Mark Twain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mark Twain v roce 1907
Mark Twain (1909)

Mark Twain (vlastním jménem Samuel Langhorne Clemens, 30. listopadu 1835 Florida, Missouri – 21. dubna 1910 Redding, Connecticut) byl americký novinář, spisovatel a humorista.

Vyrůstal v městě Hannibal v Missouri, které mu později poskytlo předobraz pro dějiště jeho nejznámějších knih Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna. Vyučil se tiskařem, pracoval také jako sazeč a přispíval články do novin svého staršího bratra Oriona. V letech 1857–1861 pracoval jako kormidelník na řece Mississippi. Poté se vydal na západ, aby se připojil k Orionovi. V těžbě stříbra neuspěl a tak se obrátil k žurnalistice.

Jako novinář napsal humornou povídku Slavná skákající žába z okresu Calaveras, která se stala velmi populární a přitáhla k němu pozornost. Dobře přijaty byly také jeho cestopisy. Dosáhl velkých úspěchů jako spisovatel a řečník, jeho vtip a satira získaly uznání kritiků a kolegů a stal se přítelem mnoha vlivných osobností.

Chyběla mu finanční prozíravost, a ačkoli vydělal knihami a přednáškami hodně peněz, promarnil je v různých podnicích (zejména v projektu Paigeova sázecího stroje) a musel vyhlásit úpadek. S pomocí Henry Huttlestona Rogerse nakonec své finanční problémy překonal. Usilovně pracoval, aby splatil všechny dluhy v plné výši, i když k tomu po vyhlášení úpadku již nebyl nucen.

Mark Twain se narodil čtrnáct dní poté, co se na obloze objevila Halleyova kometa. V roce 1909 řekl: „Přišel jsem na svět s kometou. Za rok se má vrátit a myslím, že s ní opět odejdu. Bylo by to největší zklamání v mém životě, pokud by to tak nebylo.“ Zemřel skutečně během jejího dalšího průletu kolem Země.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Dům v Hannibalu, ve kterém Mark Twain vyrůstal

Samuel Clemens se narodil jako šesté ze sedmi dětí Johna a Jane Clemensových. Pouze tři z jeho sourozenců se dožili dospělosti: nejstarší bratr Orion (1825–1897), Henry (1838–1858, zemřel při výbuchu parníku) a sestra Pamela (1827–1904). Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina do městečka Hannibal v Missouri. Město a jeho obyvatelé mu později posloužili jako námět pro několik knih, především pro Dobrodružství Toma Sawyera.

V roce 1847, kdy mu bylo 12 let, zemřel jeho otec. Samuelův starší bratr Orion zakoupil brzy poté noviny Hannibal Journal, jejichž přispěvatelem se záhy stal i mladý Samuel, který v nich pracoval jako pomocník tiskaře. Přestože později ve svém životě napsal několik desítek knih a jeho jméno nese několik amerických škol, sám Mark Twain neměl dokončené základní vzdělání a čtení a psaní se učil v procesu své samotné práce.[1]

Samuelovým velkým snem bylo stát se kormidelníkem parníku na Mississippi. V roce 1855 se proto přesunul do St. Louis, kde se začal na tuto dráhu připravovat. V roce 1858 získal kormidelnickou licenci. Když ale americká občanská válka v roce 1861 civilní plavbu po Mississippi znemožnila, musel se poohlédnout po jiné práci.

Cesty[editovat | editovat zdroj]

Po epizodním působení v ozbrojené milici utekl před válkou na západ. Spolu se svým bratrem Orionem se v červenci 1861 vydali do Virginia City v Nevadě. Zde se nějakou dobu věnoval hledání stříbra, ale už v roce 1862 se vrátil k novinářské práci v místních novinách Territorial Enterprise.

Twainovy zkušenosti z amerického západu inspirovaly knihu Roughing It a zážitky v Angels Camp v Calaveras mu poskytly materiál pro povídku „Slavná skákající žába z okresu Calaveras“.

V roce 1864 se Twain přestěhoval do San Francisca; stále pracoval jako novinář. Setkal se se spisovateli, jako byli Bret Harte, Artemus Ward a Ina Coolbrith.

První spisovatelský úspěch přišel, když 18. listopadu 1865 vyšel v newyorském týdeníku The Saturday Press humorný příběh „Slavná skákající žába z okresu Calaveras“. Přinesl mu velkou pozornost. O rok později odcestoval na Sandwichovy ostrovy (dnešní Havajské ostrovy) jako zpravodaj pro list Sacramento Union. Twainovy reportáže si získaly oblibu a staly se základem pro jeho první veřejné přednášky.

V roce 1867 místní noviny financovaly výlet do Středomoří. Během cesty po Evropě a na Středním východě napsal Twain populární cyklus cestovních dopisů, které byly později sestaveny jako The Innocents Abroad a vyšly v roce 1869. Na této cestě se setkal se svým budoucím švagrem Charlesem Langdonem.

