Osmansko-uherské války

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Osmansko-uherské války
Konflikt:
Battle of Nandorfehervar.jpg
Trvání: 1366 - 1526[1]
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Balkán, Uhry
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Osmanské vítězství, rozdělení Uher
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Uhry Osmanská říše
Velitelé
Síla
~20 tisíc 100 tisíc
Ztráty
{{{poznámky}}}

Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši.

Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k Varně, i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmané poraženi u Bělehradu, poté co dobyli Konstantinopol. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu ale Osmané nakonec dosáhli triumfu když Moldávie a Bělehrad padli. V roce 1526 Osmané porazili uherská vojska v bitvě u Moháče vedená králem Ludvíkem Jagelonským, jež zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách občanská válka a Uhry byly nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělily na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman–Hungarian Wars na anglické Wikipedii.

  1. Království zaniklo de facto jako svrchovaný stát po bitvě u Moháče Habsburkové se stali vládci zbytku Uher