Lod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Lod (rozcestník).
Lod
לוד
اللد
Downtown area of Lod, Israel 00262.JPG
Lod – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 65 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Centrální
Lod
Red pog.png
Lod
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 12,226[1] km²
počet obyvatel: 71 600[2] (2013)
hustota zalidnění: 5923,8 (r.2013) obyv. / km²
správa
starosta: Ilan Harari (אילן הררי)
vznik: 1948
oficiální web: http://www.lod.muni.il

Lod (hebrejsky לוֹד, arabsky اَلْلُدّْ, al-Ludd, řecko-latinsky Lydda, v oficiálním přepisu do angličtiny Lod[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží jihovýchodně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině v nadmořské výšce 65 metrů. Na východní straně města protéká potok Nachal Ajalon, do kterého tu od jihu ústí vádí Nachal Gezer.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 44. Východně od Lodu prochází i dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice). Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. Město je rovněž napojeno na železniční trať a je důležitým vlakovým uzlem. Stojí tu železniční stanice Lod Ganej Aviv a železniční stanice Lod. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém, železniční trať Tel Aviv-Beerševa, železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon, železniční trať Tel Aviv-Aškelon a i jen zčásti využívaná východní železniční trať. Mnohé z nich ale procházejí po stejných kolejových tělesech, takže dopravní uzel není až zas tak složitý.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Lod, jehož historie sahá až do období starověkého Řecka a Říma, je domovem hlavního izraelského letiště – Ben Gurionova mezinárodního letiště (dříve známé jako Lodské letiště). Letiště a s ním související průmysl je hlavním zdrojem zaměstnanosti ve městě. V Lodu se rovněž nachází absorpční centrum Židovské agentury.

Starověk[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Sv. Jiří v Lodu

Lod leží na místě starodávného města Lydda. To je zaznamenáno faraonem Thutmosem III. v Karnaku již v 2. tisíciletí př. n. l. ve výčtu kanaánských měst.[4] Podle Bible byl Lod vybudován Šemedem, členem kmene Benjamin.[5] Během babylonského zajetí bylo město opuštěné, ale po návratu Židů z exilu bylo znovu osídleno.[6][7] V helénském období se město nacházelo mimo hranice Judska, ale za Makabejských se stalo židovským městem. V roce 43 n. l. byli všichni obyvatele města prodáni syrským guvernérem Cassiusem do otroctví. Město bylo vyhlazeno římským prokonzulem v Sýrii, Cestiem Gallem, který je minul během své cesty do Jeruzaléma v roce 66. V roce 68 bylo město okupováno Vespasiánem.[8]

Byzantské období[editovat | editovat zdroj]

V průběhu Byzantského období bylo město převážně křesťanské.[8] Bylo jedním z legendárních míst narození svatého Jiří, patrona Anglie, a proto bylo známé jako Georgiopolis. Z toho důvodu zde byla také vybudována svatyně Sv. Jiří.[4] V Novém zákoně se praví, že Lod byl (Lydda) místem, kde Petr uzdravil ochrnutého muže.

Muslimské období[editovat | editovat zdroj]

Muslimy bylo město dobyto roku 636 a následně sloužilo jako hlavní středisko provincie Pelišteje. Později bylo hlavní město oblasti přesunuto do Ramly.[8]

Křižácké období[editovat | editovat zdroj]

Křižáky byl Lod okupován roku 1099. Krátce nato byl dobyt Saladinem, ale roku 1191 byl znovu získán křižáky. Pro anglické křižáky, jako byl král Richard Lví srdce, byl Lod velmi důležitým místem, jelikož se věřilo, že byl rodištěm anglického patrona svatých, svatého Jiří.

Osmanské období[editovat | editovat zdroj]

Během raného osmanského období nežili v Lodu žádní Židé. Židovské komunita se zde začala rozvíjet až počátkem 19. století. V průběhu Arabského povstání roku 1921 byli všichni Židé vypuzeni. V roce 1944 žilo v Lodu 17 000 obyvatel, z čehož byla pětina křesťanských Arabů.

