Stefan Żeromski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stefan Żeromski
Stefan Zeromski Polish writer.jpg
Stefan Żeromski
Narození 14. říjen 1864
Strawczyn, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 20. listopad 1925 (ve věku 81 let)
Varšava, PolskoPolsko Polsko
Povolání spisovatel, dramatik
Národnost polská
Významná díla Popely
Historie hříchu
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Stefan Żeromski (14. října 1864, Strawczyn, Ruské impérium, dnes Polsko20. listopadu 1925, Varšava, Polsko) byl polský spisovatel a dramatik. Často bývá nazýván "synem polské literatury" nebo "svědomím národa". Psal také pod literárními pseudonymy: Maurycy Zych, Józef Katerla a Stefan Iksmoreż.

Život[editovat | editovat zdroj]

Stefan Żeromski se narodil ve zchudlé šlechtické rodině. Jeho otec Wincent bojoval v mnoha povstáních proti ruské nadvládě. Żeromski navštěvoval školu v Kielcích, přestože bydlel ve Strawczynu. V roce 1874 studoval na kielském gymnáziu obor literatura. Matka mu zemřela v roce 1879 a otec v roce 1883. Roku 1886 onemocněl tuberkulózou. Kvůli tomuto onemocnění a kvůli finančním těžkostem studium na gymnáziu ukončil předčasně v roce 1886, aniž získal maturitu. V té době se setkal se socialistickými myšlenkami a účastnil se i agitační činnosti mezi dělníky. Živil se jako soukromý učitel. V roce 1892 pobýval Żeromski krátce v Curychu, Vídni, Praze i Krakově. V témže roce se Żeromski oženil. Odjel se ženou i jejími dcerami z prvního manželství do Švýcarska, kde pracoval jako knihovník v polském muzeu (Muzeum Narodowe Polskie) v Rapperswil. Tam napsal svůj román Syzyfowe prace. Ve Švýcarsku se setkal mimo jiné s Gabrielem Narutowiczem a Edwardem Abramowskim.

Roku 1897 se Żeromski vrátil do Polska, kde až do roku 1904 pracoval také jako knihovník v Bibliotece Ordynacji Zamojskiej. V roce 1899 se mu narodil syn Adam. V roce 1904 se Żeromski přestěhoval do Zakopaneho a věnoval se pouze literatuře. Od roku 1905 se Żeromski angažoval v různých socialistických organizacích a inicioval vzdělávací kursy pro dělnickou mládež. V roce 1909 odjel s rodinou do Paříže, kde strávil tři roky. V roce 1913 si vzal za ženu malířku Annu Zawadzkou, se kterou měl dceru Moniku. Po vypuknutí první světové války se Żeromski přihlásil do polských legií, ale do bojů nezasáhl. Roku 1918 se vrátil. Během války v roce 1918 onemocněl a zemřel jeho syn Adam. Na podzim téhož roku se Żeromski stal, jakožto známá osobnost, prezidentem efemérní Republiky Zakopané, jejíž činitelé si silně angažovali v československo-polských pohraničních sporech na Oravě a Spiši.

Od roku 1921 dostal možnost bydlet v Královském zámku ve Varšavě, který byl v té době využíván i jako sídlo významných osob politiky a kultury.[1] V roce 1924 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

Zemřel roku 1925 a je pohřben ve Varšavě. V roce 1928 bylo na jeho počest pojmenováno muzeum v Kielcích.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Rozdziobią nas kruki, wrony (1895, Rozklovou nás krkavci a vrány) - sbírka povídek
  • Opowiadania (1895, Povídky) - povídky
  • Syzyfowe prace (1897, Práce Sysyfovy) - román; jméno od jedné postavy si vybral za svůj pseudonym sovětský politik Karl Radek.
  • Promień (1897, Paprsek) - román
  • Ludzie bezdomni (1900, Lidé bez domova) - román
  • Popioły (1904, Popely) - historický román z doby vzniku polských legií v Napoleonské armádě [2].
  • Dzieje grzechu (1908, Historie hříchu, starší překlad pod názvem Dějiny hříchu)
  • Duma o hetmanie (1908, Elegie pro hejtmana)
  • Uroda życia (1912, Kouzlo života) - román
  • Wierna rzeka (1912, Věrná řeka)
Stefan Żeromski; obraz od Eligiusze Niewiadomského, 1900
  • Walka z szatanem (1916-1919, Boje se satanem) - román
  • Wiatr od morza (1922, Vítr od moře) - román
  • Przedwiośnie (1925, Předjaří, starší překlad pod názvem Podjaří) - román
  • Snobizm i postęp (1923, Snobismus a pokrok) - eseje
  • Dzienniki (Deníky)

Dramata[editovat | editovat zdroj]

  • Róza (1909, Růže) - reakce na revoluci v roce 1905
  • Sułkowski (1910)
  • Biała rękawiczka (1921, Bílá rukavička)
  • Turoń (1923)
  • Uciekła mi przepióreczka (1924, Utekla mi křepelička) - nejhranější Żeromského hra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. dějiny Královského zámku ve Varšavě (polsky)
  2. HLOUŠKOVÁ, Jasna. heslo Żeromski, Stefan: Popely. In Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 2 (M-Ž), s. 394-395.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]