Rechovot
| Rechovot רחובות |
||
|---|---|---|
 Knihovna v Rechovotu |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 31° 53′ 38″ s. š., 34° 48′ 59″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 25 m n. m. | |
| stát: |  Izrael |
|
| distrikt: | Centrální | |
 Rechovot
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 23,041[1] km² | |
| počet obyvatel: | 118 100[2] (2011) | |
| hustota zalidnění: | 5109,4 (r.2011) obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Rachamim Malul (רחמים מלול) | |
| vznik: | 1890 | |
| zakladatel: | Židé z Polska | |
| oficiální web: | www.rehovot.muni.il | |
Rechovot (hebrejsky: 
רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny: Rehovot[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Starostou města je Rachamim Malul.
Obsah |
Geografie[editovat]
Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.
Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv-Aškelon.
Dějiny[editovat]
Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.
Rechovot byl založen roku 1890[3] polskými Židy, kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[4][5]
V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim , od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).[5]
První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.[5]
Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.[5] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.
Demografie[editovat]
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 106 600 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 112 300 osob).[3]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2011 zde žilo 118 100 lidí.[2] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.[6]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 12 522 | 29 003 | 39 298 | 67 935 | 84 143 |
| Rok | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 97 000 | 100 103 | 101 873 | 103 041 | 104 545 | 106 196 | 108 346 | 112 662 | 115 600 | 118 100 |
* údaje za roky 2001, 2010 a 2011 zaokrouhleny na stovky
Partnerská města[editovat]
Manchester, Spojené království
Paraná, Argentina
Grenoble, Francie
Filadelfie, Spojené státy americké- Rochester, Spojené státy americké
Heidelberg, Německo
Odkazy[editovat]
Poznámky[editovat]
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2011 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2012, [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Gn 26, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c d Rehovot (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2008-06-01]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy[editovat]
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