Britský mandát[editovat | editovat zdroj]

Podle Plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 byl Lod zahrnut do území, které mělo připadnout arabskému státu.

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

Během izraelské války o nezávislost byl Lod v rámci Operace Danny obsazen izraelskými vojenskými organizacemi Hagana a Irgun. Arabští obyvatelé byli vyhnání společně s obyvateli nedaleké Ramly. Kvůli zabezpečení strategicky důležité silnice spojující Jeruzalém a Tel Aviv odtud nakonec uprchlo na 50 tisíc lidí.[9] Izraelský historik Benny Morris napsal: „Všichni Izraelci, kteří byli svědky těchto událostí, souhlasili, že tento exodus pod horkým červencovým sluncem byl dlouhým utrpením uprchlíků, zejména těch z Lodu... Stovky civilistů zahynuly v parném vedru vyčerpáním, dehydrataci a nemocemi.“[10][11] Na druhou stranu Morris tvrdí, že vyhnání je ospravedlnitelné: „...za jistých okolností není vyhnání válečným zločinem. Nemyslím si, že by vyhnání z roku 1948 byla zločinem. Nemůžete udělat omeletu, aniž rozbijete vajíčka... Nebyla žádná jiná možnost než je vyhnat.“[12]

Terorismus[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 bylo na Ben Gurionově mezinárodním letišti zastřeleno 28 cestujících členy Japonské rudé armády, která provedla jménem LFOP teroristický útok známý jako masakr na Lodském letišti.

Příjem[editovat | editovat zdroj]

Podle statistik Izraelského centrálního statistického úřadu (CBS) z roku 2000 žilo ve městě 23 032 zaměstnanců a 1 405 podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance je 4 754 šekelů (NIS). Průměrná měsíční hrubá mzda muže je 5 821 šekelů oproti 3 547 šekelů u žen. Průměrná měsíční hrubá mzda u podnikatelů je 4 991 šekelů. Podle statistik bylo v roce 2000 ve městě 1 275 nezaměstnaných osob a 7 145 osob pobírajících nějakou formu sociálních benefitů.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Podle CBS je ve městě 38 škol s celkovým počtem 13 188 žáků. Ti jsou rozděleni do 26 základních škol s 8 325 žáky a 13 středních škol s 4 863 studenty. V roce 2001 získalo 52,5 % studentů 12. ročníků maturitní vysvědčení.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Lod je město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku 2005 tvořili 70,1 % obyvatel Židé, a 22,9 % Arabové, přičemž 21,8 % obyvatel města činili muslimští Arabové a 1,1 % arabští křesťané.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili většinu obyvatel Židé – cca 46 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 51 400 osob). Arabská komunita čítala 18 400 osob.[3] K 31. prosinci 2013 zde žilo 71 600 lidí, z toho 45 600 Židů.[2]

Vývoj počtu obyvatel Lod 1948–1995[13]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995
Počet obyvatel 1 056 19 012 30 586 40 436 51 319
Vývoj počtu obyvatel Lod 2001–2013[14][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 66 100 66 824 66 572 66 599 66 776 67 033 67 484 69 828 70 400 70 300 71 100 71 600

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lod na anglické Wikipedii.

  1. a b נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-23]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b Excursions in Terra Santa [online]. Franciscan Cyberspot, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 1Pa 8, 12 (Kral, ČEP)
  6. Ezd 2, 33 (Kral, ČEP)
  7. Neh 11, 35 (Kral, ČEP)
  8. a b c Lydda (Lod) [online]. Židovská agentura, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MUNAYYER, Spiro. The Fall of Lydda. Journal of Palestine Studies. 1998, roč. 27, čís. 4, s. 80-98.  
  10. MORRIS, Benny. The Birth of the Palestinian Refugee Problem, 1947-1949. [s.l.] : Cambridge University Press, 1989. ISBN 0-521-33889-1. S. 204-211.  
  11. The Lydda Death March [online]. Americans for Middle East Understanding, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Survival of the Fittest? An Interview with Benny Morris [online]. Haaretz, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  14. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]