Roš ha-Ajin
| Roš ha-Ajin ראש העין |
||
|---|---|---|
 Celkový pohled na Roš ha-Ajin, v pozadí Tel Aviv |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 32° 5′ 42″ s. š., 34° 57′ 29″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 30 m n. m. | |
| stát: |  Izrael |
|
| distrikt: | Centrální | |
 Roš ha-Ajin
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 24,39[1] km² | |
| počet obyvatel: | 39 900[2] (2011) | |
| hustota zalidnění: | 2590,5 (r.2011) obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Moše Sinaj (משה סיני) | |
| vznik: | 1950 | |
| oficiální web: | www.rosh-haayin.muni.il/ | |
Roš ha-Ajin (hebrejsky: רֹאשׁ הָעָיִן, doslova „Hlava pramene“ - podle arabského jména lokality Ras al-Ajn a nedalekého pramene řeky Jarkon, v oficiálním přepisu do angličtiny: Rosh HaAyin[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Starostou města je Moše Sinaj.
Obsah |
Geografie [editovat]
Město leží v nadmořské výšce 30 metrů, cca 17 kilometrů východně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan. Je situováno na okraji územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně od města přechází v neosídlenou krajinu na pomezí Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Na severu a západě je město lemováno torzy zemědělsky obhospodařované krajiny v povodí Jarkonu, který zde v lokalitě Tel Afek pramení. Dále k západu leží město Petach Tikva a další sídla v aglomeraci Tel Avivu.
Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 5, v severojižním dálnice číslo 6 (takzvaná Transizraelská dálnice), která probíhá západně od města. Obec je také napojena na železniční trať Tel Aviv-Hod ha-Šaron. Funguje tu železniční stanice Roš ha-Ajin cafon. Bývalá železniční stanice Roš ha-Ajin darom byla zrušena.
Roš ha-Ajin leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Na severovýchodě ale sousedí s městem Kafr Kasim obývaným izraelskými Araby.
Dějiny [editovat]
Moderní Roš ha-Ajin navazuje na stejnojmennou starověkou lokalitu Tel Afek neboli Antipatris. Později zde vznikla středověká turecká pevnost Ras al-Ajn a stejnojmenná malá vesnice obývaná Araby, která ale byla ve 20. letech 20. století opuštěna. V roce 1917 se do okolí nynějšího Roš ha-Ajin uchýlili mnozí židé z Tel Avivu a Jaffy vypuzení tureckými úřady. Ve 30. letech 20. století byl v okolí dnešního Roš ha-Ajin zbudováno ústí 60 kilometrů dlouhého vodovodu, který odtud zásoboval vodou Jeruzalém.[4]
V době britského mandátu zde britská armáda zřídila svou velkou vojenskou základnu. Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 se skupina židovských bojovníků z organizace Irgun pokusila o dobytí lokality, ale byli následujícího dne vypuzeni iráckou invazní armádou. V průběhu bojů byl přerušen zdejší vodovod a židovské čtvrti západního Jeruzalému byly proto v následujících týdnech odpojeny od dodávek vody.[5] Teprve v červenci 1948 byla oblast nynějšího Roš ha-Ajin dobyta izraelskou armádou[6] v rámci Operace Betek.
V roce 1950 zde pak byl založen uprchlický tábor (ma'abara) pro židovské přistěhovalce, kteří do Izraele přišli z Jemenu v rámci Operace Létající koberec. K zřízení tábora byla využita opuštěná základna britské armády. Uprchlický tábor se pak postupně měnil v běžné sídlo městského typu. Po dlouhou dobu ale město čelilo značné chudobě.Původní obydlí sestávala ze stanů. Došlo tu i k hladovým bouřím a protestům. V roce 1951 došlo k výstavbě prvních trvalých domů. V roce 1953 se Roš ha-Ajin stal místní radou (malým městem).[5] V červenci 1955 byl dokončen vodovod, který poblíž Roš ha-Ajin sbíral prameny Jarkonu a zásoboval vodou poušť Negev. V roce 1964 se pak Roš ha-Ajin stal jedním z uzlů nového vodovodního projektu národní rozvaděč vody, který do středního Izraele přivádí vodu z Galilejského jezera. [4] Počátkem 90. let 20. století město absorbovalo další vlnu přistěhovalců, tentokrát ze zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2007 pak Roš ha-Ajin získal statut městské rady (tedy velkého města). Město se postupně zapojovalo do aglomerace Tel Avivu. V roce 2000 zde byla otevřena nová železniční stanice Roš ha-Ajin.[5] Jižně od města leží turisticky využívaná archeologická lokalita a národní park Migdal Afek.
V roce 1959 se zde narodil Ejtan Kabel, izraelský politik.
Demografie [editovat]
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 38 000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 38 500 osob).[3] Roš ha-Ajin je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel.[7]
Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2011 zde žilo 39 900 lidí.[2] V 70. a 80. letech 20. století prošlo město dlouhodobou stagnací, která se zvrátila až počátkem 90. let 20. století s příchodem velkého množství přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu. Významnou, byť už ne většinovou část obyvatelstva tvoří stále potomci imigrantů z Jemenu.
| Rok | 1950 | 1955 | 1961 | 1972 | 1980 | 1983 | 1990 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 5 900 | 8 100 | 9 256 | 11 987 | 12 700 | 11 368 | 12 100 | 17 800 | 23 100 | 29 489 | 30 900 | 31 700 | 32 700 | 33 400 | 34 000 |
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 34 900 | 35 200 | 36 000 | 36 300 | 36 900 | 37 500 | 37 900 | 38 647 | 38 487 | 39 200 | 39 900 |
Partnerská města [editovat]
Birmingham, Alabama, Spojené státy- New Orleans, Louisiana, Spojené státy
Praha, Česko
Cáchy, Německo- Dachau, Německo
Vanves, Francie
Kirjat Bialik, Izrael
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2011 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2012, [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. s. 80, 191. (anglicky)
- ↑ a b c אזור מעיינות הירקון – מבט הסטורי [online]. http://www.rosh-haayin.muni.il/, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Welcome To Ras al-'Ayn [online]. Palestine Remembered, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kehilat Bavat Ayin [online]. Connections 2009, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální stránky města
