Maďarská lidová republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maďarská lidová republika Magyar Népköztársaság ←  1949 – 1989  → vlajka znak
Hymna: Himnusz
geografie
hlavní město:	Budapešť
rozloha:	93 030 km²
nejvyšší bod:	Kékes
obyvatelstvo
počet obyvatel:	10 397 959 (1989)
národnostní složení:	Maďaři
jazyky:	Maďarština
náboženství:	státem propagovaný ateismus,
státní útvar
státní zřízení:	lidová republika - socialistický stát
měna:	Maďarský forint
vznik:	15. srpen 1949 vyhlášením lidové republiky
zánik:	23. říjen 1989 vyhlášením Maďarské republiky
předcházející státy: Druhá Maďarská republika nástupnické státy: Maďarsko

Maďarská lidová republika (MLR, maďarsky: Magyar Népköztársaság) byl socialistický stát ve střední Evropě existující v letech 1949 - 1989. MLR patřila k zemím východního bloku, byla členem RVHP a Varšavské smlouvy.

Obsah 1 Státní zřízení 1.1 Nejvyšší státní orgány 1.1.1 Národní shromáždění 1.1.2 Prezidiální rada 1.1.3 Rada ministrů 2 Státní symboly 2.1 Vlajka 2.2 Znak 2.3 Hymna 2.4 Státní svátek 3 Historie 3.1 Rákosiho éra 3.2 Maďarské povstání 1956 3.3 Kádárova éra 4 Hospodářství 4.1 Průmysl 4.2 Zemědělství 4.3 Doprava 4.3.1 Železniční doprava 4.3.2 Silniční doprava 4.3.3 Lodní a Letecká doprava 5 Odkazy 5.1 Reference 5.2 Zdroje 5.3 Související články

[editovat] Státní zřízení

Podle ústavy z roku 1949, novelizované v roce 1972 a 1983, byla Maďarská lidová republika socialistický stát, budující socialistickou společnost na marxisticko-leninských principech a všechna moc leží v moc lidu pod vedením Maďarské socialistické dělnické strany (do roku 1956 Maďarská strana pracujících).

[editovat] Nejvyšší státní orgány

[editovat] Národní shromáždění

Nejvyšším státním orgánem a lidovým zastupitelským orgánem MLR bylo Országgyűlés (Národní shromáždění). Tvořili jej poslanci volení vždy na 4 roky. Jeden mandát připadal zhruba na 30 tisíc obyvatel.

Národní shromáždění mělo pravomoc:^[1]

• ústavodárnou
• zákonodárnou
• volit a odvolávat Prezidiální radu a radu ministrů
• volit a odvolávat předsedu Nejvyššího soudu a generálního prokurátora
• projednávat a svalovat program vlády
• stanovit národohospodářské plány
• určovat státní rozpočet a kontrolovat jeho plnění
• ratifikovat mezinárodní smlouvy
• rozhodovat o otázkách války a míru

[editovat] Prezidiální rada

Funkci kolektivní hlavy státu vykonává Elnöki Tanácsa (Prezidiální rada), která se skládá z jednadvaceti členů – předsedy, tajemníka, dvou náměstků a dalších 17 členů. Předseda Prezidiální rady byl hlavou státu, tedy jakoby prezidentem republiky.^[2][3]

Seznam předsedů Prezidiální rady MLR:

• 23. srpna 1949 - 26. dubna 1950 : Árpád Szakasits
• 26. dubna 1950 - 14. srpna 1952 : Sándor Rónai
• 14. srpna 1952 - 13. dubna 1967 : István Dobi
• 13. dubna 1967 - 29. června 1987 : Pál Losonczi
• 25. června 1987 - 29. června 1988 : Károly Németh
• 29. června 1988 - 18. října 1989 : Brunó Straub

[editovat] Rada ministrů

Nejvyšším orgánem státní správy je Minisztertanács (Rada ministrů).