Po návratu do Spojených států v roce 1868 Twain přijal nabídku čestného členství v tajné společnosti Scroll and Key na Yale University.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1868 byli Twain a Olivia v písemném styku, ale první Twainovu nabídku k sňatku Olivia zamítla. O dva měsíce později se zasnoubili. V únoru 1870 měli svatku v Elmiře ve státě New York. Jejich manželství trvalo 34 let až do Oliviiny smrti v roce 1904. Všichni členové Clemensovy rodiny byli pohřbeni v Elmiře na Woodlawn Cemetery.

Olivia pocházela z „bohaté, ale liberální“ rodiny a díky ní se Twain seznámil se abolicionisty, „socialisty, principiálními ateisty a aktivisty za práva žen a sociální rovnost“ včetně Harriet Beecher Stoweové, Fredericka Douglasse a spisovatele a utopického socialisty Williama Deana Howellse.

Novomanželé žili v letech 1869 až 1871 v Buffalu ve státě New York. Twainovi patřil podíl v novinách Buffalo Express a pracoval jako editor a redaktor. Za pobytu v Buffalu jim syn Langdon zemřel ve věku 19 měsíců na záškrt. Měli tři dcery: Susy (1872–1896), Claru (1874–1962) a Jean (1880–1909).

Twain s rodinou se poté přestěhoval do Hartfordu v Connecticutu, kde v roce 1873 začal stavět dům (místní obdivovatelé jej v roce 1927 zachránili před demolicí a nakonec ji adaptovali na Twainovo muzeum). V 70. a 80. letech Twain s rodinou trávili letní měsíce na Quarry Farm (dům Oliviiny sestry Susan Craneové).

V roce 1874 Susan nechala postavit samostatnou budovu pracovny, aby její švagr měl klidné místo na psaní. (Twain ovšem také neustále kouřil, a Susan si nepřála, aby to v jejím domě.) Během sedmnácti roků prožitých v Hartfordu (1874–1891) a více než dvaceti léty v Quarry Farm, Twain napsal mnoho ze svých klasických románů, mezi nimi Dobrodružství Toma Sawyera (1876), Princ a chuďas (1881), Život na Mississippi (1883), Dobrodružství Huckleberryho Finna (1885) a Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše (1889).

Twain se v roce 1878 vydal na druhou cestu po Evropě, kterou pak popsal v 1880 knize A Tramp Abroad. Jeho turné zahrnovalo pobyt v Heidelbergu a návštěvu Londýna.

Finanční nesnáze[editovat | editovat zdroj]

Twain si svým psaním vydělal značné množství peněz, ale hodně zase ztratil investicemi, především do nových vynálezů a technologií, zejména do Paigeova sázecího stroje. Byl to složitý mechanismus, který – pokud správně fungoval – udivoval diváky, ale byl náchylný k poruchám. Twain do vývoje mezi lety 1880 a 1894 vložil 300 000 dolarů. Stroj neuspěl v konkurenčním boji s jednodušším a spolehlivějším strojem Linotype.[2] Twain tak přišel nejen o většinu zisků ze svých knih, ale i o podstatnou část dědictví své manželky.

Twain prodělal peníze také ve svém nakladatelství, Charles L. Webster and Company, které zaznamenalo počáteční úspěch při prodeji pamětí Ulysse S. Granta, ale krátce poté zkrachovalo, když se biografie papeže Lva XIII. neprodalo ani 200 výtisků.

V roce 1893 začalo patnáctileté přátelství Twaina s finančníkem Henrym Huttlestonem Rogersem, ředitelem společnosti Standard Oil. Rogers nejprve přiměl Twaina podat návrh na konkurs. Pak Twain převedl autorská práva na svá díla na manželku, aby je nemohli získat věřitelé. Nakonec Rogers převzal správu Twainových financí, dokud nebyli všichni věřitelé vyplaceni.

Twain přijal nabídku od Roberta Sparrowa Smytha, a v červenci 1895 se vydal na celoroční přednáškové turné, aby mohl vyplatit své věřitele v plné výši (i když k tomu po vyhlášení úpadku již nebyl z právního hlediska nucen). Cesta byla dlouhá a namáhavá. Vedla přes Havaj, Fidži, Austrálii, Nový Zéland, Srí Lanku, Indii, Mauricius, Jižní Afriku a Anglii. Tři měsíce strávené v Indii se staly těžištěm Twainovy knihy Following the Equator.

Třetí pobyt v Evropě[editovat | editovat zdroj]

V roce 1891 Twain odcestoval opět do Evropy, kde zůstal devět let a absolvoval přednáškové turné. V srpnu 1891 pobýval s rodinou několik dní v Mariánských Lázních.[3]

Několik měsíců žil v Berlíně, který ho tak okouzlil („luminous centre of intelligence […] a wonderful city“), že tam později poslal studovat své dvě dcery. Mezi 28. zářím 1897 a 27. květnem 1899 žil Twain ve Vídni. V eseji Stirring Times in Austria („Vzrušené časy v Rakousku“)[4] popsal s „brutální přímostí“, jak za starostování Karla Luegera zdejší politiku opanoval antisemitismus. V roce 1898 trávil Twain léto v dolnorakouském Kaltenleutgebenu a pracoval na své autobiografii. Na závěr pobytu ve Vídni v květnu 1899 Twaina pozval k audienci císař František Josef I.

