima (Winter) (1888)
- Podzim (Autumn) (1892)
- Rozmanitost (Miscellanies) (1894)
- První a poslední cesta Henryho Davida Thoreaua (The First and Last Journeys of Thoreau, sebráno z jeho deníku a nepublikovaných rukopisů) (1905)
