Gedera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gedera
גדרה
Ulice v Gedeře
Ulice v Gedeře
Gedera – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 60 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Centrální
Gedera
Red pog.png
Gedera
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 11,492[1] km²
počet obyvatel: 24 700[2] (2012)
hustota zalidnění: 2161,3 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Jo'el Gamliel (יואל גמליאל)
vznik: 1884
zakladatel: stoupenci hnutí Bilu
oficiální web: http://www.gedera.muni.il/

Gedera (hebrejsky גְּדֵרָה, podle biblických lokalit Gedera a Gederótajim z Knihy Jozue 15,36 [3], v oficiálním přepisu do angličtiny Gedera[4]) je místní rada (menší město) v Izraeli, v Centrálním distriktu. Starostou je Jo'el Gamliel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 60 metrů, cca 28 kilometrů jižně od centra Tel Avivu a cca 8 kilometrů jihojihozápadně od Rechovot, v Izraelské pobřežní planině.

Město je součástí hustě zalidněného sídelního pásu, který volně navazuje na metropolitní oblast Tel Avivu (Guš Dan). V Izraeli bývá používáno pro tento pás označení "od Chadery do Gedery".[5] Okolí Gedery je ovšem prostoupeno rozsáhlými okrsky nezastavěné krajiny s intenzivním zemědělstvím. Osídlení v tomto regionu je v naprosté většině židovské.

Gedera je napojena na severojižní dopravní tah dálnice číslo 40. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 7.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Gedera byla založena roku 1884[4] jako jedno z prvních novověkých židovských sídel v tehdejší turecké Palestině. Za založením osady stálo hnutí Bilu, které vzniklo v té době v Rusku a už před formálním vznikem sionistického hnutí si vytyčilo plán zemědělského osidlování Palestiny. Koncem roku 1883 koupil Jechiel Michael Pines pozemky v této oblasti, poblíž arabské vesnice Kafr Katra. Na svátky Chanuka roku 1884 se zde usadili první židovští obyvatelé. Během následujících měsíců přicházeli další osadníci a začali zemědělsky obdělávat zdejší pozemky. Na rozdíl od zemědělských osad, které financoval Edmond James de Rothschild, fungovala Gedera od počátku jako ekonomicky nezávislá obec. Prvotní zástavba měla provizorní charakter, část obyvatel přebývala v beduínských stanech. Po roce 1892 došlo k založení základní školy s hebrejským vyučovacím jazykem V roce 1900 žilo v Gedeře 114 lidí. Po roce 1910 původní skupinu obyvatel doplnili židovští přistěhovalci z Jemenu, ale jejich soužití nebylo úspěšné.[6]

Po roce 1917, kdy se Palestina stala britským mandátem, pokračoval rozmach osady, která si ale nadále uchovávala zemědělský charakter. Vesnice byla tehdy napojena na silniční síť. Ve 30. a 40. letech sloužila Gedera jako organizační a výcvikové centrum pro osadnická jádra, jejichž členové pak zakládali v okolí nové zemědělské vesnice. Během první arabsko-izraelské války sloužila Gedera jako hlavní opěrný bod židovských ozbrojených sil v jižní části Palestiny.[6] V květnu 1948 ovládla židovská Hagana sousední arabskou vesnici Kafr Katra, která měla v té době přes 1400 obyvatel. Její obyvatelé odešli a Kafr Katra pak byla z větší části zbořena.[7]

Po válce se počet obyvatel Gedery ztrojnásobil díky příchodu židovských imigrantů včetně nové vlny židů z Jemenu. Pro ně tu vyrostly dva provizorní uprchlické tábory (Ma'abara), které se postupně měnily na běžnou zástavbu. V této době tak Gedera ztrácela vesnický charakter a měnila se na sídlo městského typu.[6]

V Gedeře funguje 28 mateřských škol, šest základních škol a dvě střední školy. Dopravní dostupnost se zlepšila dobudováním dálnice číslo 7, která napojuje Gederu na Transizraelskou dálnici. Poblíž ní pak vyrostla průmyslová zóna o ploše 350 dunamů (0,35 kilometrů čtverečních). Územní plán nadále udržuje venkovský charakter zástavby (důraz na rodinné domy a zákaz budování výškových staveb).[6] Územní plán zde výhledově počítá s výstavbou dalších 45 000 bytových jednotek a Gedera by měla dosáhnout statutu města.[8] V rámci růstu obce vznikla v 90. letech 20. století čtvrť Gedera ha-Cejra tvořená individuální zástavbou.[9] V Gedeře funguje muzeum zaměřené na historii obce a hnutí Bilu.[10]

V lednu 2009 během války v Gaze zasáhla Gederu raketa vypuštěná palestinskými radikály.[11]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Populace Gedery je většinově sekulární (ze šesti zdejších základních škol je jen jedna s náboženskou výukou).[6] Výraznou složkou obyvatelstva jsou židovští imigranti z Etiopie. K roku 2004 tvořili téměř 2000 z tehdejších 14 000 obyvatel města.[12] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 21 100 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 21 400 osob).[4]

Jde o středně velké sídlo městského typu se setrvalým růstem, který se mimořádně zrychlil od počátku 21. století. K 31. prosinci 2012 zde žilo 24 700 lidí.[2] V období 2000-2009 přesáhl přírůstek 110 %.

Vývoj počtu obyvatel Gedera 1900-2000[6][13]
Rok 1900 1914 1947 1948 1950 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
114 180 926 965 2 500 3 900 4 561 5 629 6 000 6 583 7 800 9 700 9 400 9 066 9 200 9 500 9 700 9 800 9 900
Vývoj počtu obyvatel Gedera 2001-2012[4][2]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 10 600 11 700 12 600 13 600 14 500 15 500 16 700 18 064 21 547 23 200 24 400 24 700

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-01-07]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. Joz 15, 36 (Kral, ČEP)
  4. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Ayalon: Strengthen Jewish Periphery or Risk Arab Autonomy Try [online]. Arutz Sheva, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f הסטוריה [online]. gedera.muni.il, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. Welcome To Qatra [online]. Palestine Remembered, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Gedera [online]. allgedera.co.il, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Deal Analysis / Costly land in Gedera [online]. Haaretz, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MUSEUM OF THE HISTORY OF GEDERA AND THE BILU [online]. www.gedera-m.org, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Gaza rocket hits Gedera, 30km from Tel Aviv; baby lightly hurt [online]. Haaretz, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Gedera ghetto a symbol of the failure to absorb new Ethiopian immigrants [online]. skyscrapercity.com, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]