Drašarova lípa
 Památný strom (chráněný)Drašarova lípa | |
|---|---|
 srpen 2011 | |
| Druh | lípa malolistá Tilia cordata[1] |
| Evidenční č. | 101309 (8109) |
| Ochrana | od 23. listopadu 1978[1] |
| Poloha | |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Svitavy |
| Obec | Březiny |
| Katastr | Březiny u Poličky |
| Poloha | u domu č. 67 |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| Souřadnice | 49°41′58,6″ s. š., 16°8′9,1″ v. d. |
  Drašarova lípa | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drašarova lípa je památný strom, který proslavila především spisovatelka Teréza Nováková románem Drašar. Strom roste mezi centry vesnic Pustá Rybná a Březiny, konkrétně v místě, kde při cestě z Rybné zelená turistická trasa odbočuje ze silnice vpravo, u domu číslo 67.
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]
Strom je v dobrém zdravotním stavu, otvor po vylomené kosterní větvi je zakrytý.
Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Lípa se ve 30. letech 20. století objevila na pohlednici (měla tehdy velmi pravidelnou vejčitou korunu), ve svém díle ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek. Nejvíce ji však proslavila Teréza Nováková, která do chaloupky u lípy umístila část svého románu Drašar, který napsala podle skutečné události. Hlavní hrdina kněz a učitel Josef Václav Justin Michl (1810–1862), lidově zvaný Drašar, byl zamilovaný do dívky Míny, přednost však dal historii a jazykovědě a ve snaze stát se Jungmannovým nástupcem pracoval na společném slovanském jazyce. Mína na Drašara však nechtěla čekat, ten se setkává s nepochopením jak u rodiny, tak u církve a ani profesního úspěchu se mu nedostalo. Odstěhoval se proto do Březin, kde našel životní družku Josefu Maděrovou. Josefa však po porodu umírá, péči o dceru přebírá Drašarova sestra a on prožívá zbytek svého života v chaloupce u lípy, kde osamocen umírá. Dnes již chaloupka, kterou Nováková popisovala roku 1912, neexistuje.[3]
| „ | Zadní stěna přístavku, proti ostatním černě a bíle dosti pečlivě vylištovanému stavení značně oprýskaná a zanedbaná, ohraničená byla z jedné strany sklípkem a studánkou, z druhé krásnou a vysokou lípou, plně nyní rozvitou, jejíž drobné květy opojně do večerního vzduchu voněly. Její nejnižší větve skoro dotýkaly se okénka na straně příční, jež přístavek osvětlovalo. | “ |
| — Teréza Nováková, Drašar | ||
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Registr památných stromů AOPK ČR
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie, Bohumil Reš. Za památnými stromy Vysočiny II. Ilustrace Marie Holečková. Beroun: MH, 2009. 159 s. ISBN 978-80-86720-46-3. Kapitola Seznamy a mapy, s. 152.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Stromy malířů a spisovatelů, s. 113–114.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.
- HRUŠKOVÁ, Marie, Bohumil Reš. Za památnými stromy Vysočiny II. Ilustrace Marie Holečková. Beroun: MH, 2009. 159 s. ISBN 978-80-86720-46-3.
- NOVÁKOVÁ, Teréza. Drašar. Praha: SNKLU, 1963. 368 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drašarova lípa na Wikimedia Commons
