Jiří Třanovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
portrét
Třanovského socha v Třanovicích (detail)

Jiří Třanovský (latinsky Georgius Tranoscius, slovensky Juraj Tranovský, polsky Jerzy Trzanowski) (27. března nebo 9. dubna 1592, Těšín29. května 1637, Liptovský Mikuláš) byl český spisovatel, hudební skladatel, básník a evangelický kazatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Těšíně na "Starém trhu". Velký vliv měl na něj pradědeček Adam, třanovický fojt, výborný zpěvák, který probudil v mladém Jiříkovi lásku k nábožnému zpěvu.[1] Studoval ve Wittenbergu. Poté působil jako učitel v Praze na gymnáziu při chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Pak jako soukromý učitel na třeboňském hradě Jana Jiřího ze Švamberka. Od roku 1613 působil jako učitel (rektor evangelické školy) v Holešově. Roku 1615 odešel do Valašského Meziříčí, kde se stal rektorem evangelické školy a o rok později kazatelem. Zde se oženil s Annou Polanyovou. Po Bílé Hoře (1620) byli evangelíci, především jejich představitelé, pronásledováni. Třanovský byl na několik měsíců uvězněn, protože neopustil dle nařízení město. Když byl propuštěn, řádil ve městě mor. Šest měsíců vraždil tento neviditelný nepřítel zubožený lid. V jeho důsledku pohřbil dva tisíce členů svého sboru, mezi nimi i své tři děti. V srpnu vydal císař definitivní nařízení, že evangeličtí duchovní musí do šesti týdnů opustit Moravu a Čechy. Třanovský zůstal tajně ještě rok a pak pod nátlakem odešel z Moravy na Těšínsko do města Bílska. Odtud se odebral na Slovensko, kde působil čtyři roky jako kaplan v Oravském Podzámku a později (1632) v Liptovském Mikuláši. Zde vydal nejvýznamnější dílo - evangelický zpěvník Cithara sanctorum a knihu modliteb Phiala odoramentorum. Zemřel předčasně a je pohřben v Liptovském Mikuláši. V roce 1946 mu byla na Malostranském náměstí v Praze odhalena pamětní deska.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česky[editovat | editovat zdroj]

  • Konffessí Augšpurská – překlad Augsburského vyznání z r. 1530; Olomouc 1620.
  • Phiala odoramentorum – nábožné modlitby; 1635.
  • Cithara sanctorum.kancionál, známý pod názvem Tranoscius. (Dílo bývá častokrát zaměňovano s dílem Cithara sanctorum neb Žalmy a písně duchovní staré i nové, kterých církev evanjelická užívá, jejímž autorem je Jiří Sarganek). Poprvé byl vydán r. 1636. První vydání obsahovalo text i nápěv 412 písní, z nichž přes 150 přeložil nebo složil sám Třanovský. Tento zpěvník byl relativně často vydáván a doplňován, z původních asi 400 písní, bylo koncem 19. století písní asi 1200. Byl vydán minimálně 215krát. Byl používán v evangelických církvích v českých zemích i na Slovensku a dodnes jej používají slovenští evangelíci na Dolní zemi (zejména v Maďarsku a Vojvodině).
Třanovského exlibris s jeho miniaturním portrétem

Latinsky[editovat | editovat zdroj]

  • Odarum sacrarum sive hymnorum libri III – sbírka 150 latinských ód psaných rytmometrickým veršem; ke sbírce je připojen autorův veršovaný životopis nazvaný „Coronis ad posteritatem" (Závěrečné slovo k potomstvu) a polemická rozprava „Disertatio de christiano-gentilismo“; Břeh 1629.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kaczmarczyk,St.:Smysluplný život. Leták. Tisk evang. sbory na Těšínsku. 1992

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 105–106.
  • ČAPEK, Jan Blahoslav: Jiří Třanovský – obdarovatel celé československé vlasti. Těšínsko, 1980 (23), č. 1, s. 9–12; č. 4, s. 14–18.
  • Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 400, 410.  
  • FLORYK, David. Zasuté kameny : deset postav konzervativního myšlení. Ostrava : Konzervativní klub o.s., 2008. ISBN 978-80-254-3007-1.  
  • Jiří Třanovský. Sborník k 300. výročí kancionálu Cithara sanctorum. Bratislava, Učená společnost Šafaříkova 1936.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 430.  
  • KOPECKÝ, Milan. Dnešní stav a problematika bádání o J. Třanovském (K 400. výročí jeho narození). Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě – řada literárněvědná (A), 1997 (2). S. 33–43.
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 446–447.
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha : Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 1022–1024.  
  • SPRATEK, Daniel: Slezský pěvec Jiří Třanovský. Konzervativní listí, 2007 (9), č. 35, s. 12–13. Konzervativní Klub - články
  • STÖKL, Walter: Georg Tranoscius, der größte lutherische Liederdichter der Slowakei. IN: Ein Leben für Kirche und Volk. Stuttgart 1960, s. 54-78.
  • Tranovského sborník. Liptovský sv. Mikuláš : Tranoscius, 1936.
  • WANTULA, Andrzej: The Slavonic Luther. A fragment from the past of Polish Evangelicals. London, The Polish Lutheran parish 1946. (Vyšlo též v: Concordia Theological Monthly, 1946 (17), s. 728–737.)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]