V polovině roku 1900 pobýval Twain v Londýně jako host majitele novin Hugha Gilzeana-Reida. Téhož roku se vrátil do Ameriky, když si konečně vydělal na splacení dluhů.

Zájem o vědu a techniku[editovat | editovat zdroj]

Twain v laboratoři Nikoly Tesly v roce 1894

Mark Twain se přátelil s Nikolou Teslou a strávil mnoho času v jeho laboratoři. Sám si patentoval tři vynálezy. Své poznatky o moderních technologiích použil v románu Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše. V roce 1909 Twaina v jeho domě v Reddingu navštívil Thomas Edison a natočil zde několik filmových záběrů.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Twain prošel obdobím hluboké deprese, které začalo v roce 1896, kdy jeho dcera Susy zemřela na meningitidu. Následovala smrt manželky Olivie v roce 1904 a smrt dcery Jean 24. prosince 1909. 20. května 1909 náhle zemřel také jeho blízký přítel Henry Rogers.

V roce 1906 Twain začal otiskovat svou autobiografii v North American Review. V dubnu 1906 se Twain doslechl, že jeho přítelkyně Ina Coolbrithová ztratila téměř všechen majetek při zemětřesení v San Franciscu, a nabídl, že podepíše několik portrétních fotografií, aby mohly být prodány v její prospěch. Pro další pomoc Coolbrithové George Wharton James navštívil Twaina v New Yorku a domluvil další portrétní sezení.

V roce 1906 Twain založil klub pro dívky, které pro něj představovaly „náhradní vnučky“. Asi tucet členů se pohyboval ve věku od 10 do 16. Twain si dopisoval s dívkami a zval je na koncerty a do divadla a ke hraní her. Twain napsal v roce 1908, že klub představoval jeho „největší životní potěšení.“ V roce 1907 Twain potkal na transatlantické plavbě Dorothy Quickovou (tehdy jedenáctiletou), zahajuje tím „přátelství, které mělo trvat až do dne mé smrti“.

V roce 1909 Twain prohlásil:

„Přišel jsem na svět s kometou. Za rok se má vrátit a myslím, že s ní opět odejdu. Bylo by to největší zklamání v mém životě, pokud by to tak nebylo.“

Tato předpověď byla přesná. Twain zemřel na infarkt v Reddingu v Connecticutu 21. dubna 1910, den po největším přiblížení komety k Zemi.

Pseudonym[editovat | editovat zdroj]

Pseudonym Mark Twain použil poprvé 3. února 1863. Ke vzniku tohoto pseudonymu se váží dvě historky: Podle jedné z nich pochází z označení bezpečné hloubky vody pro říční parník. Byly to dva sáhy, což se hlásilo slovy mark twain. Podle druhé historky žádal během svých cest po Divokém západě od barmana těmito slovy dvě čárky při objednávce dvou drinků.

Sám Twain ve své knize Život na Mississippi (přel. Josef Pospíšil, 1951) uvádí v 50. kapitole („Kapitán Sellers“) následující verzi. Když byl ještě kormidelnickým „štěnětem“, všiml si, že jeho padesátiletí učitelé (ostřílení kormidelníci) velice žárlí na devadesátiletého kapitána Sellerse, který si pamatoval počátky plavby na Mississippi a své bohaté zkušenosti zveřejňoval v časopise „New Orleans Picayune“ pod pseudonymem Mark Twain. V článečcích psal věcně a prakticky o stavu vody a řeky a přitom neopomněl zdůraznit své dlouholeté zkušenosti („Tento ostrov zanikl v roce 1807, pokud si dobře vzpomínám“).

Mladý Clemens napsal velice ostrou satiru na tohoto „Marka Twaina“, ukázal ji několika kormidelníkům a ti ji plni nadšení dali otisknout v listě „New Orleans True Delta“. Kapitán Sellers se hluboce urazil a nikdy už nic pod tímto jménem nezveřejnil. Clemens se pak později velice styděl, že vrazil „osten hluboko do srdce dobrého člověka“. V době, kdy telegraf přinesl zprávu o kapitánově smrti, byl Clemens na pobřeží Tichého oceánu jako novopečený novinář a potřeboval nějaké nom de guerre, válečnické jméno; zabavil tedy odložené jméno starého plavce a snažil se, seč mohl, aby mu vrátil úctu, o kterou je v mládí neuváženě připravil.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

První vydání knihy Život na Mississippi v roce 1883

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mark Twain na anglické Wikipedii a Mark Twain na německé Wikipedii.

  1. http://www.lucidcafe.com/library/95nov/twain.html
  2. http://www.uh.edu/engines/epi50.htm
  3. Mark Twain v továrně na zdraví – v Mariánských Lázních hamelika.cz
  4. Stirring Times in Austria na Wikisource
  5. http://www.marktwainproject.org/landing_writings.shtml

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu