Bács-Kiskun
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bačsko-Malokumánská župa Bács-Kiskun megye |
||
|---|---|---|
|
||
| geografie | ||
| Hlavní město: | Kecskemét | |
| Rozloha: | 8445,15 km² | |
| Časové pásmo: | +1 | |
| obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 533 710 | |
| Hustota zalidnění: | 63,1 ob./km² | |
| Jazyk: | maďarština | |
| Národnostní složení: | Maďaři, v malém počtu Němci a Chorvati | |
| Náboženství: | křesťanství | |
| správa regionu | ||
| Nadřazený celek: | ||
| Druh celku: | župa | |
| Podřízené celky: | 10 okresů 118 obcí |
|
| mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-2: | BK | |
| Oficiální web: | www.bacskiskun.hu | |
Bács-Kiskun [báč-kiškun] (česky Báčsko-malokumánská župa) je největší župa v Maďarsku. Vznikla v roce 1938 sloužením župy Bács-Bodrog a Pest-Pilis-Solt-Kiskun. Hlavním městem je Kecskemét.
Bács-Kiskun hraničí se župou Baranya, Tolna, Fejér, Pest, Jász-Nagykun-Szolnok, Csongrád a na jihu se Srbskem. Župou prochází dálnice M5, směřující do Srbska.
Obsah |
Geografie [editovat]
Území župy je velmi rovinaté. Nejvyšší bod se nachází pouhých 80 metrů nad úrovní moře; nerozkládají se tu žádné hory. Charakter Bács-Kiskun je hlavně zemědělský. Nejvýznamnějšími řekami jsou Dunaj a Tisa, mezi kterými dochází k mírné zvýšenině.
Okresy [editovat]
- Okres Bácsalmás (Bácsalmás)
- Okres Baja (Baja)
- Okres Jánoshalma (Jánoshalma)
- Okres Kalocsa (Kalocsa)
- Okres Kecskemét (Kecskemét)
- Okres Kiskőrös (Kiskőrös)
- Okres Kiskunfélegyháza (Kiskunfélegyháza)
- Okres Kiskunhalas (Kiskunhalas)
- Okres Kiskunmajsa (Kiskunmajsa)
- Okres Kunszentmiklós (Kunszentmiklós)
Sídla [editovat]
Města [editovat]
V závorce je uveden počet obyvatel z roku 2005
|
|