Havajské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa ukazuje pozici Havajských ostrovů.
Pohled na častý cíl turistů - havajské pláže.

Havajské ostrovy je souostroví 95 korálových a sopečných ostrovů a 118 skal a útesů v Tichém oceánu, na kterém se nachází federální stát Spojených států amerických Havaj. Hlavní město je Honolulu. Rozkládají se přibližně mezi 19° - 29° severní šířky a 154° – 180° západní délky. Hawajské ostrovy jsou tedy největší ostrovy na celém světě.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Souostroví vzniklo sopečnou činností nad oblastí oslabeného zemského pláště, ve kterém se nachází po milióny let horká skvrna (anglicky též hot spot) přibližně v hloubce 52 kilometrů. Severozápadní ostrovy jsou starší, jelikož vznikly dříve, což se odráží i na jejich stupni erodovaného povrchu. V dnešní době je aktivní vulkanická činnost v posledních 200 letech pouze na ostrově Havaj a na podmořské štítové sopce Loihi, která zatím nevyrostla nad mořskou hladinu.

Ostrovy jsou štítové sopky, které jsou tvořeny z čedičových láv, což souvisí se složením magmatu v oblasti horké skvrny. Havajské souostroví je tak tvořeno převážně z gabra a diabasu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První obyvatelé nejspíše připluli z Markéz a Tahiti v 1. století př.n.l. na kánoích s dvojitým trupem. 18. ledna 1778 ostrovy objevil kapitán James Cook a pojmenoval je „Sandwichovy ostrovy", poté sem začali připlouvat i další Evropané a Američané. Král Kamehameha I. v roce 1810 založil Havajské království vojenským sjednocením všech ostrovů.

Roku 1815 připluli zaměstnanci Rusko-Americké společnosti získat zpět zboží, jež se zmocnil ostrov Kauai, tehdy vedoucí ostrova podepsal smlouvu umožňující ruskému caru Alexandru I. vytvořit nad Kaui protektorát. V letech 1817-1853 existovala na ostrově v blízkosti řeky Waimea jedna ze tří ruských pevností, Pevnost Alžběta (Елизаветинская крепость).

25. února 1843 donutil Lord George Paulet Havajského krále kapitulovat pod Britskou korunu, ale okupace byla po pěti měsících zrušena jeho velícím důstojníkem a 28. listopadu 1843 uznala Británie a Francie Havajské království jako nezávislý stát.

Ve státním převratu 17. ledna 1893 povstalci složení převážně z občanů Spojených států svrhli královnu Havajského království Liliuokalani. Moci se chopil „Výbor občanské bezpečnosti" a požadoval připojení k USA. S tím ale nesouhlasil americký prezident Grover Cleveland a 4. července 1894 byla vyhlášena Havajská republika.

V roce 1897 americký prezident William McKinley souhlasil se smlouvou o anexi Havajských ostrovů, která byla sepsána kongresmanem Francisem Newlandsem. Japonské císařství tehdy vyslalo válečné lodě na Havaj na protest proti anexi. McKinley podepsal tuto rezoluci 7. července 1898 a ostrovy byly (nezákonně podle názorů oponentů) anektovány ve prospěch USA. 22. února 1900 byla Havajským ústavním zákonem založena územní vláda v čele s bývalým prezidentem Havajské republiky, Sanfordem Dolem. Status státu USA získaly ostrovy v roce 1959.

Hlavní ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Název Přezdívka Rozloha
[km²]
Populace
(2010)
Hustota zalidnění
[obyv./km²]
Nejvyšší bod Nadmořská výška
[m]
Stáří [Ma][1] Poloha
Hawaiʻi[2] The Big Island 1 10 432,5 185 079 4 17,7 Mauna Kea 1 4205 0,4 19°34′ s. š., 155°30′ z. d.
Maui[3] The Valley Isle 2 1 883,4 144 444 2 76,7 Haleakalā 2 3055 1,3–0,8 20°48′ s. š., 156°20′ z. d.
Oʻahu[4] The Gathering Place 3 1 545,4 953 207 1 616,8 Mount Kaʻala 5 1220 3,7–2,6 21°28′ s. š., 157°59′ z. d.
Kauaʻi[5] The Garden Isle 4 1 430,5 66 921 3 46,8 Kawaikini 3 1598 5,1 22°5′ s. š., 159°30′ z. d.
Molokaʻi[6] The Friendly Isle 5 673,4 7 345 5 10,9 Kamakou 4 1512 1,9–1,8 21°8′ s. š., 157°2′ z. d.
Lānaʻi[7] The Pineapple Isle 6 363,9 3 135 6 8,6 Lānaʻihale 6 1026 1,3 20°50′ s. š., 156°56′ z. d.
Niʻihau[8] The Forbidden Isle 7 180,0 170 7 0,9 Mount Pānīʻau 8 381 4,9 21°53′ s. š., 160°10′ z. d.
Kahoʻolawe[9] The Target Isle 8 115,5 0 8 0 Puʻu Moaulanui 7 452 1,0 20°33′ s. š., 156°35′ z. d.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Blay, Chuck, and Siemers, Robert. Kauai‘’s Geologic History: A Simplified Guide. Kaua‘i: TEOK Investigations, 2004. ISBN 978-0-9744723-0-0. (Cited in Hawaiian Encyclopedia : The Islands [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (anglicky) )
  2. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Island of Hawaiʻi
  3. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Maui Island
  4. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Oʻahu Island
  5. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Kauaʻi Island
  6. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Molokaʻi Island
  7. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Lānaʻi Island
  8. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Niʻihau Island
  9. (anglicky) USGS – Geographic Names Information System: Kahoʻolawe Island

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Islands of Hawaii ve Wikimedia Commons