Maďarská lidová republika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Maďarská lidová republika Magyar Népköztársaság
|
|||||||
| Hymna: Himnusz | |||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
|
rozloha:
|
93 030 km²
|
||||||
|
nejvyšší bod:
|
|||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
počet obyvatel:
|
10 397 959 (1989)
|
||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||
|
státem propagovaný ateismus,
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
|
měna:
|
|||||||
|
vznik:
|
|||||||
|
zánik:
|
|||||||
|
|||||||
Maďarská lidová republika (MLR, maďarsky: Magyar Népköztársaság) byl socialistický stát ve střední Evropě existující v letech 1949 - 1989. MLR patřila k zemím východního bloku, byla členem RVHP a Varšavské smlouvy.
Obsah |
[editovat] Státní zřízení
Podle ústavy z roku 1949, novelizované v roce 1972 a 1983, byla Maďarská lidová republika socialistický stát, budující socialistickou společnost na marxisticko-leninských principech a všechna moc leží v moc lidu pod vedením Maďarské socialistické dělnické strany (do roku 1956 Maďarská strana pracujících).
[editovat] Nejvyšší státní orgány
[editovat] Národní shromáždění
Nejvyšším státním orgánem a lidovým zastupitelským orgánem MLR bylo Országgyűlés (Národní shromáždění). Tvořili jej poslanci volení vždy na 4 roky. Jeden mandát připadal zhruba na 30 tisíc obyvatel.
Národní shromáždění mělo pravomoc:[1]
- ústavodárnou
- zákonodárnou
- volit a odvolávat Prezidiální radu a radu ministrů
- volit a odvolávat předsedu Nejvyššího soudu a generálního prokurátora
- projednávat a svalovat program vlády
- stanovit národohospodářské plány
- určovat státní rozpočet a kontrolovat jeho plnění
- ratifikovat mezinárodní smlouvy
- rozhodovat o otázkách války a míru
[editovat] Prezidiální rada
Funkci kolektivní hlavy státu vykonává Elnöki Tanácsa (Prezidiální rada), která se skládá z jednadvaceti členů – předsedy, tajemníka, dvou náměstků a dalších 17 členů. Předseda Prezidiální rady byl hlavou státu, tedy jakoby prezidentem republiky.[2][3]
Seznam předsedů Prezidiální rady MLR:
- 23. srpna 1949 - 26. dubna 1950 : Árpád Szakasits
- 26. dubna 1950 - 14. srpna 1952 : Sándor Rónai
- 14. srpna 1952 - 13. dubna 1967 : István Dobi
- 13. dubna 1967 - 29. června 1987 : Pál Losonczi
- 25. června 1987 - 29. června 1988 : Károly Németh
- 29. června 1988 - 18. října 1989 : Brunó Straub
[editovat] Rada ministrů
Nejvyšším orgánem státní správy je Minisztertanács (Rada ministrů).
MLR měla k 30. červnu 1985 celkem 13 ministerstev:[4]
|
|
[editovat] Státní symboly
[editovat] Vlajka
|
Státní vlajka (1949-1956) |
Vlajka povstání (1956) |
Státní vlajka (1956-1957) |
Státní vlajka (1957-1989) |
[editovat] Znak
|
Státní znak (1949-1956) |
Státní znak (1956-1957) |
Státní znak (1957-1989) |
[editovat] Hymna
Státní hymnou MLR byl Himnusz od Ference Kölcseye a Ference Erkela.
Protože se hymna obrací k Bohu, hrála se v období Maďarské lidové republiky z rozhodnutí komunistické vlády od roku 1949 pouze v instrumentální verzi. Tehdejší generální tajemník MDP Mátyás Rákosi dokonce požádal hudebního skladatele Zoltána Kodályho, aby napsal novou, komunisticky orientovanou státní hymnu, ale Kodály odmítl. Po pádu Maďarského povstání v roce 1956 se János Kádár pokusil nahradit Himnusz skladbou Szózat, naštěstí selhal. Státní hymnou zůstal nadále Himnusz a text hymny byl opět vrácen. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se Himnusz stal oficiální státní hymnou současné Maďarské republiky.
[editovat] Státní svátek
Státním svátkem MLR je 4. duben, neboť v tento den v roce 1945 dovršila Rudá armáda Sovětského svazu osvobození Maďarska (v té době Maďarský stát).
[editovat] Historie
Dne 1. února 1946 bylo Maďarsko opět prohlášeno republikou (tzv. Druhá Maďarská republika). Mezinárodní suverenita a hranice byly obnoveny pařížskou mírovou smlouvou 10. února 1947. Pro socialistický vývoj země mělo význam sloučení Komunistické strany Maďarska a Sociálně demokratické strany Maďarska v Maďarskou stranu pracujících. Dne 15. srpna 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a 20. srpna Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě.
[editovat] Rákosiho éra
Po tříletém plánu obnovy byl na léta 1950 až 1954 vypracován první plán pětiletky. Začali procesy proti "nepřátelům lidu", jenom v letech 1952 až 1955 bylo odsouzeno více jako 500 000 osob. Příslušníci ÁVH (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech staticů lidí. Politiku ovládli zapřísáhlý stalinisté v čele s Matyásem Rákosim, který rovněž zastával funkci generálního tajemníka Maďarské strany pracujících.
Po smrti Stalina v březnu 1953 obvinilo nové vedení Sovětského svazu Matyáse Rákosiho z podpory kultu osobnosti novým premiérem se stal Imre Nagy.
Premiér Imre Nagy reprezentoval první - i když vůči Moskvě ještě ohleduplný – pokus o větší samostatnost v nové vládě z roku 1953. Ale v roce 1955 veřejně mluvil o možnosti Maďarska přijmout status neutrality podle rakouského vzoru“, než byla jeho vláda svržena promoskevskou Mátyáse Rákosiho.
[editovat] Maďarské povstání 1956
- Hlavní článek: Maďarské povstání
Na podzim 1956 rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, která vyhlásila nezávislost od SSSR. První boje Maďarů s vojsky sovětské okupační mocnosti trvaly od 23. do 28. října 1956, kdy Moskva zdánlivě přistoupila na požadavky nové maďarské vlády. Za necelé tři týdny bylo povstání potlačeno v bojích probíhajících od 4. do 10. listopadu sovětskými vojsky, od 1. listopadu posílenými invazními jednotkami. Nakonec však další z poválečných pokusů o osvobození z komunistické nadvlády smetly sovětské tanky.
[editovat] Kádárova éra
Vládní strana MDP se pod vedením Jánose Kádára přetransformovala na MSZMP. Nový režim si zejména od 60. let zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti ("Gulášový socialismus" nebo také "Kádárismus"). Ovšem v roce 1968 se MLR, pod výhružku vyhlášení stanného práva, musela účastnit srpnové invaze do ČSSR. Zásluhou Jánose Kádára se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici.
Stejně jako v dalších zemích střední Evropy, i v Maďarsku se socialismus zhroutil v roce 1989, kdy se Magyar Szocialista Munkáspárt sama rozpustila a 23. října Mátyás Szürös z balkónu Országházu slavnostně vyhlásil Maďarskou republiku.
[editovat] Hospodářství
[editovat] Průmysl
V roce 1985 bylo v MLR 1930 průmyslových závodů, z nichž bylo 974 národních podniků a 956 výrobních družstev. Nejvýznamnějším střediskem průmyslu bylo hlavní město Budapešť, kde byla zastoupena všechna průmyslová odvětví, především průmysl elektrotechnický, strojírenský, chemický, potravinářský a farmaceutický. Další průmyslová střediska jsou v okolí Budapešti a dále v pásu táhnoucím se od jihozápadních hranic přes Zadunajskou pahorkatinu až k hranicím na východě.
[editovat] Zemědělství
Násilnou kolektivizací v počátcích budování socialismu v MLR bylo založeno 2800 zemědělských výrobních družstev a 200 státních statků, takže socialistický sektor obhospodařoval 99% veškeré orné půdy v MLR. V letech 1955 - 1985 vzrostly výsledky rostlinné výroby na 181% a živočišné výroby na 255%. Průměrná dojivost dosahovala 4 380 litrům ročně. V živočišné výrobě převažoval chov hovězího a vepřového dobytka, značně se rozvíjel i hov ovcí a drůbeže. Ve výrobě rostlinné bylo důležité pěstování ovoce, zeleniny, obilnin, pícnin a tabáku. Lesy zabíraly v MLR pouze 13,5% veškeré plochy.
[editovat] Doprava
Budapešť má a vždy měla v dopravním systému dominantní postavení, v období MLR tomu nebylo jinak. O budapešťský dopravní uzel se opírá železniční i dopravní síť celé země.
[editovat] Železniční doprava
Železniční síť MLR měřila asi 8 900km. Všechny hlavní železniční koridory byly zelektrifikovány a paprskovitě se z Budapešti rozbíhají po celé zemi. Hlavní provozovatelem železniční dopravy jsou Maďarské státní železnice (MÁV). V letech 1948 – 1950 byla maďarskými mládežníky vybudována Úttörővasút (Pionýrská železnice), od roku 1990 nesoucí název Gyermekvasút (Dětská železnice).
[editovat] Silniční doprava
V roce 1985 bylo v MLR 29 633 kilometrů silnic, včetně 167 kilometrů dálnic. Také u silniční sítě se uplatňuje centrální poloha hlavního města. Velmi hustá byla síť autobusových linek autodopravce VOLÁN, která dosahovala 26 154 kilometrů.
[editovat] Lodní a Letecká doprava
Lodní doprava využívá 1300 kilometrů splavných vod, z nichž se část používá i k pravidelné osobní dopravě. Velké říční přístavy jsou ve městech Budapešť, Győr, Komárom, Dunaújváros, Baja, Szolnok a Szeged.
Nejvýznamnějším letištěm v MLR bylo (a je dodnes) Mezinárodní letiště Ferihegy v Budapešti, odkud odlétala letadla do 37 měst v 29 státech. Ve vnitrostraní přepravě byla letecká doprava zrušena pro malé vzdálenosti.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 60. (čeština)
- ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 62. (čeština)
- ↑ hu:Magyar Népköztársaság Elnöki Tanácsa
- ↑ ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar. Maďarská lidová republika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. Kapitola Státní zřízení, s. 65. (čeština)
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Magyar Népköztársaság na maďarské Wikipedii.
[editovat] Zdroje
- KONTLER, László - Dějiny Maďarska - Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008 (2. vydání) - ISBN 978-80-7106-616-3
- PRAŽÁK, Richard - Stručná historie států MAĎARSKO - Nakladatelství Libri, Praha 2005 - ISBN 80-7277-269-4
- TOMÁŠEK, Radim - Maďarsko (průvodce Olympia) - Nakladatelství Olympia, Praha 1988
- LAUFER, Josef - Maďarsko (průvodce Olympia) - Nakladatelství Olympia, Praha 1983
- ČIERNA-LANTAYOVÁ, Dagmar - Maďarská lidová republika - Nakladatelství Svoboda, Praha 1986
[editovat] Související články
| Související články obsahuje Portál Maďarsko |


