Dunaújváros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dunajské nové město
Dunaújváros
část města
část města
Dunajské nové město – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 116 m n. m.
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko Maďarsko
region: Střední Zadunají
župa: Fejér
okres: Dunaújváros
administrativní dělení: 16 městských částí
Dunaújváros
Red pog.png
Dunaújváros
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 52,66 km²
počet obyvatel: 49 183 (2008)
hustota zalidnění: 933,97 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři
náboženské složení: křesťanství
správa
status: město s župním právem
starosta: András Kálmán
oficiální web: http://www.dunaujvaros.hu
adresa obecního úřadu: Városháza tér 1-2.
2400 Dunaújváros
telefonní předvolba: (+36) 25
PSČ: 2400
Dunaújváros - pozůstatky římského města Intercisa

Dunaújváros (19521961 Sztálinváros německy Neustadt an der Donau) je město v centrálním Maďarsku na březích Dunaje v župě Fejér. Dunaújváros je jedním z nejnovějších měst Evropy, bylo postaveno v padesátých letech v rámci industrializace země, v místě do té doby existující vesnice Dunapentele. Roku 2005 mělo 51 378 obyvatel.

Dunapentele[editovat | editovat zdroj]

Toto území bylo osídleno od dávných časů. Když západní Maďarsko bylo součástí římské provincie Pannonia, stálo v těchto místech město s vojenskou posádkou Intercisa. Brzy po usídlení maďarských kmenů v panonské nížině počátkem 10. století zde byla založena osada Pentele, pojmenovaná podle řeckého svatého Pantaleona.

V letech 15411688 pod vládou Osmanské říše v patnáctileté válce byla obec zpustošena. Během bojů za osvobození od habsburské nadvlády vedených Ferencem II. Rákóczim bylo místo zničeno opět. 18. století přineslo obci prosperitu, roku 1830 dostala právo pořádat dva trhy týdně, o rok později však vypukla epidemie cholery. Roku 1833 byla Ferdinandem V. Pentele udělena městská práva.

Sztálinváros[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce komunisty ovládaná Maďarská lidová republika začala program industrializace země, zaměřený na hutní, zbrojní a chemický průmysl. Roku 1949 byl Dunaújváros vybrán za místo největšího ocelárenského komplexu. Původně se uvažovalo o lokalitě poblíž Moháče, ale zhoršující se Maďarsko – Jugoslávské vztahy vedly k posunu podniku do vnitrozemí. Pro zaměstnance hutí bylo potřeba postavit nové město pro 25 000 lidí.

Stavba města počala 2. května 1950 u Dunapentele. Během jediného roku stavbaři postavili přes 1 000 bytů a průmyslový závod byl ve stavbě. Roku 1952 město bylo přejmenováno, podle tehdejší praxe na Sztálinváros, Stalinovo město. Roku 1954 byl otevřen železárenský podnik a městská populace se vyšplhala na 27 772 obyvatel; z toho 85% v nových panelových bytech, 4 200 osob však stále obývalo provizorní objekty pro ubytování stavebních dělníků. V novém městě začala fungovat městská autobusová doprava, kulturní a sportovní zařízení, základní škola Endre Ságváriho byla svého času největší ve střední Evropě. Roku 1956 výstavbu přerušilo zemětřesení a povodeň.

V říjnu 1956 v zemi začalo Maďarské povstání. Z různých míst v okolí vysílala nelegální radiová stanice Rákóczi. Po vstupu sovětských vojsk do Maďarska byl vyhlášen výjimečný stav, obyvatelé se pokoušeli o obranu před okupanty. Rudoarmějci město dobyli 7. listopadu 1956. Po dobu povstání se městu vrátil název Dunapentele.

Po skončení povstání město platilo za „výkladní skříň“ maďarského socializmu a stalo se cílem mnoha zahraničních návštěv, například Jurije Gagarina nebo indonéského prezidenta Sukarna.

Roku 1960 město oslavilo teprve desetileté výročí, přesto čítalo 31 000 obyvatel.

Dunaújváros[editovat | editovat zdroj]

První a jediný most přes Dunaj v Dunaújvárosi, architektonicky i způsobem výstavby shodný s Mostem Apollo v Bratislavě.

26. listopadu 1961 město dostalo současný název Dunaújváros dunajské nové město jako následek Stalinova úmrtí (1953) a Maďarského povstání (1956).

Komplex DUNAFERR je stále rozhodujícím podnikem maďarského hutního průmyslu a největším zaměstnavatelem v okolí.

Dnešní „Dunajské nové město“ prochází rozvojem, zejména dopravních sítí. Od roku 2006 město spojuje s Budapeští dálnice M6, přes Dunaj se staví první most v okolí, stejné konstrukce jako Most Apollo v Bratislavě. V provozu je Jihokorejská továrna na pneumatiky Hankook.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu