Győr-Moson-Sopron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rábsko-mošoňsko-šoproňská župa
Győr-Moson-Sopron megye
Znak
znak
geografie

GyorMosonSopronCounty.gif

Hlavní město: Győr
Rozloha: 4208,10[1] km²
Nejvyšší bod: Kőris-hegy (709 m n. m.)
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 444 384 (2008)
Hustota zalidnění: 108,7 ob./km²
Jazyk: maďarština
Národnostní složení: Maďaři
Náboženství: katolictví
správa regionu
Nadřazený celek: Maďarsko Maďarsko
Druh celku: župa
Podřízené celky: 7 okresů
představitel Dr. Imre Szakács
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: GS

Győr-Moson-Sopron [ˈɟøːr ˈmoʃon ˈʃopron] IPA (česky Ráb-Mošoň-Šoproň) je župa v severozápadním Maďarsku u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Žije zde kolem 450 tisíc obyvatel[1] a hlavním městem je Győr (Ráb). Hraničí na západě s rakouskou zemí Burgenland, na severu přímo s územím slovenské metropole Bratislava a na severovýchodě se slovenskými kraji Trnavským a Nitranským. Vnitrostátní hranice má na východě se župou Komárom-Esztergom a na jihu Vas a Veszprém.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o vyspělých obyvatelích župy pochází ze starověku. Celé území dnešní župy bylo součástí římské provincie Pannonia a po jeho severovýchodní hranici (podél Dunaje) procházela limes romanus, tzv. hranice mezi vyspělým světem a barbary. Oblastí vedla Jantarová stezka, významná obchodní cesta mezi severovýchodní (Pobaltí) a jižní Evropou. V raném středověku území patřilo do sféry vlivu Velké Moravy. Po ovládnutí oblasti Uhrami se zde již v 11. století vyvinuly tři župy, nazvané podle svých středisek Ráb, Šoproň a Mošoň. Ty existovaly víceméně v nezměněné podobě až do roku 1920, kdy byla v rámci Trianonské dohody západní část Šoproně a Mošoně dána Rakousku a část Rábska na levém břehu Dunaje dána Československu. Na zbylém maďarském území zůstala zmenšená župa Sopron a zbytek byl sloučen do župy Győr-Moson-Pozsony. Roku 1947 byly odtrženy k Československu ještě tři obce na severu (dnes bratislavská předměstí) a po maďarské administrativní reformě roku 1950 byly všechny pozůstatky sloučeny do jediné župy Győr-Sopron s centrem v Győru (část bývalého Šoproňska připadla župě Vas). Roku 1990 byl název rozšířen do dnešní podoby a opět tak reflektuje všechny tři historické součásti župy.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako většina Maďarska, je území župy Győr-Moson-Sopron nížinné, vhodné pro zemědělství. Téměř celá leží v Malé uherské nížině, pouze výběžkem na západě zasahuje do alpského podhůří a na jihovýchodě do Bakoňského lesa. Po severovýchodní hranici župy teče veletok Dunaj, z nějž se větví dlouhé rameno Mošoňský Dunaj (Mosoni-Duna), do nějž se vlévá Litava (Lajta) a přímo v Győru řeky Rábca, odvodňující Neziderské jezero, a Rába, která krátce předtím přijímá říčku Marcal. Přírodně nejcennějším územím župy je národní park Fertő-Hanság, který je rozdělen na několik části. Největší je při Neziderském jezeru (maďarsky Fertő), které leží nedaleko města Sopron na maďarsko-rakouských hranicích.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Polohou a charakterem je župa Győr-Moson-Sopron přirozenou branou do Maďarska ze severozápadu, v širším smyslu branou na cestě ze střední do jihovýchodní Evropy. U obce Hegyeshalom je hlavní silniční a železniční přechod mezi Maďarskem a Rakouskem (trasa Vídeň - Budapešť, dálnice M1, E60) a také hlavní silniční a významný železniční přechod na Slovensko (dálnice M15, E65, E75). Západovýchodní osou župy je silnice č. 85 Sopron - Győr, s níž se v Csorně kříží silnice č. 86 (E65) Mosonmagyaróvár - Szombathely (- Záhřeb), paralelně vedou i železnice.

Okresy[editovat | editovat zdroj]

centrum Šoproně

Župa Győr-Moson-Sopron se dělí na 7 okresů:[2]

název okresu správní centrum rozloha
(km²)
počet obyvatel
(1. 1. 2007)[3]
počet
sídel[2]
Okres Csorna Csorna 598,78 34 904 34
Okres Győr Győr 742,54 178 582 27
Okres Kapuvár–Beled Kapuvár 362,72 23 955 18
Okres Mosonmagyaróvár Mosonmagyaróvár 930,69 73 529 26
Okres Pannonhalma Pannonhalma 320,59 16 981 18
Okres Sopron–Fertőd Sopron 877,19 95 470 40
Okres Tét Tét 375,59 19 246 19

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Turisté jezdí do župy obdivovat historická centra měst a vesnic, barokní kostely a tradiční vinařskou kulturu. Mezi nejnavštěvovanější místa patří perla barokního stylu, zámek Fertőd, dále pak Panonský vrch nedaleko města Pannonhalma (zapsán na seznam UNESCO), okolí Neziderského jezera a jeho specifickou kulturu (rovněž na seznamu) a další památky. Turisté zde vyhledávají místo pro relaxaci a odpočinek v lázních, kterých je zde nespočet. Vinařství má zde bohatou historii. Hlavním vinařským centrem je Sopron, zde probíhají každoročně ochutnávky vína, vinobraní a další různé akce na oslavu místního jemného vína. Cestovní ruch, který je už v regionu součástí každodenního života a velkým ekonomickým přínosem se neomezuje jen na památky a tradice. probíhá zde spousta koncertů, sportovních událostí a divadelních představení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b A főváros és a megyék területe, lakónépessége és a lakások száma [online]. A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve, [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky) 
  2. a b Magyar Közlöny 2007 (Maďarský věstník) [online]. 17. září 2007. Dostupné online. (maďarsky) 
  3. A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve [online]. [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]