Alčevsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alčevsk
Алчевськ
Budova Donbaské státní technické univerzity
Alčevsk – znak
znak
Alčevsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°28′ s. š., 38°47′59″ v. d.
Nadmořská výška211 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastLuhanská
RajónAlčevský
Alčevsk
Alčevsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,01 km²
Počet obyvatel106 062 (2022)
Hustota zalidnění2420 obyv./km²
Správa
Vznik1895
Oficiální webwww.al.lg.ua
Adresa obecního úřaduвул. Леніна 48
94220 м. Алчевськ
Telefonní předvolba6442
PSČ94200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alčevsk (ukrajinsky Алчевськ; rusky Алчевск), původním názvem Alčevskoje, je průmyslové město v Donbasu na východní Ukrajině, administrativně město oblastního významu v Luhanské oblasti. Leží asi 45 km od Luhanska směrem na Doněck (tj. na západ). Žije zde 106 000 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Alčevsk nese jméno svého zakladatele, ukrajinského bankéře, průmyslníka a mecenáše Oleksije Alčevského, který zde roku 1895 při stavbě Jekatěrinské železnice při železniční stanici Juryevka a vesnici Vasylievka zbudoval slévárnu, otevřenou 25. května 1896 a dělnické sídliště. V roce 1898 byla uvedena do provozu také válcovna. Městem byl Alčevsk prohlášen roku 1905. V roce 1913 dosáhla produkce 217 000 tun litiny a 251 000 tun oceli, poté výroba klesala, jak během první světové války, tak dále za občanské války v letech 1918-1919, kdy Bílé gardě kozáků velel generál Pjotr Nikolajevič Krasnov. 26. prosince 1919 byl Alčevsk připojen k Sovětskému Rusku. Továrny byly v letech 1923 až 1925 zcela uzavřeny.

Ve 20. století Alčevsk třikrát změnil jméno: v letech 1931–1961 nesl název Vorošilovsk (rusky: Ворошиловск) podle Klimenta Vorošilova a jeho slévárna během první pětiletky opět rozšířena. Nacisté okupovali Alčevsk od 12. července 1942 do 2. září 1943, tento den jej osvobodila Rudá armáda. Z velké části zničené Altčevské železárny byly v 50. a 60. letech 20. století rozšířeny. V letech 1961–1991 Kommunarsk (rusky: Коммунарск). Po referencu z 26. března 1992 se město vrátilo k původnímu názvu.

Za výjimečně chladné zimy 22. ledna 2006 prasklo potrubí a zamrzl centrální systém vytápění města, což vedlo k ochromení elektrické sítě o několik dní později zamrzl i vodovod, Stovky lidí, zejména rodin s dětmi, musely být evakuovány. Centrální vláda rozhodla o financování kompletní výměny topných zařízení v dotčených bytech.

Válka na Donbase[editovat | editovat zdroj]

Nepokoje z března 2014 vedly k válečnému konfliktu a omezení výroby metalurgického kombinátu, až do obsazení města a souvisejícího území proruskými separatisty v květnu 2014, kdy je prohlásili za součást mezinárodně neuznané (s výjimkou Ruska[1], Sýrie[1] a Severní Koreje[2]) Luhanské lidové republiky.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
1923 1926 1939 1959 1970 1979 1989 2001 2015
9308 16 018 54 531 97 561 122 818 119 756 125 502 119 193 109 772

zdroj: [2]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční nádraží Kommunarsk v Alčevsku
Katedrála sv. Mikuláše Divotvůrce

Na Alčevsk připadá téměř čtvrtina průmyslové výroby Luhanské oblasti. Hlavními podniky jsou Alčevský koksochemický kombinát (Alčevskkoks) a Alčevský metalurgický kombinát.

V Alčevsku je kromě autobusové MHD v provozu trolejbusová doprava (od r. 1954). Městem prochází hlavní železniční trať Luhansk – Debalceve – Doněck; alčevská železniční stanice se však dosud jmenuje Kommunarsk, separatisté také usilovali od roku 2014 o přejmenování celého města, což neprosadili.

