Lublin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lublin
Lublin
Lublin
Lublin – znak
znak
Lublin – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 162-233 m n. m.
stát: Polsko Polsko
vojvodství: POL województwo lubelskie flag.svg Lubelské
okres: Lublin (městský okres)
Lublin
Red pog.png
Lublin
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 147,5 km²
počet obyvatel: 351 806[1] (2008)
hustota zalidnění: 2 386[1] obyv. / km²
etnické složení: Poláci
náboženské složení: Římští katolíci, částečně uniaté
správa
starosta: Krzysztof Żuk
oficiální web: http://www.lublin.eu
telefonní předvolba: (+48) 81
PSČ: 20-001 až 20-999

Lublin je polské historické město ležící ve východním Polsku mezi Varšavou (170 km) a hranicí s Ukrajinou (100 km); s 351 806 obyvateli (2008)[1] je 9. největším polským městem a největším sídlem východně od Visly. Lublin je střediskem Lublinského vojvodství. Městem protéká řeka Bystrzyca.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pravěk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Renesanční Lublinský zámek

Na místě dnešního města stála osada již v 5. století. První zmínka o Lublinu pochází z roku 1224; název pochází od jména Lubla (Lubomír). Ve 13. století získalo městská práva. Během polské expanze do Haliče a na Červenou Rus zvítězil roku 1341 Kazimír III. Veliký poblíž Lublina nad Tatary; rok nato bylo město obehnáno hradbami. Rozvíjel se obchod s nově podrobenými oblastmi dnešní Ukrajiny a s černomořskými přístavy.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Roku 1569 zde byla uzavřena Lublinská unie – personální svazek Polského království s Litvou. V 17. století byl Lublin zničen jednak kozáckými a švédskými nájezdy (1656), jednak morem, který si zde roku 1630 vyžádal 5000 obětí. V téže době bylo město jedním z center polské reformace; existovala zde mj. komunita Polských bratří. Po III. dělení Polska se město načas octlo v rakouské správě (17921805), poté připadlo ruskému impériu. Roku 1837 se stalo centrem gubernie. Okolo roku 1850 zde žilo 21 000 lidí, z nichž 56 % bylo židovského vyznání. V 2. polovině 19. století pak město velmi rychle rostlo, mj. díky železnici VaršavaKovel (1877).

20. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1918, kdy se Lublin stal součástí nezávislého Polska, byla založena zdejší katolická univerzita. V roce 1939 zde žilo 120 000 lidí, z nichž třetina byli Židé; mezi válkami jejich komunita relativně prosperovala (fungovala zde mj. největší ješiva na světě), avšak drtivá většina Židů byla zavražděna během německé nacistické okupace (1939–1944) v koncentračním táboře v Majdanku vzdáleném jen 2 km od židovského ghetta, které bylo (stejně jako část Starého města a čtvrti Wieniawa) během války zcela zdevastováno. 23. července 1944 se Lublin stal na 146 dní dočasným hlavním městem komunistického Polska. Po roce 1945 nastal rychlý rozvoj průmyslu, vybudována byla též většina velkých sídlišť v okrajových částech města. Na Majdanku a židovských hřbitovech vznikly památníky připomínající holocaust a válečné hrůzy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Památník boje a utrpení v Majdanku dle návrhu Wiktora Tołkiny

Lublin je dnes především kulturním centrem východního Polska. Funguje zde množství galerií a muzeí, jsou zde 4 univerzity (kromě katolické spíše přírodovědeckého zaměření) a ve zdejším Centru Kultury se konají divadelní festivaly.

Hospodářství je založeno spíše na lehkém (potravinářském, farmaceutickém) průmyslu, neboť množství velkých podniků po přechodu ke kapitalismu zkrachovalo. Vyrábí se zde dodávky Lublin. Městem prochází hlavní silnice z Varšavy do Lvova a z Białystoku do Rzeszowa; železnice zajišťuje spojení především s Varšavou, v opačném směru jezdí vlaky do Chełmu a dvakrát denně do Kyjeva. Odbočuje zde vedlejší trať do Stalowej Woli.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 168. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu