Roš ha-Ajin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roš ha-Ajin
ראש העין
Celkový pohled na Roš ha-Ajin, v pozadí Tel Aviv
Celkový pohled na Roš ha-Ajin, v pozadí Tel Aviv
Roš ha-Ajin – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 30 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Centrální
Roš ha-Ajin
Red pog.png
Roš ha-Ajin
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 24,39[1] km²
počet obyvatel: 40 600[2] (2012)
hustota zalidnění: 2636,4 (r.2012) obyv. / km²
správa
starosta: Moše Sinaj (משה סיני)
vznik: 1950
oficiální web: http://www.rosh-haayin.muni.il/

Roš ha-Ajin (hebrejsky רֹאשׁ הָעָיִן, doslova „Hlava pramene“ - podle arabského jména lokality Ras al-Ajn a nedalekého pramene řeky Jarkon, v oficiálním přepisu do angličtiny Rosh HaAyin[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Starostou města je Moše Sinaj.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město leží v nadmořské výšce 30 metrů, cca 17 kilometrů východně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan. Je situováno na okraji územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně od města přechází v neosídlenou krajinu na pomezí Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Na severu a západě je město lemováno torzy zemědělsky obhospodařované krajiny v povodí Jarkonu, který zde v lokalitě Tel Afek pramení. Dále k západu leží město Petach Tikva a další sídla v aglomeraci Tel Avivu.

Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 5, v severojižním dálnice číslo 6 (takzvaná Transizraelská dálnice), která probíhá západně od města. Obec je také napojena na železniční trať Tel Aviv-Hod ha-Šaron. Funguje tu železniční stanice Roš ha-Ajin cafon. Bývalá železniční stanice Roš ha-Ajin darom byla zrušena.

Roš ha-Ajin leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Na severovýchodě ale sousedí s městem Kafr Kasim obývaným izraelskými Araby.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Lokalita Migdal Afek a jižní okraj zástavby v Roš ha-Ajin
Válečný památník v Roš ha-Ajin

Moderní Roš ha-Ajin navazuje na stejnojmennou starověkou lokalitu Tel Afek neboli Antipatris. Později zde vznikla středověká turecká pevnost Ras al-Ajn a stejnojmenná malá vesnice obývaná Araby, která ale byla ve 20. letech 20. století opuštěna. V roce 1917 se do okolí nynějšího Roš ha-Ajin uchýlili mnozí židé z Tel Avivu a Jaffy vypuzení tureckými úřady. Ve 30. letech 20. století byl v okolí dnešního Roš ha-Ajin zbudováno ústí 60 kilometrů dlouhého vodovodu, který odtud zásoboval vodou Jeruzalém.[4]

V době britského mandátu zde britská armáda zřídila svou velkou vojenskou základnu. Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 se skupina židovských bojovníků z organizace Irgun pokusila o dobytí lokality, ale byli následujícího dne vypuzeni iráckou invazní armádou. V průběhu bojů byl přerušen zdejší vodovod a židovské čtvrti západního Jeruzalému byly proto v následujících týdnech odpojeny od dodávek vody.[5] Teprve v červenci 1948 byla oblast nynějšího Roš ha-Ajin dobyta izraelskou armádou[6] v rámci Operace Betek.

V roce 1950 zde pak byl založen uprchlický tábor (ma'abara) pro židovské přistěhovalce, kteří do Izraele přišli z Jemenu v rámci Operace Létající koberec. K zřízení tábora byla využita opuštěná základna britské armády. Uprchlický tábor se pak postupně měnil v běžné sídlo městského typu. Po dlouhou dobu ale město čelilo značné chudobě.Původní obydlí sestávala ze stanů. Došlo tu i k hladovým bouřím a protestům. V roce 1951 došlo k výstavbě prvních trvalých domů. V roce 1953 se Roš ha-Ajin stal místní radou (malým městem).[5] V červenci 1955 byl dokončen vodovod, který poblíž Roš ha-Ajin sbíral prameny Jarkonu a zásoboval vodou poušť Negev. V roce 1964 se pak Roš ha-Ajin stal jedním z uzlů nového vodovodního projektu národní rozvaděč vody, který do středního Izraele přivádí vodu z Galilejského jezera. [4] Počátkem 90. let 20. století město absorbovalo další vlnu přistěhovalců, tentokrát ze zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2007 pak Roš ha-Ajin získal statut městské rady (tedy velkého města). Město se postupně zapojovalo do aglomerace Tel Avivu. V roce 2000 zde byla otevřena nová železniční stanice Roš ha-Ajin.[5] Jižně od města leží turisticky využívaná archeologická lokalita a národní park Migdal Afek.

V roce 1959 se zde narodil Ejtan Kabel, izraelský politik.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 38 000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 38 500 osob).[3] Roš ha-Ajin je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel.[7]

Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2012 zde žilo 40 600 lidí.[2] V 70. a 80. letech 20. století prošlo město dlouhodobou stagnací, která se zvrátila až počátkem 90. let 20. století s příchodem velkého množství přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu. Významnou, byť už ne většinovou část obyvatelstva tvoří stále potomci imigrantů z Jemenu.

Vývoj počtu obyvatel Roš ha-Ajin 1950–2000[8]
Rok 1950 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
5 900 8 100 9 256 11 987 12 700 11 368 12 100 17 800 23 100 29 489 30 900 31 700 32 700 33 400 34 000
Vývoj počtu obyvatel Roš ha-Ajin 2001–2012[3][2]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 34 900 35 200 36 000 36 300 36 900 37 500 37 900 38 647 38 487 39 200 39 900 40 600

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rosh Ha'Ayin ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2012 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2013, [cit. 2014-02-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 80, 191. (anglicky) 
  5. a b c אזור מעיינות הירקון – מבט הסטורי [online]. http://www.rosh-haayin.muni.il/, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Welcome To Ras al-'Ayn [online]. Palestine Remembered, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kehilat Bavat Ayin [online]. Connections 2009, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]