Hod ha-Šaron
| Hod ha-Šaron הוד השרון |
||
|---|---|---|
 Park Arba ha-Onot v Hod ha-Šaron |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 32° 9′ 9″ s. š., 34° 53′ 29″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 45 m n. m. | |
| stát: |  Izrael |
|
| distrikt: | Centrální | |
 Hod ha-Šaron
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 19,236[1] km² | |
| počet obyvatel: | 49 900[2] (2011) | |
| hustota zalidnění: | 2593,2 (r.2011) obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Chaj Adiv (חי אדיב) | |
| vznik: | 1924 | |
| oficiální web: | www.hod-hasharon.muni.il/ | |
Hod ha-Šaron (hebrejsky: הוֹד הַשָּׁרוֹן, doslova „Nádhera Šaronu“, arabsky: هود هشارون, v oficiálním přepisu do angličtiny: Hod HaSharon[3]) je město v Izraeli, v Centrálním distriktu.
Obsah |
Geografie [editovat]
Leží v Šaronské planině v nadmořské výšce 45 metrů, cca 15 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan. Je součástí územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně pokračuje městy Ra'anana a Kfar Saba, na západní straně městem Herzlija, na jihozápadě Ramat ha-Šaron a na jižní straně městem Petach Tikva. Jihovýchodně od města protékají vádí Nachal Hadas a Nachal Kana. Torza původní zemědělsky využívané krajiny se zachovala pouze na západní straně, kde oddělují Hod ha-Šaron od Herzlije, a na jihu, podél toku řeky Jarkon. Na severní straně města pak leží mošav Kfar Malal - formálně stále zemědělské vesnické sídlo, byť téměř souvisle začleněné do městské aglomerace. Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu. Vede sem i železniční trať Tel Aviv-Hod ha-Šaron. Na pomezí katastrů Kfar Saby a Hod ha-Šaron tu fungují železniční stanice Kfar Saba Nordau a železniční stanice Hod ha-Šaron Sokolov.
Hod ha-Šaron leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Menší sídla izraelských Arabů se nacházejí pouze na východním okraji aglomerace Tel Avivu, cca 5 kilometrů odtud (města Džaldžulija nebo Kafr Kasim).
Dějiny [editovat]
Hod ha-Šaron vznikl v roce 1964 sloučením čtyř do té doby samostatných obcí Magdiel, Ramatajim, Kfar Hadar a Ramat Hadar. Šlo o původně zemědělské obce založené ve 20. a 30. letech 20. století a specializující se zejména na pěstování citrusů (dodnes připomínané ve znaku města). Magdiel a Ramatajim byly založeny ve 20. letech v rámci Čtvrté aliji, která sice byla tvořena převážně městskými přistěhovalci, ale vznikla i některá venkovská zemědělská sídla.[4]
Nově vzniklá obec Hod ha-Šaron pak získala statut místní rady, tedy menšího města a v roce 1990 byla povýšena na městskou radu, tedy velké město. Navzdory populaci blížící se 50 000 se Hod ha-Šaron definuje jako největší „venkovské město“ v Izraeli. Zhruba polovina zastavěné plochy města je tvořena individuálními rodinnými domky a hustota zalidnění je v tomto městě nejnižší ze všech měst v oblasti Šaronské planiny. Zástavba města zároveň netvoří souvislou plochu, ale jednotlivé původní obce, jejichž sloučením vzniklo nynější Hod ha-Šaron, si uchovávají samostatnou urbanistickou strukturu. Mezi těmito jednotlivými částmi města existují rozsáhlé volné a parkové plochy. Podíl ploch veřejné zeleně a individuální zástavby má podle územního plánu zůstat zachován i v následujícím rozvoji města.[5] Ve městě fungují základní i střední školy, dále právnická vysoká škola Ša'arej Mišpat (שערי משפט) založená v roce 1995.[5]
Demografie [editovat]
Hod ha-Šaron je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel, přičemž ale sekulární obyvatelé převažují.[6] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 46 300 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 47 100 osob).[3]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2011 zde žilo 49 900 lidí.[2] K roku 2025 by město mělo podle plánů místní radnice dosáhnout populace 80 000.[5]
| Rok | 1948 | 1950 | 1955 | 1961 | 1972 | 1980 | 1983 | 1990 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3 818 | 3 600 | 12 100 | 11 576 | 13 931 | 18 600 | 20 597 | 26 000 | 27 700 | 28 100 | 29 018 | 30 500 | 31 700 | 33 300 | 34 700 | 36 000 |
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 37 300 | 38 600 | 40 200 | 41 700 | 43 100 | 44 600 | 45 700 | 46 936 | 47 153 | 48 500 | 49 900 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2011 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2012, [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. s. 130. (anglicky)
- ↑ a b c תעודת זהות [online]. hod-hasharon.muni.il, [cit. 2009-12-20]. [www.hod-hasharon.muni.il/ Dostupné online.] (hebrejsky)
- ↑ Hasmo Legends XIII: A Legend (Osher) Strikes Back [online]. melchettmike.wordpress.com, [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální stránky města
