Královské Uhersko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Situace v Karpatské kotlině v roce 1572. Modře a růžově je vyznačeno území Královského Uherska

Královské Uhersko (maďarsky Királyi Magyarország, rumunsky Ungaria Regală, slovensky Kráľovské Uhorsko) je historické označení části území Uherska, které nebylo obsazeno Osmansoku říší během let 1536-1541. Název se postupně přestal používat koncem 17. století po znovudobytí bývalého území Uherska, kdy ho vytlačil pojem Uherské království.

Královskému Uhersku odpovídalo území dnešního Slovenska (bez menších osmanských teritorií na jihu středního Slovenska, jako např. Fiľakovo), Burgenland, západní Chorvatsko (chorvatské Záhoří), a přilehlé části severozápadního a severovýchodního Maďarska, dnešní Zakarpatské Ukrajiny a Rumunska. V důsledku neustálých válek s Osmanskou říší se hranice navíc všemožně posouvaly.

Dobytá uherská území, mezi které patřila většina současného Maďarska (mimo úzkého pásu na západě země), Baranja, Bačka a značná část dnešního Chorvatska byla spravována jako Budínský pašalík, který byl pod kontrolou Osmanské říše. Sedmihradsko se stalo vazalským státem, formálně nezávislým, nicméně rovněž pod tureckou kontrolou.

Královské Uhersko bylo formálně nepřerušeným pokračovatelem Uherska, ale de facto šlo o provincii habsburské monarchie, tedy Rakouska (Habsburkové se na uherský trůn dostali právě v době vzniku Královského Uherska). Hlavním městem byla Pošeň (dnes Bratislava). Všechny podstatné události, například Protihabsburská stavovská povstání, se odehrávaly na území Slovenska, které tvořilo jeho jádro.

Královské Uhersko bylo vojensky-správně rozděleno na hlavní kapitanáty a území chorvatsko-slavonského bána. Vedle nich existovaly tradiční uherské župy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľovské Uhorsko na slovenské Wikipedii.