Teréza Nováková
| Teréza Nováková | |
 Teréza Nováková |
|
| Narození | 31. července 1853 Praha,  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 13. listopadu 1912 Praha,  Rakousko-Uhersko |
| syn | Arne Novák |
|---|
Teréza Nováková, rozená Lanhausová, (31. července 1853 Praha – 13. listopadu 1912 Praha) byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí.
Pocházela z poloněmecké rodiny. Otec byl Čech, matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. K češství vedl Terézu Novákovou otec. Nikdy se nepřestala zajímat o dobové dění, o kulturu, umění a politiku, a pokud mohla, vyjadřovala své názory veřejně. Zabývala se prací v ženských spolcích a bojem za rovnoprávnost žen (jeden takový spolek založila – účelem bylo vzdělání žen). Byla též sběratelkou krojů, výšivek a keramiky. Teréza Nováková navštěvovala dívčí školu S. Amerlingové, později Náprstkův Americký klub českých dam, kam ji uvedla Karolina Světlá. Důkladná znalost cizích jazyků jí umožnila číst německé a anglické autory v originále a poznat tak světovou literaturu. Při studiu se Teréza Nováková seznámila se Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem. S ním po sňatku v roce 1876 odešla do Litomyšle.
V Litomyšli pracovala Teréza Nováková osvětově a zajímala se o národopisné studium východočeského lidu. Po dvaceti letech se rodina vrátila do Prahy. Měli sedm dětí, ale jen literární kritik a historik Arne Novák matku přežil. Autorce trvalo než se s krajem sžila, ale později si ho zamilovala a i po manželově opětovném přeložení do Prahy se na známá místa stále vracela a o několik let později se usadila v Proseči. Teréza Nováková totiž právě v Proseči, v tiché samotě, trávila svých posledních dvanáct let života a napsala tu svůj stěžejní román Drašar. Prožila zde poslední léta svého bolestného života, zemřelo jí totiž několik dětí a ona se s jejich ztrátou nemohla vyrovnat a proto stále psala. V tomto těžkém období vznikla její nejvrcholnější díla. Když autorčin syn zahynul v roce 1901 při průzkumu Labe, rozhodla se navždy odložit pero. Nakonec se ale literární práce nevzdala. Po manželově smrti žila Nováková v Proseči u Skutče, kde napsala svá vrcholná literární díla. Teréza Nováková zemřela v Praze u svého syna Arna Nováka.
Jejím vzorem byla Karolina Světlá.
Obsah |
Dílo [editovat]
Hlavním tématem jejích děl je duchovní vývoj východočeského venkova. Její hrdinové jsou ušlechtilí, bojují za společný pokrok společnosti jako celku – tento pokrok pro ni znamená socialismus a z toho samozřejmě plyne její zájem o dělnictvo a ty nejchudší.
Romány [editovat]
- Maloměstský román (1890) – popisuje osudy dcery K. H. Borovského, věnován Karolině Světlé
- Jan Jílek (1904) – hlavním hrdinou je zde český evangelík, který je donucen kvůli náboženské nesvobodě opustit vlast
- Jiří Šmatlán (1906) – životopis člověka, který se od náboženství dostává k myšlenkám socialismu.
- Na Librově gruntě (1907) – rok 1848 na venkově, zabývá se problémy kolem zrušení roboty.
- Děti čistého živého (1909) – otázky náboženských skupin, obracejících se k mysticismu.
- Drašar (1914) – román napsaný podle skutečné osoby, popisuje psychologické problémy kněze na vesnici, končí tragicky. Děj se odehrál pod Zpívající lípou.
Próza [editovat]
- Z měst i ze samot (1890)
- Karolina Světlá, její život a její spisy (1890)
- Kresby a črty (1891)
- Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku (1891)
- Z nejvýchodnějších Čech (1898) – z cest po českomoravském pomezí
- Ženský klub český v Praze (1902)
- Rosné perly (1902)
- Úlomky žuly (1902) – povídky
- Ze ženského hnutí (1912)
- Východočeské lomenice – národopisná studie
- O českém kroji
- Slavín žen českých
- Moderní pohádky
- Kamenité stezky
- Drobné prózy – dílo obsahuje v podstatě všechny drobné prózy Terézy Novákové. Spisovatelka se v nich obrací k venkovské tématice a projevuje se jako stoupenka realismu.
- Z luhů a hájů naší vlasti
- Z naší národní literatury
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- B. Svadbová, Čtyřhlas Terézy Novákové. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2233-2
Online dostupná díla [editovat]
- NOVÁKOVÁ, Teréza. Ženský klub český v Praze : Přednáška pí. Terézy Novákové : Úvahy a přání klubu se týkající od zástupkyň učitelek a pošt. úřednic. Praha : Komitét pro zřízení Ženského klubu, [1902]. Dostupné online.
- NOVÁKOVÁ, Teréza: Karolina Světlá, její život a její spisy. Praha 1890. Dostupné online .
