Edvard Grieg
| Edvard Hagerup Grieg | |
 Edvard Grieg na obrazu Eilifa Peterssena (1891) |
|
| Narození | 15. června 1843 Bergen |
|---|---|
| Úmrtí | 4. září 1907 (ve věku 64 let) Bergen |
| Národnost | norská |
| Povolání | hudební skladatel a pedagog |
Edvard Hagerup Grieg (15. června 1843 – 4. září 1907) byl norský hudební skladatel. Je považován za největšího norského skladatele vůbec.
Život [editovat]
Narodil se a většinu života prožil v Bergenu, jeho otec Alexander Grieg však byl Skot. Griegova matka Gesine Judithe Hagerup byla inteligentní a kulturně zaměřená žena s velikým hudebním talentem, hudbu také profesionálně učila. Na klavír učila hrát Edvarda již od jeho šesti let, navíc se u Griegů scházela hudbymilovná společnost, a tak se již od brzkého dětství seznamoval s hudbou Mozarta či Chopina. Grieg studoval na konzervatoři v německém Lipsku a později u dánského skladatele Nielse W. Gadeho. Založil spolek Euteripe pro pěstování skandinávské hudby. Byl velkým vlastencem a republikánem. Spolupracoval s Henrikem Ibsenem. Tvořil krátké skladby, drobné, intimní, komorní, které měly vyvolat náladu (zamilovanost, pohodu, klid). Bezmezně miloval norskou přírodu. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat.
Dnes je však často nespravedlivě opomíjen, přestože některé jeho skladby, jako například Ve sluji Krále hor nebo Ráno ze suity Peer Gynt, jsou velice často hrány a řadí se do zlatého fondu klasické hudby. Největší oblibu si Grieg získal u Norů, kteří ho velice uznávali a také jim byla jeho hudba nejbližší. Když v roce 1907 zemřel, jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.
Dílo [editovat]
Jeho dílo zaujalo např. skladatele Ference Liszta, se kterým se několikrát setkal a s nímž si rovněž dopisoval. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Přestože nevytvořil žádné rozsáhlé dílo jako například operu nebo symfonii, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje výjimečný přínos.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:
- Koncert pro klavír a orchestr a moll op. 16
- Orchestrální suity Peer Gynt vybrané ze scénické hudby k divadelní hře Henrika Ibsena (mj. Ráno či Ve sluji Krále hor)
- Lyrické kusy pro klavír (10 sešitů) včetně slavného Svatebního dne na Troldhaugenu
- Smyčcový kvartet g moll
- úpravy norských lidových písní pro čtyřruční klavír
- Sonáta pro housle a klavír op. 8
- Suita Z časů Holbergových pro smyčcový orchestr op. 40
