Petr Nečas
| RNDr. Petr Nečas | |
|---|---|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 28. června 2010 | |
| Jmenován | Václavem Klausem |
| Předchůdce | Jan Fischer |
|
|
|
| Ve funkci: 4. září 2006 – 8. května 2009 |
|
| Předchůdce | Zdeněk Škromach |
| Nástupce | Petr Šimerka |
|
Místopředseda vlády České republiky
|
|
| Ve funkci: 4. září 2006 – 8. května 2009 |
|
|
3. předseda ODS
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 20. června 2010 | |
| Předchůdce | Mirek Topolánek |
|
Místopředseda ODS
(v letech 2004–2006 jako 1. místopředseda) |
|
| Ve funkci: 5. prosince 1999 – 20. června 2010 |
|
|
|
|
| Narození | 19. listopadu 1964 (47 let) Uherské Hradiště, |
| Politický subjekt | ODS |
| Choť | Radka Nečasová |
| Děti | 4 (Ondřej, Tomáš, Tereza, Marie) |
| Vzdělání | Univerzita J. E. Purkyně v Brně |
| Náboženství | Římskokatolické[1] |
| Podpis | |
RNDr. Petr Nečas (* 19. listopadu 1964, Uherské Hradiště) je český politik, od června 2010 předseda vlády České republiky a třetí předseda Občanské demokratické strany.
Obsah |
[editovat] Vzdělání, profese a rodina
V letech 1979 až 1983 studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti. V roce 1988 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, obor fyzika, v témže roce získal akademický titul RNDr. prací z oblasti plazmové fyziky.[2] Byl členem Socialistického svazu mládeže.[3]
Po vojenské službě v Prostějově v letech 1988 až 1989 pracoval v Tesle Rožnov pod Radhoštěm (1988-1992) jako technolog a výzkumný a vývojový pracovník.
Je ženatý, s manželkou Radkou má dva syny, Ondřeje a Tomáše, a dvě dcery, Terezu a Marii.[2]
[editovat] Politická kariéra v ODS
Od roku 1991 je členem ODS. V témže roce se stal i předsedou Oblastní rady ODS ve Vsetíně. V letech 1999–2010 byl místopředsedou ODS, v roce 2002 prohrál souboj o post předsedy strany s Mirkem Topolánkem o 2 hlasy, mezi lety 2004 až 2006 vykonával funkci 1. místopředsedy ODS, kterou na podzim roku 2006 neobhájil v souboji s Pavlem Bémem. Od roku 2006 byl opět jedním z řadových místopředsedů strany. Po odstoupení Mirka Topolánka 1. dubna 2010 se stal volebním lídrem ODS ke sněmovním volbám v roce 2010[4] a 13. dubna 2010 pak oficiálně převzal pravomoci předsedy ODS (pověřený vedením ODS), až do 21. volebního kongresu, který se konal 19. a 20.června 2010. Na tomto kongresu kandidoval na funkci předsedy ODS a uspěl.
[editovat] Veřejné funkce
Od roku 1992 byl poslancem České národní rady (od 1. ledna 1993 Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR). Ve volebním období 1992-1996 byl členem zahraničního výboru (od 1993 vedoucí stálé delegace Meziparlamentní unie a rovněž vedl delegaci do Shromáždění Západoevropské unie). Od září 1995[5] do července 1996 byl prvním náměstkem ministra obrany.
Ve volebním období 1996-1998 byl opět poslancem PS PČR (a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost, členem organizačního výboru, členem podvýboru pro zpravodajské služby a místopředsedou Společného výboru Evropského parlamentu a Parlamentu České republiky, člen Stálého kontrolního orgánu pro činnost Vojenského obranného zpravodajství.
V letech 1998-2002 byl opět poslancem za ODS. Stal se 1. místopředsedou poslaneckého klubu ODS, členem organizačního výboru a předsedou Výboru pro obranu a bezpečnost. Dále byl členem stálé delegace do Shromáždění Západoevropské unie a podvýboru pro zpravodajské služby.
Ve volebním období 2002-2006 byl opět poslancem PS PČR (zvolen jako lídr ve Zlínském kraji). Stal se místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti, členem Podvýboru pro reformu ozbrojených sil a členem stálých delegací do Shromáždění Západoevropské unie a Parlamentního shromáždění NATO. Na jaře 2002 se stal náhradníkem delegáta sněmovny v Evropském konventu.
V letech 2006-2010 znovu poslanec PS PČR. Díky svým dlouhým obstrukčním projevům ve Sněmovně získal přezdívku Fidel[6]. Od 4. září 2006 do 8. května 2009 zastával posty místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí v první a druhé vládě Mirka Topolánka.
Ve sněmovních volbách roku 2010 byl zvolen poslancem za ODS jako lídr strany na kandidátce ve Zlínském kraji. Ačkoliv ODS skončila ve volbách jako druhá, vede jednání za ustavení středopravicové koalice a byl ODS nominován na předsedu vlády. Dne 4. června 2010 jej prezident republiky Václav Klaus pověřil jednáním o sestavení vlády[7] a dne 28. června 2010 jej jmenoval předsedou vlády České republiky. Projekt své vlády nazval koalice rozpočtové odpovědnosti a v den svého jmenování vyjádřil záměr ji sestavit s účastí ODS, TOP 09 a VV do 7. července.
Dne 13. července 2010 v 10:20 hodin složila jím sestavená vláda slib do rukou prezidenta republiky Václava Klause, 4. srpna pak předložila programové prohlášení a 10. srpna po 21 hodině jí byla Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky vyslovena důvěra, poté co obdržela 118 hlasů, proti bylo 82 z 200 přítomných poslanců (kvórum 101).
[editovat] Reference
- ↑ Katolík Nečas pochválil Klause i Duku kvůli katedrále [online]. [cit. 2010-12-27]. Dostupné online. (Czech)
- ↑ a b Životopis [online]. [2011], [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Týden. Petr Nečas: Jak jsem uzmul plody [online]. 2010-05-03, [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.
- ↑ http://domaci.ihned.cz/c1-41813010-necas-nahradil-topolanka-jako-volebni-lidr-je-pripraven-byt-premierem
- ↑ Vláda ČR. RNDr. Petr Nečas [online]. [2010], [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Obstrukce ve Sněmovně
- ↑ [1]
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Osobní stránky
- Petr Nečas na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Petr Nečas na stránkách ODS
- Petr Nečas v pořadu Impulsy Václava Moravce
|
||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
- Místopředsedové vlád České republiky
- Ministři práce a sociálních věcí České republiky
- Místopředsedové ODS
- Předsedové ODS
- Premiéři Česka
- Narození 1964
- Žijící lidé
- Poslanci Parlamentu České republiky (1992–1996)
- Poslanci Parlamentu České republiky (1996–1998)
- Poslanci Parlamentu České republiky (1998–2002)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2002–2006)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2006–2010)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2010–2014)
- Absolventi Masarykovy univerzity
- Současní státní představitelé