Kielce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kielce Polsko
Biskupský palác
Biskupský palác
Kielce  – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 260–408 m n. m.
Vojvodství: Svatokřížské
Okres: Kielce
Kielce
Red pog.png
Kielce
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 109,65 km²
počet obyvatel: 205 902[1] (2008)
hustota zalidnění: 1878[1] obyv. / km²
etnické složení: Poláci
náboženské složení: římští katolíci
správa
starosta: Wojciech Lubawski
oficiální web: http://www.um.kielce.pl
telefonní předvolba: +48 41
PSČ: 25-001 až 25-901

Kielce [kjelce] je město ve středním Polsku s 205 902 obyvateli (2008).[1] Od roku 1999 je hlavním městem Svatokřížského vojvodství, předtím bylo hlavním městem Kieleckého vojvodství (1919–1939, 1945–1998). Město se nachází ve střední oblasti Svatokřížských hor, na březích říčky Silnica. V dřívějších dobách šlo o významné centrum těžby vápence a kovových rud, v současnosti jsou Kielce významným kulturním a obchodním centrem.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla kapitula, v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem Tatarů. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364. Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu, jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska připadly Kielce zprvu Rakousku, od roku 1815 pak byly součástí carského Ruska. Díky Stanislavu Staszicovi zde r. 1816 vznikla první vyšší technická škola v Polsku a město se rozvíjelo. Přesto však přišlo roku 1848 o status sídla gubernie a železnice sem však dorazila od Dęblina a Moskvy teprve roku 1885. Po první světové válce a obnovení Polska byly opět sídlem jednoho z vojvodství. Druhá světová válka přinesla německou okupaci a masakr místní židovské komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva. Konec války však neznamenal konec utrpení: 4. července 1946 proběhl kielecký pogrom, kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady zmasakrováno 37 židů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Chrám Nanebevzetí Panny Marie

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

  • Politechnika Świętokrzyska (Svatokřížská polytechnika) [1]
  • Akademia Świętokrzyska (Svatokřížská akademie) [2]
  • Swietokrzyska Szkola Wyzsza
  • Wszechnica Swietokrzyska
  • Wyzsza Szkola Administracji Publicznej
  • Wyzsza Szkola Ekonomii i Prawa im. prof. Edwarda Lipinskiego
  • Wyzsza Szkola Handlowa im. Boleslawa Markowskiego
  • Wyzsza Szkola Umiejetnosci
  • Wyzsza Szkola Technik Komputerowych i Telekomunikacji
  • Wyzsza Szkola Zarzadzania Gospodarka Regionalna i Turystyka
  • Wyzsza Szkola Telekomunikacji i Informatyki

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Současná podoba nádraží (původní budova byla zničena nacisty v roce 1939. V popředí památník Nezávislosti.

Kielce leží na mezinárodní silnici GdańskVaršavaKrakovSlovensko. Železniční doprava prošla na přelomu tisíciletí útlumem a po výstavbě Centrální magistrály tudy přestaly jezdit expresy Krakov – Varšava. Přesto mají Kielce solidní spojení s těmito dvěma metropolemi a s Katovicemi, Čenstochovou a Lublinem. Nejbližší dopravní letiště je v Krakově.

MHD zajišťují autobusy. Již od meziválečné doby Kielce zamýšlejí zřídit tramvajovou síť; okolo roku 2000 byly plány oživeny, začátek prací je však z důvodů nezajištěného financování neustále odkládán.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Panorama Kielc

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 178.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]