Kultura, školství a památky[editovat | editovat zdroj]

  • Donbaská národní technická univerzita byla založena roku 1957
  • Svatonikolajevská pravoslavná katedrála, z konce 19. století
  • Svatogeorgijevský chrám ukrajinské pravoslavné církve
  • Budova nemocnice metalurgického kombinátu
  • Pomník Alekseje Kyriloviče Alčevského
  • Dva pomníky hrdinům Velké vlastenecké války (tank, socha rudoarmějce mezi dvěma obelisky)
  • Regionální muzeum

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алчевск na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b Указ Президента Российской Федерации от 21.02.2022 № 72 "О признании Луганской Народной Республики"
  2. ↑ a b Demografie ukrajinských měst, pop-stat.mashke.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Luhanské oblasti Luhanská oblast
Rajóny Znak Luhanské oblasti
Města
Almazna • Alčevsk • Antracyt • Bokovo-Chrustalne (Vachruševe) • Brjanka • Dovžansk (Sverdlovsk) • Hirske • Holubivka (Kirovsk) • Chrustalnyj (Krasnyj Luč) • Irmino • Kadijivka (Stachanov) • Kreminna • Kypuče (Artemivsk) • Luhansk • Lutuhyne • Lysyčansk • Miusynsk • Molodohvardijsk • Novodružesk • Oleksandrivsk • Perevalsk • Pervomajsk • Petrovo-Krasnosillja • Popasna • Pryvillja • Roveňky • Rubižne • Severodoněck • Sorokyne (Krasnodon) • Starobilsk • Suchodilsk • Svatove • Ščasťa • Voznesenivka (Červonopartyzansk) • Zolote • Zorynsk • Zymohirja
Sídla městského typu
Bajračky • Bile • Bilohorivka • Bilokurakyne • Biloluck • Biloričenskyj • Bilovodsk • Bokovo-Platove • Borivske • Buhajivka • Buran (Enhelsove) • Centralnyj • Čeljuskinec • Čornuchyne • Doneckyj • Dubivskyj • Dubove (Komsomolskyj) • Faščivka (Alčevský rajón) • Faščivka (Roveňský rajón) • Fedorivka • Hannivka • Heorhijivka • Hirne • Hirnyk • Hlybokyj • Horodyšče • Hrušove • Chrustalne • Ivanivka • Ivanivske (Lotykove) • Izvaryne • Jasenivskyj • Jaščikove • Jesaulivka • Jurjivka • Južna Lomuvatka • Kalynove • Kamjane • Kartušyne (Proletarskyj) • Katerynivka (Juvilejne) • Klenovyj • Kňahynivka • Komisarivka • Komyšuvacha • Krasnodarskyj • Krasnoričenske • Krasnyj Kut • Kripenskyj • Krynyčanske (Červonohvardijske) • Krynyčne (Birjukove) • Kundrjuče (Kalininskyj) • Ljubymivka (Dzeržinskyj) • Lozivskyj • Lozno-Oleksandrivka • Lomuvatka • Malomykolajivka • Malorjazanceve • Marija (Lenina) • Markivka • Meťolkine • Myrna Dolyna • Myrne • Mychajlivka (Alčevský rajón) • Mychajlivka (Roveňský rajón) • Milove • Naholno-Tarasivkа • Nyžne • Nyžňa Duvanka • Nyžnij Naholčik • Novoajdar • Novodarjivka • Novooleksandrivka • Novopskov • Novosvitlivka • Novotoškivske • Pavlivka • Petropavlivka • Rodakove • Sadovo-Chrustalnenskyj • Seleznivka • Senťanivka (Frunze) • Severnyj • Severo-Hundorivskyj • Simejskyne • Sirotyne • Slovjanoserbsk • Sofijivskyj • Stanycja Luhanska • Šachtarske • Ščotove • Šterivka • Talove • Tacyne • Teple (Krasnodon) • Toškivka • Trojicke • Uralo-Kavkaz • Uspenka • Valjanivske (Leninske) • Vedmeže (Volodarsk) • Velykokamjanka • Velykyj Loh • Verhulivka • Verchnij Naholčyk • Voronove • Vovčojarivka • Vrobivskyj • Vrubivka • Zaporižžja
Bývalé rajóny
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Luhanskou lidovou republikou a Ruskem.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alčevsk&oldid=23294325“