Rechovot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rechovot
רחובות
Knihovna v Rechovotu
Knihovna v Rechovotu
Rechovot – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 25 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Centrální
Rechovot
Red pog.png
Rechovot
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 23,041[1] km²
počet obyvatel: 125 000[2] (2013)
hustota zalidnění: 5405,6 (r.2013) obyv. / km²
správa
starosta: Rachamim Malul (רחמים מלול)
vznik: 1890
zakladatel: Židé z Polska
oficiální web: http://www.rehovot.muni.il

Rechovot (hebrejsky zvuk רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Starostou města je Rachamim Malul.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv-Aškelon.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rechovot počátkem 20. století
Zástavba ve vědeckém parku v Rechovotu
Urychlovač částic v areálu Weizmannova institutu věd

Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.

Rechovot byl založen roku 1890[3] polskými Židy, kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[4][5]

V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim , od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).[5]

První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.[5]

Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.[5] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 106 600 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 112 300 osob).[3]

Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 125 000 lidí.[2] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.[6]

Vývoj počtu obyvatel Rechovot 1948-1995[7]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995
Počet obyvatel 12 522 29 003 39 298 67 935 84 143
Vývoj počtu obyvatel Rechovot 2001-2013[8][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 97 000 100 103 101 873 103 041 104 545 106 196 108 346 112 662 115 600 118 100 120 900 125 000

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-23]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Gn 26, 22 (Kral, ČEP)
  5. a b c d Rehovot (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2008-06-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]