Sergej Bulgakov

P. Florenskij a S. Bulgakov (autor: M. Nestěrov, 1917)

Sergěj Nikolajevič Bulgakov (Сергей Николаевич Булгаков, 16. června 1871 Livny, gubernie Orel - 12. července 1944 Paříž), byl ruský filosof, ekonom a pravoslavný teolog.

Studoval na semináři ve městě Orel a na moskevské univerzitě, kde se zajímal hlavně o politickou ekonomii a roku 1894 promoval v právu. Během studií ho zaujal Karel Marx, po bližším seznámení s jeho dílem se však přiklonil k filosofii Vladimira Solovjova. Velký vliv na něho měl i Lev Nikolajevič Tolstoj, s nímž se spřátelil, Dostojevskij, ale také pozdní Schelling. Podílel se na sbornících Problémy idealismu (1902), Věchi a mnoha dalších. Roku 1903 Bulgakov vydal knihu „Od marxismu k idealismu“ a stal se jedním z vůdců ruského idealismu. Psal články o politice a ekonomii do časopisů „Novyj puť“ (Nová cesta) a “Voprosy žizni“ (Otázky života) a roku 1906 byl zvolen poslancem Dumy jako nezávislý křesťanský socialista.

V letech 1911-1917 byl redaktorem nakladatelství Cesta a napsal dva důležité eseje, „Filosofii hospodářství“ (1912) a „Světlo které nehasne“ (1917) kde spojil své pojetí víry s myšlením V. Solovjova. Roku 1918 byl vysvěcen na kněze, kritizoval Ruskou revoluci a odjel na Krym. V roce 1920 vydal „Filosofii jména“ a „Tragédii filosofie“ a roku 1922 byl s dalšími 160 ruskými intelektuály (tzv. Loď filosofů) vyvezen z Ruska. Na pozvání presidenta Masaryka přijel do Prahy, kde přednášel teologii na Ruském institutu. Roku 1924 se podílel na založení Pravoslavného teologického institutu v Paříži, kde byl nějakou dobu ředitelem a kde až do smrti učil.

Pravoslavný metropolita pro Západní Evropu Eulogij Georgijevskij se zdráhal podepsat deklaraci loajality k sovětské vládě, vydanou roku 1927. Roku 1935 se sice našel kompromis, moskevský metropolita Sergius Stargorodskij však obvinil Bulgakova z vážných omylů a herezí, včetně nestoriánství. Předmětem sporu byla Solovjovem inspirovaná „sofiologie“, mystické učení o Panně Marii jako Moudrosti. Nato metropolita Eulogij styky s moskevským metropolitou opět přerušil, protože obvinění pokládal spíše za záminku. Po dlouhých sporech biskupové západní ortodoxie roku 1937 obvinění odmítli, přesto však uznali vážné závady v Bulgakovově nauce.

Odkazy

Související články

• Pravoslaví
• Vladimir Solovjov

Externí odkazy

Rusky:

• Sergěi Bulgakov
• «Věchi»
• «Svět něvěčernij»

(anglicky)

• The Bulgakov Society : portál s odkazy a texty.
• Bulgakov Discussion Group – Blog pro studium a diskusi o náboženské filosofii S. Bulgakova
• Bulgakov LiveJournal – Přehled ruské filosofie náboženství
• Sergius Bulgakov na Orthodox Wiki

Literatura

• S. N. Bulgakov, Ideál hospodářský a sociální. Brno 1919
• S. N. Bulgakov, Nevěsta Beránkova : (o boholidství). Olomouc. 2004
• S. N. Bulgakov, Beránek Boží: (o Boholidství). Olomouc, 2011
• S. N. Bulgakov, Zápisky a duchovní deník teologa. Olomouc 2009
• S. N. Bulgakov, Jaltský a Konstantinopolský deník: duchovní deník teologa II. Olomouc, 2011

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergej Bulgakov na francouzské Wikipedii.