Józef Czechowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Józef Czechowicz, 1937.

Józef Czechowicz (15. března 1903 v Lublinu - 9. září 1939 tamtéž) byl polský avantgardní básník meziválečného času, v třicátých letech silně spjatý s literární skupinou Kwadryga. Byl aktivním účastníkem literárního života Lublina (i autorem mnoha lyrických děl věnovaných tomuto městu), redaktorem několika časopisů (především literárních a dětských) a též pracovníkem Polského rozhlasu, pro které psal rozhlasové pořady.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Pomník Józefa Czechowicze na náměstí, které nese jeho jméno, v Lublinu

Patří k nejosobitějším a nejpodmanivějším básníkům polské avantgardy. Pro silný existenciální rozměr jeho veršů zájem o ně přetrvává do současnosti, mluví se dokonce o jakési „czechowiczovské módě“.

Ještě před druhou světovou válkou se v jeho silně sugestivních, snových až hypnotických verších objevuje apokalyptická atmosféra a katastrofismus. Výrazně vystupuje i rovina intimní, což lze pozorovat na příklad na často tematizovaném vztahu k matce a jiným blízkým osobám, také však na zpočátku senzualisticky pojatých erotických motivech.

Seznam děl[editovat | editovat zdroj]

  • Kamień, Lublin 1927, Kámen
  • Dzień jak co dzień. Wiersze z lat 1927, 1928, 1929, Warszawa 1930, Den jak jindy
  • Ballada z tamtej strony, Warszawa 1932; Balada z druhé strany
  • Stare kamienie (wspólnie z F. Arnsztajnową), Lublin 1934, Staré kamení
  • W błyskawicy. Poezje, Warszawa 1934, V blesku
  • Nic więcej, Warszawa 1936, Nic víc
  • Czasu jutrzennego, 1937, wyst. Warszawa Teatr Nowy 1939, Za jitřního času
  • Nuta człowiecza, Warszawa 1939, Člověčí nota
  • český výbor Zaklínání kamene, Praha 1989; vybrala a přeložila: Vlasta Dvořáčková

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

pod popelem

popelný vichře zda jsi proto vál
abys mé jméno ze skal vymazal

hlavy spánkem ovinuté v tmě
k poli máku vede černý kozel
viděl jsem v houslové roklině
vlaštovku viset jak hrozen

stíny se v stínech plaví
tvary se rytmům vzdají
světlost krvavopaví
úvaly rozkvítají

z vod moře ženy zlatorohé
jdou jdou si pro něžnosti
v jalovčí rudý oheň
v prorockém ohni keře šustí
k jakým hranicím vát a plout s vánkem
aby z nich nečpěly bahno a dým
vichru popelný tanec
mé jméno ze skal stírá
žíznivím

(překlad: Vlasta Dvořáčková)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu