Filémón a Baukis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Filémón a Baucis, Johann Carl Loth, před 1659

Filémón a Baucis - (latinsky Philemon a Baucis) je v řecké mytologii starý manželský pár z Frýgie.

Jejich příběh je spíše pověstí nebo pohádkou než mýtem. Je z doby, kdy olympští bohové občas putovali po zemi, aby zjistili, jak žijí a chovají se smrtelní lidé.

Stalo se, že na takovou procházku se vydal nejvyšší bůh Zeus a provázel ho posel bohů Hermés. Bylo již hodně k večeru, když se zastavili ve vesnici kdesi ve Frýgii. Poutníci hledali nocleh a nějaké občerstvení, aby nabrali nové síly. Marně však chodili dům od domu, obyvatelé výstavných velkých domů jim ani neotevřeli dveře a byli hluší k prosbám. Až došli k malému domečku, vetchému, nízkému, vyspravovanému slámou, kde našli otevřené dveře i srdce.

V tom domečku bydleli staří manželé, kteří neznámé příchozí srdečně přivítali a nabídli jim ze svých skromných zásob co mohli, připravili jim skromné lože, nalili i sklenici vína. Stařečci jménem Filémón a jeho žena Baukis užasli, když zpozorovali, že vína ze džbánku neubývá, že se stále samo doplňuje. Teprve potom pochopili, jakou vzácnou návštěvu mají pod svou střechou. Chtěli bohy pohostit a upéci pro ně svou jedinou poslední husu. To ale Zeus nedopustil, za všechno laskavé pohostinství jim poděkoval a vyzval je, aby se honem připravili na cestu a šli s nimi na nedaleký vysoký kopec. Když udýchaní dorazili k jeho vrcholu a ohlédli se na vesnici, bylo vidět, že všechny domy jsou zatopeny vodou. Jediná chaloupka starých manželů byla na souši. A jak se na ni dívali, před očima se změnila v nádherný chrám se zlatou střechou.

Zeus je pochválil za jejich dobrotu a laskavost a nabídl jim splnění jakéhokoliv přání. Filémón a Baukis se chvíli radili, pak poklekli a požádali, aby směli být strážci nového chrámu a božími sluhy. A poprosili také, aby jim bylo dovoleno odejít společně z tohoto světa, až přijde jejich čas, aby nemuseli jeden druhého oplakávat. Bohové jim to slíbili.

Stařečkové žili ještě dlouhá léta a když přišel čas, vzpomínali na dlouhý společný život a tu pozorovali, že obrůstají listím, proměnili se ve stromy. Stařec Filémón se proměnil v dub a jeho žena Baukis v lípu.

Jejich příběh zpracoval Publius Ovidius Naso ve svých Proměnách, v osmé knize. V římských bájích se vypráví o Jupiterovi a Merkurovi, římské obdobě jmen řeckých bohů.

Odraz v umění, literatuře a vědě[editovat | editovat zdroj]

Krajina s Iovem, Mercuriem, Philemonem a Baucidou, Rubens

Vedle Ovidia tento příběh zpracovali i další umělci, na příklad:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Philemon and Baucis ve Wikimedia Commons