Hans Christian Andersen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Christian Andersen na fotografii Thora Hallagera z roku 1869
Hans Christian Andersen
Význam:
    *** NAROZENÍ ***
Narození
Datum: 2. dubna 1805
Místo: Odense, Dánsko
Úmrtí
Datum: 4. srpna 1875
Místo: usedlost Rolighed nedaleko Kodaně, Dánsko
Citát
Není hezčích pohádek, než jsou ty, které píše sám život.

Hans Christian Andersen (2. dubna 18054. srpna 1875) byl dánský spisovatel, který proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů.

Mnohé z jeho 156 pohádek se staly již klasikou (Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Psal ovšem i verše a romány, z nichž je dosud čtena autobiografie Pohádka mého života.

Kromě světoznámých pohádek napsal také několik úspěšných románů, několik poměrně málo úspěšných básnických sbírek a divadelních her.

Obsah

[editovat] Osobní život

[editovat] Mládí a studia

Hans Christian Andersen
Hans Christian Andersen

Andersen se narodil v Odense na ostrově Fynu v Dánsku 2. dubna 1805. Byl synem chorého 22letého ševce a jeho o několik let starší ženy. Pocházel z velmi chudých poměrů. Celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti.

Hans Christian již brzo prokazoval představivost, která byla podporována shovívavostí jeho rodičů a pověrčivostí jeho matky. Roku 1816 zemřel jeho otec a on byl nucen přestat chodit do školy a začít pracovat v místní továrně. Postavil si malé loutkové divadlo a vyrobil pro své loutky oblečky. Přečetl všechny možné hry, které si mohl vypůjčit, mezi nimi také díla Ludviga Holberga a Williama Shakespeara. Andersen celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy. Poměrně brzy utekl do Kodaně, kde se neúspěšně pokoušel uchytit nejprve jako loutkoherec a později jako zpěvák.

V Kodani se setkal s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který jej poslal studovat a zajistil mu stipendium krále Frederika VI. na gymnáziu ve Slagelse, později přešel na školu v Helsingøru, kde zůstal až do roku 1827. Andersenovi studium příliš nešlo a lze říci, že zde získal pouze základy, které již nikdy nerozšířil, dobu strávenou ve škole později nazýval nejčernějšími a nejtrpčími roky ve svém životě.

Ještě před tím, než na školu nastoupil, Andersen vydal první knížku Duch v Palnatokově hrobě (1822).

[editovat] Život v dospělosti

Ani po škole se nezbavil závislosti na svých mecenáších, jeho díla nebyla zpočátku úspěšná natolik, aby si mohl finančně vystačit pouze se svojí literární tvorbou. To se změnilo až kolem roku 1845, kdy se mu začalo dařit lépe.

V roce 1833 podnikl cestu po Evropě, navštívil mj. Paříž, Řím, Vídeň a Neapol.

Hans Christian Andersenautoportrétokolo roku 1830
Hans Christian Andersen
autoportrét
okolo roku 1830

Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti. V tomto ohledu je jedním z nejvíce vypovídajících příběhů Malá mořská víla, která si vezme život, neboť nemůže být milována krásným princem. Hans Christian Andersen se zřejmě jen těžko vyrovnával se svou homosexualitou a právě Malá mořská víla se považuje za zpodobnění jeho lásky k mladému Edvardu Collinovi, kterémi napsal: „Chřadnu kvůli Tobě jako kvůli krásné Kalábrijské nevěstce… mé city k Tobě jsou ženské. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím.“ Collin, kterého muži eroticky nepřitahovali, napsal v jeho pamětech „Zjistil jsem, že nejsem schopný opětovat tuto lásku.“ Toto Andersenovi způsobilo mnoho trápení, na platonické úrovni zůstala jeho láska k dánskému tanečníkovi Harlodu Scharfovi a mladému knížeti Výmarskému. Ve svých soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem. Z dnešních hledisek by mohl být H. Ch. Andersen považován za asexuála. Otázkou ovšem je, do jaké míry byla tato jeho asexualita dobrovolná a zda mu nebyla vnucena jen jeho přehnanou ostýchavostí a společenskými konvencemi té doby.

[editovat] Smrt

Na jaře roku 1872 Andersen spadl z postele a vážně se zranil. Již nikdy se zcela neuzdravil. Zemřel 4. srpna 1875 v domě zvaném Rolighed nedaleko Kodaně. Je pochován na Assistenském hřbitově v Kodani. Jeho pohřeb, kterého se zúčastnil i král Christian IX., byl vyhlášen dnem národním smutku.

[editovat] Dílo

Projekt Wikisource obsahuje související původní dánský text:
Projekt Gutenberg
Projekt Gutenberg obsahuje plné texty děl autora:

[editovat] Divadelní hry

Z počátku psal divadelní hry, ty však nebyly úspěšné, některé nebyly ani vydány:

  • Láska na Mikulášské věži, 1829
  • Anežka a vodník, 1833
  • Ahasver, 1837

[editovat] Básně

Jeho básnické sbírky se nesetkaly prakticky s žádným ohlasem.

  • Básně
  • Básníkův bazar
  • Být či nebýt

[editovat] Pohádky

Jeho pohádky vycházely v různých sbírkách, proto je velmi složité uvádět jednotlivé knihy, zde jsou uvedeny jeho nejznámější pohádky. Andersen při psaní pohádek vycházel ze světové literatury a vlastních myšlenek. Pohádky nepovažoval za plnohodnotnou tvorbu, nevážil si jich a nepovažoval se za pohádkáře – cítil se být zneuznaným básníkem a dramatikem. Úspěch jeho pohádek začal v zahraničí, teprve poté byly přijaty i v Dánsku.
Na jeho pohádkách je zajímavé, že zpravidla nekončí dobře, lze říci, že jde o příběhy s pohádkovými motivy, určené starším dětem a dospělým.

  • Cínový vojáček
  • Císařovy nové šaty
  • Čarovná truhlice
  • Křesadlo
  • Křišťálové vidiny
  • Kubík a Kuba
  • Malá mořská víla
  • O princezně na hrášku
  • Ošklivé kačátko
  • Pasáček vepřů
  • Sněhová královna
  • Sněženka
  • Stín
  • Velký mořský had
  • O Malence
  • Stará svítilna
  • Létající jehla
  • Kapka vody
  • Kníže zla
  • O dívce, která šlápla na chléb
  • Nezpůsobný chlapec
  • Střízlička
  • Sedmikráska
  • Divoké labutě
  • Létající kufr
  • Růže z hrobu Homérova
  • Čápi
  • Uspávač
  • Růžový skřítek
  • Slavík
  • Snoubenci
  • Červené střevíčky
  • Kdo skočí nejvýš
  • Holger Dánský
  • Z okna ve Vartou
  • Len
  • Malý ťuk
  • Starý dům
  • Příběh o celém roku
  • Je to zcela jisté
  • Poklad
  • Přezůvky štěstěny
  • Hloupý Honza
  • Běžci
  • Hrdlo od láhve
  • Špejlová polévka
  • Poslední sen starého dubu
  • Pták fénix
  • Vítr vypravuje o Valdemaru Daaeovi a jeho dcerách
  • Dětské řeči
  • Loutkář
  • Dvanáct z dostavníku
  • Chrobák
  • Co táta děla, je vždy dobré
  • Sněhulák
  • V kachním dvorku
  • Zvon
  • Vítr štíty přenáší
  • Čajová konvice
  • Sněženka
  • Lístek z nebe
  • Pero a kalamář
  • Němá kniha
  • Povídka z písečných dun

[editovat] České pohádkové výbory

  • Pohádky a povídky, 1953 a 1955, 2 díly
  • Flétnové hodiny
  • Čarovná truhlice a jiné pohádky
  • Pohádky
  • Vílí hora a jiné pohádky
  • Pohádky, BRIO 2005

[editovat] Další tvorba

  • Deníky 1825–1875, v ČSSR vyšlo 1977, 12 dílů

[editovat] Související články

logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:


40 Související články obsahuje:
Portál Literatura