Debrecín
| Debrecín Debrecen |
|||
|---|---|---|---|
 Velký kostel |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 47° 32′ s. š., 21° 38′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 121 m n. m. | ||
| časové pásmo: | CET, UTC+1 | ||
| stát: |  Maďarsko |
||
| region: | Severní Velká nížina | ||
| župa: | Hajdú-Bihar | ||
| okres: | Debrecen | ||
 Debrecín
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 461,65 km² | ||
| počet obyvatel: | 205 084 (2008) | ||
| hustota zalidnění: | 444,24 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Maďaři, Rumuni | ||
| náboženské složení: | kalvínství | ||
| správa | |||
| status: | župní město | ||
| starosta: | Lajos Kósa | ||
| oficiální web: | www.debrecen.hu | ||
| adresa obecního úřadu: | Piac u. 20., 4024 Debrecen Kálvin tér 11., 4026 Debrecen |
||
| telefonní předvolba: | (+36) 52 | ||
| PSČ: | 4000-4044 | ||
Debrecín (maďarsky Debrecen, slovensky Debrecín a německy Debrezin) je druhým největším městem v Maďarsku. Debrecín se nachází asi 220 km na východ od Budapešti. Poblíž města leží národní park Hortobágy. Je hlavním městem župy Hajdú-Bihar. Debrecínu je přezdíváno „kalvinistický Řím“.
Obsah |
Historie [editovat]
Město vzniklo sloučením obcí a je poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem „Debrezun“.
Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách, a když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Dobrou politikou bylo město ušetřeno rabování a vzkvétalo i za turecké okupace. Po dobytí Budy bylo od ledna 1849 hlavním městem Maďarské revoluce a boje za nezávislost. Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky.
Památky [editovat]
Symbolem města je klasicistní Velký kalvínský kostel z roku 1821, který se svojí kapacitou 3 000 míst je největší kostel tohoto vyznání v Maďarsku.
Velmi pozoruhodné je i Kálvin tér, kalvínský Malý kostel, Červený kostel v Kossuth utca, Synagoga v Pásti utca, řeckokatolický chrám na Attila tér, Vědecká univerzita Lajose Kossutha na Egytem tér, kostel sv. Anny a mlýn na rohu Böszörményi út, je největším větrným mlýnem ve střední Evropě.
Demografie [editovat]
Vývoj počtu obyvatel v Debrecínu:
- 1850 - 30 306
- 1857 - 36 283
- 1869 - 46 111
- 1880 - 51 122
- 1890 - 56 940
- 1900 - 70 377
- 1910 - 87 221
- 1920 - 97 933
- 1930 - 111 778
- 1940 - 119 608
- 1950 - 110 963
- 1960 - 129 834
- 1970 - 162 313
- 1980 - 191 494
- 1989 - 219 251 (nejvyšší počet obyvatel)
- 1990 - 212 235
- 2000 - 203 648
- 2008 - 205 084
Slavní lidé [editovat]
Rodáci
- Zsolt Baumgartner (*1981), jezdec Formule 1 (*1981)
- Mihály Fazekas (1766–1828), spisovatel
- Mihály Flaskay (*1982), plavec
- Imre Lakatos (1922–1974), filozof
- Paul László (1900–1993), architekt
- Magda Szabó (*1917), spisovatelka
- Kocsár Miklós (*1933), skladatel
Žijící ve městě
- Endre Ady (1877–1919), básník
- Mihály Csokonai Vitéz (1773–1805) básník
- Géza Hofi, komik
- Sándor Szalay (1909–1987), fyzik
- Árpád Tóth (1886–1928), básník
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Debrecen na maďarské Wikipedii.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky města
- (maďarsky) DEOL - Debrecen Online
- (česky) Maďarsko.cz - Debrecen
