Edvard Grieg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edvard Hagerup Grieg
Edvard Grieg na obrazu Eilifa Peterssena (1891)
Edvard Grieg na obrazu Eilifa Peterssena (1891)
Rodné jméno Edvard Hagerup Grieg
Narození 15. června 1843
Bergen
Úmrtí 4. září 1907 (ve věku 64 let)
Bergen
Národnost norská
Povolání hudební skladatel a pedagog
Některá data se získávají z datové položky.

Edvard Hagerup Grieg (15. června 18434. září 1907) byl norský hudební skladatel. Je považován za největšího norského skladatele vůbec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se a většinu života prožil v Bergenu, jeho otec Alexander Grieg však byl Skot. Griegova matka Gesine Judithe Hagerup byla inteligentní a kulturně zaměřená žena s velikým hudebním talentem, hudbu také profesionálně učila. Na klavír učila hrát Edvarda již od jeho šesti let, navíc se u Griegů scházela hudbymilovná společnost, a tak se již od brzkého dětství seznamoval s hudbou Mozarta či Chopina. Grieg studoval na konzervatoři v německém Lipsku a později u dánského skladatele Nielse W. Gadeho. Založil spolek Euteripe pro pěstování skandinávské hudby. Byl velkým vlastencem a republikánem. Spolupracoval s Henrikem Ibsenem. Tvořil krátké skladby, drobné, intimní, komorní, které měly vyvolat náladu (zamilovanost, pohodu, klid). Bezmezně miloval norskou přírodu. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat.

Dnes je však často nespravedlivě opomíjen, přestože některé jeho skladby, jako například Ve sluji Krále hor nebo Ráno ze suity Peer Gynt, jsou velice často hrány a řadí se do zlatého fondu klasické hudby. Největší oblibu si Grieg získal u Norů, kteří ho velice uznávali a také jim byla jeho hudba nejbližší. Když v roce 1907 zemřel, jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve sluji Krále hor

Klavírní verze Ve sluji Krále hor

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Jeho dílo zaujalo např. skladatele Ference Liszta, se kterým se několikrát setkal a s nímž si rovněž dopisoval. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Přestože nevytvořil žádné rozsáhlé dílo jako například operu nebo symfonii, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje výjimečný přínos.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:

  • Koncert pro klavír a orchestr a moll op. 16
  • Orchestrální suity Peer Gynt vybrané ze scénické hudby k divadelní hře Henrika Ibsena (mj. Ráno či Ve sluji Krále hor)
  • Lyrické kusy pro klavír (10 sešitů) včetně slavného Svatebního dne na Troldhaugenu
  • Smyčcový kvartet g moll
  • úpravy norských lidových písní pro čtyřruční klavír
  • Sonáta pro housle a klavír op. 8
  • Suita Z časů Holbergových pro smyčcový orchestr op. 40

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Edvard Grieg ve Wikimedia Commons