Rišon le-Cijon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rišon le-Cijon
ראשון לציון
Velká synagoga v Rišon le-Cijon
Velká synagoga v Rišon le-Cijon
Rišon le-Cijon – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 40 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Centrální
Rišon le-Cijon
Red pog.png
Rišon le-Cijon
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 58,704[1] km²
počet obyvatel: 235 100[2] (2012)
hustota zalidnění: 4005,4 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Dov Cur (דב צור)
vznik: 1882
oficiální web: http://www.rishonlezion.muni.il

Rišon le-Cijon (hebrejsky zvuk ראשון לציון, doslova První k Sijónu, v oficiálním přepisu do angličtiny Rishon LeZiyyon[3], přepisováno též Rishon LeZion nebo Rishon LeTzion, neformálně nazýván jen Rišon) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. K roku 2012 žilo ve městě 235 100 obyvatel[2] a šlo tak o čtvrté nejlidnatější město v Izraeli. Starostou je Dov Cur.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Rišon le-Cijon na archivním snímku z roku 1937
Fontána a park v centru města
Zástavba v Rišon le-Cijon a památník holokaustu

Název města je odvozen z biblického verše: Já první zvěstuji Sijónu: „Hle, už tu jsou!“ a Jeruzalému dám toho, jenž nese radostnou zvěst (Iz 41,27).[4] Jméno tak odkazuje na fakt, že Rišon le-Cijon byl jedním z prvních novodobých sídel Židů ve Svaté zemi.[5]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rišon le-Cijon byl založen 31. července 1882[3] židovskými emigranty z Charkova (tehdy součástí Ruského impréria), jako druhá z novodobých židovských osad v dnešním Izraeli (po Petach Tikva). První osadníci měli četné potíže: půda byla písčitá, voda vzácná a oni sami neměli zkušenosti se zemědělstvím. 23. února 1883 se osadnickému předvoji podařilo narazit na vodní pramen, čímž se otevřela možnost pro intenzivní zemědělskou kolonizaci. Osada se začala rozvíjet až díky podpoře barona Edmonda Rothschilda, významným odvětvím se stalo vinařství. Roku 1886 byla otevřena první hebrejská škola, roku 1898 první hebrejská mateřská škola. V roce 1900 měla osada 526 obyvatel, o půlstoletí později v roce 1948 10 000. Od roku 1922 měla status místní rady (malého samosprávného města).[5]

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael začal prudký rozvoj města, v dnešní době slouží především jako obytná oblast pro lidi pracující v Tel Avivu. 18. srpna 1950 byl povýšen na město.[5] Jedním z tradičních odvětví místní ekonomiky je dodnes vinařství, své sídlo zde má největší izraelská vinařská společnost Carmel. Město má vlastní průmyslovou zónu, důležité jsou také finanční služby a obchod. Nachází se zde mnoho památek na první novodobé židovské osadníky: Stará studna, Velká synagoga, první hebrejská škola aj. Každoročně se zde pořádá festival vína, nachází se zde také jedno z největších kulturních center: Hejchal ha-Tarbut. Východně od města se rozkládá průmyslová zóna Crifin a Nemocnice Asaf ha-Rofe.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 40 metrů v jižní části aglomerace Guš Dan, jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 4, dálnici číslo 20 a dálnici číslo 44. Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. K jihu z města vybíhá ještě dálnici číslo 42.

Město se počátkem 21. století dočkalo i vlakového spojení. Prochází tudy krátká železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon, na níž se nalézá železniční stanice Rišon le-Cijon ha-Rišonim. Výhledově má být protažena k západu. Od roku 2011 pak přibylo další vlakové spojení, když byla postavena železniční trať Tel Aviv - Rišon le-Cijon Moše Dajan sledující těleso dálnice číslo 20, na níž se nachází železniční stanice Rišon le-Cijon Moše Dajan.[6]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 213 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 228 100 osob).[3]

Jde o obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2012 zde žilo 235 100 lidí.[2] Po Jeruzalému, Tel Avivu a Haifě jde o čtvrté nejlidnatější město Izraele.

Vývoj počtu obyvatel Rišon le-Cijon 1948-1995[7]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995
Počet obyvatel 11 151 30 557 55 162 104 387 163 245
Vývoj počtu obyvatel Rišon le-Cijon 2001-2012[8][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 207 900 214 616 217 366 219 475 222 041 224 264 226 112 228 239 231 000 232 400 235 100

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Během války v Zálivu v roce 1991 navštívil Rišon le-Cijon překvapivě starosta Münsteru. Svojí nenadálou návštěvu zdůvodnil slovy, že „nemůže doma v klidu sedět, zatímco na jeho partnerské město dopadají rakety.“[10] Po dobu války pak žil v domě tehdejšího starosty Me'ira Nicana a doprovázel ho na místa zasažená iráckými Scudy.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rishon LeZion na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-02-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Iz 41, 27 (Kral, ČEP)
  5. a b c Rishon LeZiyyon (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. קו הרכבת תל אביב – ראשל"צ מערב [online]. Izraelské dráhy, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. a b Lublin's Partner and Friend Cities: Rishon LeZion [online]. The Municipality of Lublin City, [cit. 2011-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c GILAD, Moshe. Choose your family [online]. Haaretz, 2007-09-06, [cit. 2011-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]