Debrecín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Debrecín
Debrecen
Panorama-Debrecen.JPG
Debrecín – znak
znak
Debrecín – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 121 m n. m.
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Severní Velká nížina
župa: Hajdú-Bihar
okres: Debrecen
Debrecín
Red pog.png
Debrecín
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 461,65 km²
počet obyvatel: 205 084 (2008)
hustota zalidnění: 444,24 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři, Rumuni
náboženské složení: kalvínství
správa
status: župní město
starosta: Lajos Kósa
oficiální web: http://www.debrecen.hu
adresa obecního úřadu: Piac u. 20., 4024 Debrecen
Kálvin tér 11., 4026 Debrecen
telefonní předvolba: (+36) 52
PSČ: 4000–4044

Debrecín (maďarsky Debrecen, slovensky Debrecín, německy Debrezin) je druhým největším městem v Maďarsku. Debrecín se nachází asi 220 km na východ od Budapešti. Poblíž města leží národní park Hortobágy. Je hlavním městem župy Hajdú-Bihar. Debrecínu je přezdíváno „kalvinistický Řím“. Po městu jsou pojmenovány Debrecínské párky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo sloučením obcí a je poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem „Debrezun“.

Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách, a když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Dobrou politikou bylo město ušetřeno rabování a vzkvétalo i za turecké okupace. Po dobytí Budy bylo od ledna 1849 hlavním městem maďarské revoluce a boje za nezávislost. Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Symbolem města je klasicistní Velký kalvínský kostel z roku 1821, který se svojí kapacitou 3000 míst je největší kostel tohoto vyznání v Maďarsku.

Velmi pozoruhodné je i Kálvin tér, kalvínský Malý kostel, Červený kostel v Kossuth utca, Synagoga v Pásti utca, řeckokatolický chrám na Attila tér, Vědecká univerzita Lajose Kossutha na Egytem tér, kostel sv. Anny a mlýn na rohu Böszörményi út, je největším větrným mlýnem ve střední Evropě.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel v Debrecínu:

  • 1850 – 30 306
  • 1857 – 36 283
  • 1869 – 46 111
  • 1880 – 51 122
  • 1890 – 56 940
  • 1900 – 70 377
  • 1910 – 87 221
  • 1920 – 97 933
  • 1930 – 111 778
  • 1940 – 119 608
  • 1950 – 110 963
  • 1960 – 129 834
  • 1970 – 162 313
  • 1980 – 191 494
  • 1989 – 219 251 (nejvyšší počet obyvatel)
  • 1990 – 212 235
  • 2000 – 203 648
  • 2008 – 205 084

Slavní lidé[editovat | editovat zdroj]

Rodáci

Žijící ve městě

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Debrecen na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu