Myslitel
| Myslitel | |
|---|---|
 Myslitel před Musée Rodin v Paříži | |
| Základní údaje | |
| Autor | Auguste Rodin |
| Rok vzniku | 1880–1902 |
| Popis | |
| Rozměry | výška 186 cm (bez podstavce) |
| Výška | 183,6 cm |
| Šířka | 97 cm |
| Materiál | bronz |
| Umístění | |
| Umístění | Paříž, Musée Rodin |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Myslitel (francouzsky Le Penseur) je bronzová socha od francouzského sochaře Augusta Rodina. Socha zobrazuje nahou mužskou postavu v nadživotní velikosti. Muž sedí na kameni a jednou rukou si podpírá bradu, jako by byl v hlubokém zamyšlení. Socha se obvykle využívá jako vyobrazení filozofie. Existuje kolem 28 odlitků v plné velikosti, ve které postava měří kolem 186 cm na výšku. Ne všechny odlitky však byly vytvořeny za Rodinova života či pod jeho dohledem. Stejně tak existuje mnoho různých verzí v různých velikostech, některé jsou i z plastu.
Původ[editovat | editovat zdroj]
_(4528252054).jpg)
Socha nevznikla původně jako samostatné dílo. V rámci přípravy realizace první veřejné Rodinovy zakázky na portál Muzea dekorativního umění vznikla po roce 1880 řada soch, které byly určeny pro tento portál.[zdroj?]
Námětem portálu bylo ztvárnění části Peklo Dantovy Božské komedie. Z tohoto důvodu Byl zvolen název díla Brána pekel. Použité sochy měly symbolizovat hlavní postavy Dantova díla. Brána měla být završena sochou Danta, přemítajícího o svém díle. Nemělo jít o přesnou podobu, jeho postava byla spíše subtilní, ale o personifikaci všech básníků, zejména Baudelaira a Huga, ke kterým Rodin pociťoval nesmírný obdiv. Přestože na Bráně pekel pracoval Rodin prakticky po celý zbytek života, portál za jeho života nebyl veřejně vystaven a byl odlit do bronzu až 10 let po jeho smrti. Vlastní muzeum nebylo postaveno nikdy.[zdroj?]
Sochy použité v Bráně pekel byly však zpracovány i jako jako samostatná umělecká díla: Myslitel (Le Penseur, původně zvaný Básník), Polibek (Le Baiser – sousoší Paola a Francesky z Brány pekel), Ugolin. Tato díla jsou známa z pozdějších bronzových odlitků či provedení v mramoru.[zdroj?]
Kompozice sochy navazuje na antické vzory, zejména Torzo belvedérské, které je dnes vystaveno ve Vatikánských muzeích. Na rozdíl od klasického ztvárnění tématu přemýšlení, kde jsou osoby oblečené, případně i se zbraněmi či jinými atributy (Pallas Athéna, Michelangelovy sochy, např. Mojžíš, Myslbekova Oddanost, Podobizna kováře Jecha od Karla Purkyně) je Rodinův Myslitel zcela bez oblečení a jakýchkoli ilustrujících nástrojů. Symbolizuje tak univerzálnost myšlení. Vztah mezi duchem a tělem je zvýrazněn svalnatým zpracováním aktu. Výraz obličeje i celého těla, kde se loket pravé ruky opírá o levé koleno, svědčí o hlubokém soustředění při řešení závažného dilematu. I když podle původního určení socha byla určena pro pohled zepředu, akt je promodelovaný jako celek, což vynikne při pohledu na záda sochy.[zdroj?]
Tento výjev z Brány pekel byl údajně poprvé označen za „Myslitele“ pracovníky ve slévárně, kterým postava připomínala Michelangelovu sochu Lorenza II. Medicejského „Il Penserioso“ (též Myslitel či Přemýšlející).[1] Nicméně podobnost je jen vnější, socha je oblečená a postavení rukou i nohou je zcela odlišné.[zdroj?]
Původní sádrový model realizovaný v letech 1881-2 byl vysoký 87 cm a byl poprvé vystaven v Kodani v roce 1888. Zvětšenou verzi sochy vytvořil Rodin se svými asistenty v letech 1902-3. Originál v sádře, vysoký 182 cm, vlastní Rodinovo muzeum v Paříži. Poprvé byl vystaven v roce 1904. Dílo okamžitě slavilo ohromný úspěch. Byly v něm rozpoznány síla lidství i symbol demokracie. Bronzový odlitek sochy byl v roce 1906 instalován před pařížským Pantheonem (od roku 1922 v zahradě Rodinova muzea). V roce 1917, v roce Rodinovy smrti už existovalo 8 odlitků zvětšené verze Myslitele. Početné odlitky sochy dnes zdobí řadu míst na více kontinentech a svědčí o všeobecném uznání, kterému se toto dílo těší. Samotné dílo se stalo inspirací pro další generace umělců.[zdroj?]
Socha Myslitele zdobí také Rodinův hrob v Meudonu u Paříže.[zdroj?]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
A. Rodin: Brána pekel – detail se sochou Básníka/Myslitele -
A. Rodin v ateliéru se sochou Myslitele (asi 1903) -
-
Myslitel, originál, v pozadí sousoší Polibek, Rodinovo muzeum v Paříži -
Myslitel, Metropolitní muzeum, New York -
Myslitel, Metropolitní muzeum, New York -
Myslitel: Bronzový odlitek před Rodinovým muzeem v Paříži -
Rodinův hrob se sochou Myslitele – Meudon -
Myslitel na hřbitově v Bruselu-Laeken -
Myslitel, Columbia University, New York
.JPG)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Thinker na anglické Wikipedii.
- ↑ Elsen, Albert L., Rodin's Gates of Hell, University of Minnesota Press, Minneapolis Minnesota, 1960 p. 77
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Rodin, Le Livre du Centenaire, sous la direction de Catherine Chevillot et d'Antoinette Normand-Romain, Réunion des Musées Nationaux, Paris 2017, ISBN 978-2-7118-6373-0
- Raphaël Masson, Véronique Mattiussi: Rodin, Edition Flamarion, Musée Rodin, Paris 2004, FA 1293-04
- Giles Néret: Rodin, sochy a kresby, Tachen , Kõlln 2005, česká verze, Slovart, s.r.o, Praha 2005, ISBN 80-7209-673-7
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myslitel na Wikimedia Commons - Rodin: The B. Gerald Cantor Collection, kompletní katalog expozice Metropolitního muzea umění, který obsahuje informace o soše Myslitele. (anglicky)
- Le Penseur Archivováno 6. 4. 2019 na Wayback Machine. na oficiálním webu Musée Rodin. (francouzsky)
- Inspirace, analýza a pohled kritiků (anglicky)
- The Thinker project, Mnichov. Diskuze ohledně mnoha odlitků tohoto uměleckého díla. (anglicky)
- The Thinker, Iris & B. Gerald Cantor Center for Visual Arts na Stanfordově univerzitě, objekt číslo 1988.106, bronzový odlitek číslo 10, edice 12. (anglicky)