MLR měla k 30. červnu 1985 celkem 13 ministerstev:^[4]

dopravy a spojů financí kultury a školství národní obrany průmyslu spravedlnosti stavebnictví a urbanizace

vnitra vnitřního obchodu zahraničí zahraničního obchodu zdravotnictví zemědělství a potravinářství

[editovat] Státní symboly

[editovat] Vlajka

Státní vlajka (1949-1956)

Vlajka povstání (1956)

Státní vlajka (1956-1957)

Státní vlajka (1957-1989)

[editovat] Znak

Státní znak (1949-1956)

Státní znak (1956-1957)

Státní znak (1957-1989)

[editovat] Hymna

Státní hymnou MLR byl Himnusz od Ference Kölcseye a Ference Erkela.

Protože se hymna obrací k Bohu, hrála se v období Maďarské lidové republiky z rozhodnutí komunistické vlády od roku 1949 pouze v instrumentální verzi. Tehdejší generální tajemník MDP Mátyás Rákosi dokonce požádal hudebního skladatele Zoltána Kodályho, aby napsal novou, komunisticky orientovanou státní hymnu, ale Kodály odmítl. Po pádu Maďarského povstání v roce 1956 se János Kádár pokusil nahradit Himnusz skladbou Szózat, naštěstí selhal. Státní hymnou zůstal nadále Himnusz a text hymny byl opět vrácen. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se Himnusz stal oficiální státní hymnou současné Maďarské republiky.

[editovat] Státní svátek

Státním svátkem MLR je 4. duben, neboť v tento den v roce 1945 dovršila Rudá armáda Sovětského svazu osvobození Maďarska (v té době Maďarský stát).

[editovat] Historie

Dne 1. února 1946 bylo Maďarsko opět prohlášeno republikou (tzv. Druhá Maďarská republika). Mezinárodní suverenita a hranice byly obnoveny pařížskou mírovou smlouvou 10. února 1947. Pro socialistický vývoj země mělo význam sloučení Komunistické strany Maďarska a Sociálně demokratické strany Maďarska v Maďarskou stranu pracujících. Dne 15. srpna 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a 20. srpna Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě.

[editovat] Rákosiho éra

Po tříletém plánu obnovy byl na léta 1950 až 1954 vypracován první plán pětiletky. Začali procesy proti "nepřátelům lidu", jenom v letech 1952 až 1955 bylo odsouzeno více jako 500 000 osob. Příslušníci ÁVH (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech staticů lidí. Politiku ovládli zapřísáhlý stalinisté v čele s Matyásem Rákosim, který rovněž zastával funkci generálního tajemníka Maďarské strany pracujících.

Po smrti Stalina v březnu 1953 obvinilo nové vedení Sovětského svazu Matyáse Rákosiho z podpory kultu osobnosti novým premiérem se stal Imre Nagy.

Premiér Imre Nagy reprezentoval první - i když vůči Moskvě ještě ohleduplný – pokus o větší samostatnost v nové vládě z roku 1953. Ale v roce 1955 veřejně mluvil o možnosti Maďarska přijmout status neutrality podle rakouského vzoru“, než byla jeho vláda svržena promoskevskou Mátyáse Rákosiho.

[editovat] Maďarské povstání 1956

Hlavní článek: Maďarské povstání

Na podzim 1956 rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, která vyhlásila nezávislost od SSSR. První boje Maďarů s vojsky sovětské okupační mocnosti trvaly od 23. do 28. října 1956, kdy Moskva zdánlivě přistoupila na požadavky nové maďarské vlády. Za necelé tři týdny bylo povstání potlačeno v bojích probíhajících od 4. do 10. listopadu sovětskými vojsky, od 1. listopadu posílenými invazními jednotkami. Nakonec však další z poválečných pokusů o osvobození z komunistické nadvlády smetly sovětské tanky.

[editovat] Kádárova éra

Vládní strana MDP se pod vedením Jánose Kádára přetransformovala na MSZMP. Nový režim si zejména od 60. let zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti ("Gulášový socialismus" nebo také "Kádárismus"). Ovšem v roce 1968 se MLR, pod výhružku vyhlášení stanného práva, musela účastnit srpnové invaze do ČSSR. Zásluhou Jánose Kádára se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici.

Stejně jako v dalších zemích střední Evropy, i v Maďarsku se socialismus zhroutil v roce 1989, kdy se Magyar Szocialista Munkáspárt sama rozpustila a 23. října Mátyás Szürös z balkónu Országházu slavnostně vyhlásil Maďarskou republiku.

