Fenomén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Fenomén (z řec. fainomenon od fainein, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam. V empirických vědách je to obecné označení pro pozorovaný jev (věc, událost, proces a pod.) Ve filosofii znamená čistý jev, „to, co se samo ukazuje, a tak, jak se samo ukazuje“[1], bez jakýchkoli dalších předpokladů.

Fenomén ve filosofii[editovat | editovat zdroj]

Řecké slovo fenomén (fainomenon) původně označovalo přelud, později jakýkoli jev. Ve své kritické filosofii rozlišuje Kant mezi nám smyslově přístupným fenoménem a věcí o sobě, kterou lze poznat pouze rozumově (jako noumenon). Toto rozlišení rozvinul Edmund Husserl ve své fenomenologii, která chce zkoumat čisté fenomény, nezkreslené našimi předpoklady. Fenomenolog tedy musí provést fenomenologickou redukci, to znamená „uzávorkovat“ čili dočasně vyřadit svá předběžná přesvědčení, včetně předpokladu, že fenomén je skutečný, existující předmět. Běžně totiž člověk pokládá fenomén jen za přístup k věci, k předmětu své intence, takže nevěnuje pozornost tomu, jak se mu předmět přesně ukazuje. Tak běžný čtenář ani nezpozoruje tiskovou chybu, protože mu jde o smysl čteného; fenomenologický přístup by se v tomto příkladě podobal přístupu korektora, který sleduje natištěná písmena.

Husserl tedy nijak nepochybuje o skutečnosti věcí, chce se k nim naopak co nejvíce přiblížit, ale protože všechny smyslové zkušenosti přijímáme jako fenomény, je třeba co nejpřesněji zachytit právě fenomény. Ve fenoménu je věc dána buďto „v originále“, to jest tak, že si ji mohu prohlédnout i z jiné strany, zblízka nebo naopak s větším odstupem, anebo jen ve vzpomínce či představě, kde tuto možnost nemám.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. M. Heidegger, Bytí a čas, Praha 1996, § 7.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Husserl, Idea fenomenologie. Praha 2004
  • F. Lyotard, Fenomenologie. Praha 1995
  • J. Patočka, Úvod do fenomenologické filosofie. Praha 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.