[editovat] Hospodářství

[editovat] Průmysl

V roce 1985 bylo v MLR 1930 průmyslových závodů, z nichž bylo 974 národních podniků a 956 výrobních družstev. Nejvýznamnějším střediskem průmyslu bylo hlavní město Budapešť, kde byla zastoupena všechna průmyslová odvětví, především průmysl elektrotechnický, strojírenský, chemický, potravinářský a farmaceutický. Další průmyslová střediska jsou v okolí Budapešti a dále v pásu táhnoucím se od jihozápadních hranic přes Zadunajskou pahorkatinu až k hranicím na východě.

[editovat] Zemědělství

Násilnou kolektivizací v počátcích budování socialismu v MLR bylo založeno 2800 zemědělských výrobních družstev a 200 státních statků, takže socialistický sektor obhospodařoval 99% veškeré orné půdy v MLR. V letech 1955 - 1985 vzrostly výsledky rostlinné výroby na 181% a živočišné výroby na 255%. Průměrná dojivost dosahovala 4 380 litrům ročně. V živočišné výrobě převažoval chov hovězího a vepřového dobytka, značně se rozvíjel i hov ovcí a drůbeže. Ve výrobě rostlinné bylo důležité pěstování ovoce, zeleniny, obilnin, pícnin a tabáku. Lesy zabíraly v MLR pouze 13,5% veškeré plochy.

[editovat] Doprava

Budapešť má a vždy měla v dopravním systému dominantní postavení, v období MLR tomu nebylo jinak. O budapešťský dopravní uzel se opírá železniční i dopravní síť celé země.

[editovat] Železniční doprava

Železniční síť MLR měřila asi 8 900km. Všechny hlavní železniční koridory byly zelektrifikovány a paprskovitě se z Budapešti rozbíhají po celé zemi. Hlavní provozovatelem železniční dopravy jsou Maďarské státní železnice (MÁV). V letech 1948 – 1950 byla maďarskými mládežníky vybudována Úttörővasút (Pionýrská železnice), od roku 1990 nesoucí název Gyermekvasút (Dětská železnice).

[editovat] Silniční doprava

V roce 1985 bylo v MLR 29 633 kilometrů silnic, včetně 167 kilometrů dálnic. Také u silniční sítě se uplatňuje centrální poloha hlavního města. Velmi hustá byla síť autobusových linek autodopravce VOLÁN, která dosahovala 26 154 kilometrů.

[editovat] Lodní a Letecká doprava

Lodní doprava využívá 1300 kilometrů splavných vod, z nichž se část používá i k pravidelné osobní dopravě. Velké říční přístavy jsou ve městech Budapešť, Győr, Komárom, Dunaújváros, Baja, Szolnok a Szeged.

Nejvýznamnějším letištěm v MLR bylo (a je dodnes) Mezinárodní letiště Ferihegy v Budapešti, odkud odlétala letadla do 37 měst v 29 státech. Ve vnitrostraní přepravě byla letecká doprava zrušena pro malé vzdálenosti.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 60. (čeština)
2. ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 62. (čeština)
3. ↑ hu:Magyar Népköztársaság Elnöki Tanácsa
4. ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 65. (čeština)

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Magyar Népköztársaság na maďarské Wikipedii.

[editovat] Zdroje

• KONTLER, László - Dějiny Maďarska - Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008 (2. vydání) - ISBN 978-80-7106-616-3
• PRAŽÁK, Richard - Stručná historie států MAĎARSKO - Nakladatelství Libri, Praha 2005 - ISBN 80-7277-269-4
• TOMÁŠEK, Radim - Maďarsko (průvodce Olympia) - Nakladatelství Olympia, Praha 1988
• LAUFER, Josef - Maďarsko (průvodce Olympia) - Nakladatelství Olympia, Praha 1983
• ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar - Maďarská lidová republika - Nakladatelství Svoboda, Praha 1986

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Maďarsko

• Maďarsko
• Dějiny Maďarska
• Magyar Szocialista Munkáspárt
• Seznam významných událostí dějin Maďarska